Ask @CryBaby6:

Jak se dá zapomenout? Proč je to tak těžké?

Protože se zapomenout nedá... Čas, nebo třeba například drogy, alkohol.... to sice dokáží "zastrčit" někam hluboko dozadu, ale stejně to tam pořád bude.. Ať už člověk dělá cokoliv, i kdyby se mu podařilo tak nějak "zapomenout" ... tak vzpomínek se stejnak ničím nezbaví,.. pořád tam někde budou,.. v podvědomí... a vždy můžou zase vyplavat napovrch..
Nejlepší je, se smířit se vzpomínkami.......

View more

Kdysi jsem četla, že každý z nás má někde ve světě svého dvojníka. Co si o tom myslíte vy? Mohla by to být pravda? Byli byste za něj rádi či nikoliv? Případně proč? Kdybyste ho potkali, jaká by byla vaše prvotní reakce? Co byste mu řekli nejdřív a opět proč?

No, myslím, že to možné je,... spousta lidí, si je strašně podobných,... a čas od času, se takový ten "dvojník" najde... No u mě je to však naprosto nereálné :DDD °^°
Já vždy říkám, že takový můj dvojník - dvojče - spřízněná duše.... je...
Draco......
Ale když by se pátralo po celičkém světě, po někom,
kdo by mohl být můj dvojník, kdo by byl " úplně stejný" jako já........
tak by se na 99,9% nikdo nenašel... tím jsem si prostě jistá...
..
No... Kdyby se někdo takový našel... tak bych asi zcvokla radostí ^^
Potřebovala bych někoho takového... a to dost nutně !!! ^^ ...
Další důvod je, že se celý život cítím nesmírně sama, jako bych byla úplně sama na celé planetě,.. prostě, někdo "stejný" jako jsem já, prostě neexistuje... to není možné, aby někdo takový byl ....
Někdy si i říkám, že já snad s lidmi nemám "nic" společného, jako bych sem ani nepatřila...
Jsem AŽ MOC jiná... a to snad ve všem, v čem se dá..... ať už je to cokoli....
Samozřejmě,.. mám "přátele" - nebo spíš jednoho ^^... s kým mám DOST společného
(za což jsem nesmírně vděčná).., ale i tak, se cítím hrozně ... sama (či jak to říci) ...
Může se najít klidně spousta různých lidí, se kterými bych si rozuměla.. a měla plno společného, .. ale i přes to se budu cítit sama,.. protože,.. prostě... tak nějak jakoby, .... nejsem jako ostatní, nebo jsou oni všichni moc jiní... nevím u_u .. Vždy když jsem někde mezi lidmi, cítím se jako nějaký "vetřelec", jako bych tam mezi ně vůbec nepatřila, ať už se jedná o hodné lidi, kteří mě vždy vítají a rádi vidí, nebo o ty, které vůbec nezajímám.. Někdy mi přijde celý svět takový cizí,.. přijde mi, takovým mým "vězeňským" bludištěm, ze kterého není cesty ven..... a já se v něm dočista ztratila...
... ani nevím jak to vše popsat.... nejde to..... je to komplikovaný °^°
Tudíž bych byla moc ráda za "dvojče", spřízněnou duši, to je moje přání už od "batolecího" věku..
.....
No...Kdybych se s někým takovým setkala, ...uvnitř bych "magořela" radostí a tím šokem z toho ^^, ale... na venek bych měla 'poker face' .. prostě bych jen koukala na tu osobu a čekala, jestli ke mě nepřijde a první nepromluví... (no, když by to měl být můj dvojník),.. tak by zřejmě dělala totéž :D ...
Jak já se znám, tak bych na tu osobu první nepromluvila...
Jediný, na co bych se zmohla, je nevinný úsměv - dáli se to tak nazvat - .. nebo bych prostě dělala,
jakože nic, jakoby tam nikdo nebyl...
Ani bych si nevěděla rady, co bych měla říct °^°
..
Kdysi hodně dávno, jsem to vždy byla já, kdo první navazoval kontakty, přátelství,.. emm ale teď..?
Ani ve snu... u_u ... o_o

View more

Který učitel ve škole na tebe měl největší vliv, a proč?

