Ask @DarknessDeStation:

Jo, ale třeba právě v tu chvíli, když se spolu baví, tak by chtěla mít představu co by chtěla ona, a když žádné nápady nemá, chtěla by se nechat inspirovat a poté he návrhnour příteli .

Moje odpověď je prakticky stejná. Promluvte si, řekni mu že chceš něco dělat ale nejsi si jistá co. Zeptej se ho na to, co by chtěl dělat on. Pokud se na ničem neshodnete, společně se podívejte na místa a události v okolí. Pokud mu nutně potřebuješ něco navrhnout, podívej se na místa a události v okolí sama a pak mu něco z toho navrhni. Vážně je to tak těžké myslet za sebe a komunikovat se svým partnerem?

View more

+1 answer in: “Jaké aktivity děláte nejradši s partnerem, když jste sami? Kam tak v létě chodíte, jezdíte? Mám pár nápadů, ale tak víte jak to je, nemůžu se rozhodnout, co bude nejlepší atd”

Jaké aktivity děláte nejradši s partnerem, když jste sami? Kam tak v létě chodíte, jezdíte? Mám pár nápadů, ale tak víte jak to je, nemůžu se rozhodnout, co bude nejlepší atd

Rozhodně se neptám cizích lidí na internetu, co nejraději dělají oni. Raději si promluvím s přítelem o tom, co bych chtěla dělat já a zeptám se ho, co by chtěl dělat on - z toho vybereme to, co chceme dělat oba (a taky to, co si časově a finančně můžeme dovolit). Pokud nikdo z nás zrovna nemá žádný nápad, společně se podíváme na akce, nebo zajímavá místa v okolí, kam bychom případně chtěli jít. A nebo se taky shodneme na tom, že jediné co zrovna chceme dělat, je válet se před televizí.
Vztah je o dvou lidech. O dvou lidech, kteří nefungujou jako jeden jediný organismus. To znamená, že komunikace je extrémně důležitá. Takže pokud neplanuješ nějaké překvapení, tak si o svých plánech prostě promluvte a naplánuje je SPOLEČNĚ. Protože znovu - není to o tom, co se zdá nejlepší tobě. Je to o tom, co je nejlepší pro vás oba.

View more

+1 answer Read more

No my jsme si praveze psali o trojce a on napsal: "sice dost casto myslim na spoustu holek, ale" no proste ze by s nima hned nespal. Ale kdyz jsme spolu, verim, ze ma v hlave jen me. Udelal pro me dost hezkych veci, snad vic nez ja. To zni lip, ne?

Ne, nezní to líp.
Podívej, vztah je závazek (pokud jste se hned na začátku nedohodli na něčem jiném) dvou lidí, kteří se vzájemně doprovázejí životem, pomáhají si navzájem se zvedat výš ve všech směrech, stojí při sobě a dělají se navzájem šťastnými. Vztah je o vzájemné důvěře, pochopení a respektu .. a to i když jsou partneři od sebe xy kilometrů na dobu neurčitou. Pokud to tak není, tak daný vztah není funkční a potřebuje buď snahu obou (!!!!) stran zlepšit ho a nebo ukončit.
To v překladu znamená, že tvůj partner by na tebe měl myslet pořád, nejen když jste spolu. To taky znamená, že by neměl myslet na jiné holky (ale to neznamená, že bych je hned chtěl šukat vážně není výmluva nebo omluva) a už vůbec by ti to neměl oznamovat, jako by se vůbec nic nedělo. Taky to znamená, že by se tvůj partner měl snažit, aby ses i na dálku cítila milovaná a chtěná.
Kdybys ty sama měla pocit, že je všechno v pořádku, neměla bys potřebu psát mi a přesvědčovat mě o tom, jak je vlastně úžasný I KDYŽ ... Já vím, že chceš slyšet, že je to všechno v pořádku, aby ses vrátila do své vlastní malé komfortní zamilované bubliny. Ale ne, ono to není v pořádku a já ti pro tvé vlastní dobro nebudu lhát.
Ale jak už jsem řekla předtím, je to tvoje volba. Můžeš se s ním rozejít, ale nemusíš. Můžeš ho konfrontovat, vysvětlit mu co ti vadí a ubližuje, ale nemusíš. Můžeš v tom vztahu zůstat, všechno tohle mu tolerovat a doufat, že to nedopadne nějak špatně .. ale nemusíš. Je to tvoje volba .. ale nikdo to neudělá za tebe.

