No, myslím, že to možné je,... spousta lidí, si je strašně podobných,... a čas od času, se takový ten "dvojník" najde... No u mě je to však naprosto nereálné :DDD °^°
Já vždy říkám, že takový můj dvojník - dvojče - spřízněná duše.... je...
Draco......
Ale když by se pátralo po celičkém světě, po někom,
kdo by mohl být můj dvojník, kdo by byl " úplně stejný" jako já........
tak by se na 99,9% nikdo nenašel... tím jsem si prostě jistá...
..
No... Kdyby se někdo takový našel... tak bych asi zcvokla radostí ^^
Potřebovala bych někoho takového... a to dost nutně !!! ^^ ...
Další důvod je, že se celý život cítím nesmírně sama, jako bych byla úplně sama na celé planetě,.. prostě, někdo "stejný" jako jsem já, prostě neexistuje... to není možné, aby někdo takový byl ....
Někdy si i říkám, že já snad s lidmi nemám "nic" společného, jako bych sem ani nepatřila...
Jsem AŽ MOC jiná... a to snad ve všem, v čem se dá..... ať už je to cokoli....
Samozřejmě,.. mám "přátele" - nebo spíš jednoho ^^... s kým mám DOST společného
(za což jsem nesmírně vděčná).., ale i tak, se cítím hrozně ... sama (či jak to říci) ...
Může se najít klidně spousta různých lidí, se kterými bych si rozuměla.. a měla plno společného, .. ale i přes to se budu cítit sama,.. protože,.. prostě... tak nějak jakoby, .... nejsem jako ostatní, nebo jsou oni všichni moc jiní... nevím u_u .. Vždy když jsem někde mezi lidmi, cítím se jako nějaký "vetřelec", jako bych tam mezi ně vůbec nepatřila, ať už se jedná o hodné lidi, kteří mě vždy vítají a rádi vidí, nebo o ty, které vůbec nezajímám.. Někdy mi přijde celý svět takový cizí,.. přijde mi, takovým mým "vězeňským" bludištěm, ze kterého není cesty ven..... a já se v něm dočista ztratila...
... ani nevím jak to vše popsat.... nejde to..... je to komplikovaný °^°
Tudíž bych byla moc ráda za "dvojče", spřízněnou duši, to je moje přání už od "batolecího" věku..
.....
No...Kdybych se s někým takovým setkala, ...uvnitř bych "magořela" radostí a tím šokem z toho ^^, ale... na venek bych měla 'poker face' .. prostě bych jen koukala na tu osobu a čekala, jestli ke mě nepřijde a první nepromluví... (no, když by to měl být můj dvojník),.. tak by zřejmě dělala totéž :D ...
Jak já se znám, tak bych na tu osobu první nepromluvila...
Jediný, na co bych se zmohla, je nevinný úsměv - dáli se to tak nazvat - .. nebo bych prostě dělala,
jakože nic, jakoby tam nikdo nebyl...
Ani bych si nevěděla rady, co bych měla říct °^°
..
Kdysi hodně dávno, jsem to vždy byla já, kdo první navazoval kontakty, přátelství,.. emm ale teď..?
Ani ve snu... u_u ... o_o
View more