..
Paní Bokočová... byla.. strašná °^° ... vždy jak přišla do třídy, tak jsem hned měla husí kůži a úplně se mi chvěly ruce °^°...
...a měla jsem k tomu důvod ...
Vždy jak děcka něco provedli, nebo byli někde nějaký hádky, tak to hned svedla na mě, že za to můžu já... Jednou kluci zničili páčky na umyvadle,.. a kňourali, co teď s tím, že jim to nejde spravit....
Tak jsem to šla zkusit.. A v tom přišla Bokyna, čuměla na mě, tím svým bejčím výrazem, ... no a poslala mě na trest do jiné třídy.... Děcka nepřiznali, že to zničili oni a já to šla jen opravit T-T ... A vlastně za vše, co kdo provedl, jsem byla zprdnutá já,.. že prý já vyvolávám hádky na škole, že navádím ostatní k nepravostem, a že jsem fetka a před školou rozdávám děckám drogy a hulíme tam, že mám prej svůj gang a všechny kazím o_o ...
A ještě šuškala na chodbě ostatním učitelkám: "Vona něco bere, Simona je smažka..."
Nechápu jak na to přišla... Já vždy byla taková ta tichá někde v koutě, vzorná, co se snaží naslouchat každému..., ta, která naopak ponaučovala ostatní, jak se mají správně chovat... a nebo jsem prostě jen někde v tichosti a klidu pozorovala ostatní, nechtěla jsem se do ničeho zapojovat a bavit se s někým......
Neměla jsem žádnou potřebu chovat se jak ostatní, všechno ničit a hulákat jak na lese..
Bokyna vždy měla na mě hrozně blbé otázky a poznámky ._. ... např.
"A Simona zase hulila před školou ... a ničím to nezakecá... " ...
Já chuděnka ani nevěděla jak mám sakra zareagovat °^° .... vždyť já jsem proti tomu všemu o_o"
"To seš zhulená, nebo blbá? Co sis to zase šlehla??!" ....
Jednou v hodině, v létě, když bylo vedro, jsem se trochu napila džusu, a ona hned začala řvát tím svým chlapským hromovým hlasem: "Co to jako děláš? Jak se opovažuješ v hodině pít?!!" a blablabla.... -,-
Přitom jiná úča zase říkala, že se má v hodině klidně pít, zvlášť ve vedrech ...
A jednou jsem se při hodině podívala z okna (vždy mi to nesmírně pomáhalo, abych přišla na nápady, jak vyřešit test, lépe se mi přemýšlelo a soustředilo...) ..a ona mě seřvala tak, že jsem týden nešla do školy...
... uh no, to se nedá vše jen tak napsat.. popsat to vše...
Někdy jsem prostě nechodila kuli ní do školy...
Takový vliv na mě měla....
To byla fakt příšerná ropuší babizna... u_u ...

View more

ak by ste mali možnosť zmeniť niečo na svojich rodičoch, čo by to bolo??

Tak.....
Tahle otázka mě hned upoutala....
...
U otce bych si přála... aby nebyl blázen, agresátor, aby neměl tu nemoc, kterou má... Lépe řečeno, nemoci.... Prostě bych chtěla, aby byl normální, protože moc dobře vím, že nebýt těch jeho poruch toho nejhoršího druhu,... by byl úplně skvělý taťka... ._.
Bylo by fajn, aby měl místo samého zla, v srdci samou lásku...
Jenže on ani neví, jaké to je, cítit lásku... on doslova pohrdá láskou a dobrem, vysmívá se tomu...
nesnáší hodné lidi.... On má rád jen sebe, všechny ostatní nesnáší...
...
A u mamky...
U ní bych chtěla, aby byla taková ta typická mamka, jak má být.... se vším všudy...
Zvlášť taková, která své děti miluje nadevšechno a nikdy je nebude chtít ztratit/opustit...
Která si jich všímá, rozumí jim, zná je takové, jací jsou a ráda tráví čas v jejich společnosti...
Chtěla bych, aby byla více chápavá a uměla člověka vidět takového, jaký je a snadno mu porozumět, vidět mu až do duše, umět číst z jeho očí..... a chtěla bych, aby měla dobrý smysl pro humor a byla s ní zábava, aby měla takovou tu schopnost, vždy rozzářit celou místnost, když do ní vstoupí...
aby dokázala rozveselit/utěšit, když by bylo potřeba...
aby ... byla skvělá kuchařka ^^
aby měla více společného se mnou.. (jsme totiž dokonalý protipóly) u_u ...
.... a aby prostě měla velké srdce a pochopení pro každého..
Jenže ona je taková, že jak se objeví, tak mám hned depku a husí kůži z ní,.. a nejenom já....
Celý den je tak fajn, než ona přijde... ona umí udělat takový dusno, že dokonce i babička-mamčina mamka-raději nepozorovaně zmizí z bytu.. °^° ...
****
Ale nejvíc bych si přála, aby oba moji rodiče měli pro mě pochopení a poznali, jaká jsem a udělali si pro mě místečko, v jejich srdcích .. °^° T-T ...

View more

Moc se omlouvám, že jsem tu nějakou dobu nebyla, došli mi nápady... Snážíš se přizpůsobit ostatním nebo jseš naprosto osobitá bytost, kterou ostatní moc nezajímají?

†meaningful questions†
V pohodě ^^
..... taky bych se chtěla všem omluvit, že jsem na takovou dlouhou dobu zmizela z asku ....
***
No.....
Já jsem především celkem dost ovlivnitelná, velmi snadno se dokážu ostatním přizpůsobit, z dost velké části proto, jelikož to v mojí minulosti bylo potřeba... Je to už takový zažitý instinkt.... Je to většinou ze strachu, z reakcí ostatních ...
Jinak... bych řekla, že jsem sama sebou, když jsem úplně sama, ale jde to dobře i ve společnosti, např. venku ve městě. Ale doma.... doma je vše jiné. Jako bych byla pod nějakou maskou, snažila se skrýt svoje city, svoje já... a to hlavně proto, jelikož jim nevěřím, nemůžu jim věřit... vlastní rodině, prostě to nejde a nikdy už nepůjde po tom, co zničili a pomačkali moji důvěru, jako nějaký papír... ta už nikdy nebude tak rovná, jako dřív. Nemůžu jim odhalit své pravé já, nýbrž jen dávat náznaky, které musí pochopit sami... nechápou. Nemůžu jim otevřít bránu k mému srdci, k mé duši, ne po tom, co ji tolikrát zničili,... nemůžu jim ukázat jaká ve skutečnosti jsem, všude jinde by to nejspíše šlo, ale nikdy ne zcela v jejich přítomnosti. Na to, jaká jsem, kdo vlastně doopravdy jsem, si musí přijít sami, pokud chtějí.
Zatím si však evidentně stojí za tím, že jsem chladné, bezcitné monstrum....
Ukázali mi, DOKÁZALI mi, že se jim nedá věřit na 100%... udělali ze mě zničenou trosku, žijící ve strachu.
Přitom je tak jednoduché, rozlousknout tu skořápku, ulitu, ve které jsem,.. stačí jen, když mi dokáží, že jim můžu skutečně důvěřovat... jestli je to vůbec ještě možné tak, jako tenkrát....
Pořád však mají plno šancí zkusit to vše napravit a znovu si mé srdce získat.
A ne mi pořád dokola opakovaně vším možným ubližovat...
Jakmile jsem s nějakým opravdu milým, hodným člověkem, plném lásky a dobrosrdečnosti,
tak ta ulita se celá rozláme na kusy a já jsem opět to přátelské, usměvavé, důvěřivé stvořeníčko,
plné radosti, citů a.... "veselosti", kterou je u mě velmi obtížné spatřit...
Pak přijde např. mamka, a já jsem opět spoutaná ulitou a zahalená v jakési temnotě, nejistotě...
"se stáhnutým ocasem a sklopenýma ušima"... moje já se opět uzamkne za hradby, a oni "nemají" možnost mě vidět takovou, jaká jsem... a nejspíš ani nechtějí.
Stále ale mají možnost, najít si ke mě cestu, zcela přístup odepřen nemají, stačí jen chtít....
Jenže ... nejsem si zcela jistá, zda o to pořád ještě stojím... aby mě poznali a byli jsme opět přáteli, rodinou.
Jeden hlásek v hlavě křičí: ,"Kašli na ně! Proč se stále dokola snažit, když ti pokaždé tolik ublíží?"
Druhý naříká: "Ale... chci jim dokázat, jak strašně se pletou, jak moc se ve mě mýlí...."
Pravděpodobně však zůstanu navždy nepochopená, nemilovaná, odkopnutá, nepoznaná a nemilovaná....
***
Všechno je vždy o důvěře ...

View more

máte nejaký obľúbený seriál? vedeli by ste mi nejaký odporučiť?? skúste ho popísať (áno, nemám čo pozerať:-D)

Life On Mars <33 (na to určo koukni) :)))
Doctor Who... :'>
Prison Break <33
Proti úder .. :'>
Vampire Diares <333
...
popisovat je nebudu, to by nevystačilo místo :D ... ale rozhodně je doporučuji
(pokud už ovšem některé neznáš) ... :)

View more

co jinak ? :D ano psal jsem to já

ŠKLÍBA :)
1 .. něco se mi děje s kytkama (africké fialky) :O :'( ...
2 .. něco se nám tu děje s hlodavci - nějaký kožní vir, roztoči nebo plíseň :((((
3 .. zítra letím řešit kytky do botanické zahrady
4 .. na VFU pojedeme (veterina) ...
5 .. bude se vše léčit a léčit a léčit :( ...
(teď nějaké lepší zprávy) ..
6 ..vykvetli mi kytky u kterým jsem si myslela, že mi asi odejdou, nebo prostě nepokvetou...
a ty co vykvést měli, nekvetou 0_o ... no každopádně mám velkou radost, že 'tamty' vykvetli :)))
7 .. konečně mám síť proti hmyzu na okně... no zatím tomu moc nedůvěřuji.. :D
....
nevím co tak ještě dodat... mno,
.. teď poslední dobou si přidám jak sopka co má vybouchnout a vše kolem zničit... :D :// nejradši bych zalezla někam do brlohu a zaspala všechno... nechala vše plavat...nevnímala nic... :/ je toho teď moc..
..
umm.. a co ty?

View more

Jaký je tvůj největší sen? Čeho chceš v životě dosáhnou? Co ti dovolí zemřít s klidem a vědomím, že už máš všechno dokonáno?

†meaningful questions†
Já si myslím, že na to nikdy nepřijdu, nevím, čeho dosáhnout... Tady, v tomto světě jako obyčejný člověk...
Rodinu nechci, tu nikdy mít nebudu, nechci nikoho... Čili, já budu takový ten samotář, "poletující" si ve svých snech, ve svém vlastním světě. Já,.. budu se věnovat rostlinám, přírodě, psaní ....
(píšu vše možné o Dracovi, always....forever)... A ani přesně nevím, co jiného bych tak mohla dělat :D
Prostě nevím, co dělat tu ve světě... nevím co si počít...
Já prostě nevím... Já jako tak nemám žádnou představu.... svou budoucnost si nevidím příliš slavně... protože... (teď vyzním jak malé dítě) :D
protože.... budu den ode dne starší a starší, blíž ke smrti :/ Jop vidím to moc černě :D
Nebudu v klidu, pokud ze mě nebude upír či se nestane nějaký zázrak po kterém prahnu :'DDD
Ale... to je jen sen, jen přání... Vlastně vše je jen mým nesplnitelným přáním...
Nuž, já... netuším, vážně netuším, jak zemřít s klidem... Kdybych mohla aspoň jednou za život obejmout Draca, jen..pohladit ho láskyplně po tváři... pak umřu s úsměvem na tváří :') ....
...
No, možná když se konečně lidstvo změní a bude vše v pořádku, svět v normálu, tak umřu s klidem .....

View more

Jaké je pro tebe ideální místo na bydlení? Proč?

†meaningful questions†
Kdybych mohla, nechala bych si postavit nějakou pěknou vilku dle mých představ, na nějakém dostatečně vysokém kopci, pod kterým by bylo nějaké pěkné městečko,... byl by krásný výhled, na všechny strany, a na jedné straně by už byla jen příroda, výhled na krásné rozkvetlé louky, lesy, nějaké skály a vodopády, potoky... Na nějakou krásnou krajinu dle mých snů... :') Na tom kopci, nebo útesu... by byla nádherná velká louka, ... měla bych tam zahradu, skleníky... vysázené nějaké pěkně kvetoucí stromy, u domku nějakou pěknou zajímavou dlažbu... a.., na tom místě, odkud by bylo vidět na městečko, bych dala nějaké hezké .. třeba dřevěné.. "zábradlí" (pokud by to bylo třeba trochu na skalce),.. no a tam třeba nějaký stolek, když bych chtěla jíst venku, nebo třeba kreslit, psát... a kochat se výhledem :)) ... mmm a nechat tam udělat nějakou plochu, odpočívadlo, kde by se dalo ležet a slunit se.... lenošit ^^
Ale spíš bych to chtěla na útesu... :'))) nějak :D ..
....
No ...protože... mám ráda klid, přírodu, voňavý čerstvý vzduch, ticho, krásnou tmu a pořádný výhled... Žádný lidi, žádná ulice, silnice, baráky před oknem, hluk, smog, auta, kuřáci, špína....... a sousedi -_-"

View more

Next