View more

On byl praveze celou dobu v poradku, hezke slova, hezke ciny, az ted, posledni mesic? je to proste takove jine, mozna je to tim, ze jsme se dlouho nevideli a nemame se na co tesit, protoze nevime, kde se uvidime. Ale fakt je mi smutno a doufam, ze to s nim nebude jen kratkodobe, nechci

Takže ty se trápíš, myslíš na něho, chceš s ním být a on je vůči tobě chladný, lhostejný a ještě ti oznámí, že myslí na jiné holky (ale pozor! neznamená to, že by je chtěl šukat).
Prosím tě .. prosím, najdi svou kamarádku sebeúctu a pošli ho do háje než ti ublížit ještě víc, než ti ubližuje teď. Vztahy jsou o něčem úplně jiném, než jenom o tom, šukat jednu osobu - a občas si ji namotat na prst nějakými hezkými činy a slovy. Já vím, že je to těžké, protože jsi zamilovaná a máš pocit, že on je celý tvůj svět. Ale věř mi - není. Venku tě toho čeká mnohem víc, než čekání na někoho, kdo si tě neváží.
Nevím kolik vám je, nevím jak dlouho jste spolu a nevím, jak dlouho jste se neviděli a v podstatě to ani vědět nepotřebuju, abych mohla říct, že tohle prostě nemá cenu. I kdybyste spolu byli pár měsíců, i kdybyste se většinu té doby neviděli .. kdyby vám na sobě záleželo, našli byste si cestu jak být spolu s těšili byste se na čas, kdy spolu budete moct být fyzicky. Plánovali byste, co budete dělat a jak co nejdřív zařídit to, aby se tahle situace nemusela opakovat. A jak jsi sama řekla, vy se nemáte na co těšit. Nemluví tohle tak trochu samo za sebe?

View more

+1 answer in: “Je podle vás v pořádku, když vám partner rekne, ze dost casto mysli na spoustu holek? Sice se obhajil, ze to neznamena, ze by chtel hned sukat, ale nevim, jak se k tomu mam postavit, co si o tom mam myslet”

Je podle vás v pořádku, když vám partner rekne, ze dost casto mysli na spoustu holek? Sice se obhajil, ze to neznamena, ze by chtel hned sukat, ale nevim, jak se k tomu mam postavit, co si o tom mam myslet

Řekni mu, že taky poslední dobou čím dál tím častěji myslíš na jednu holku a že si myslíš, že bude lepší, když oba budete s těma lidma, na které myslíte. A nezapomeň dodat, že se ta holka jmenuje Sebeúcta.
Vážně. Opravdu si nemyslím, že by partnerka měla být jediná žena v životě muže. Pořád jsou tady příbuzné, kamarádky, partnerky kamarádů, kolegyně .. a to je naprosto v pořádku. Ani si nemyslím, že je špatně, když se muž podívá za jinou ženu - pokud tím nedegraduje svou partnerku. Sama se taky kolikrát "otočím" když kolem mě projde nějaká atraktivní osoba. A proč by taky ne.
Ale kdyby mi přítel řekl, že často myslí na jiné holky? Ne, s tímhle bych fakt v pohodě nebyla. Extrémně by mi to snížilo sebevědomí a rozhodně by to narušilo mou důvěru. A já chci mít vedle sebe někoho, kdo mé sebevědomí určitým způsobem zvedá a někoho, komu můžu věřit. Protože od toho vztahy tak nějak jsou.
V minulosti jsem chodila s blbečky, jako je tvůj přítel. A ani jednou to nedopadlo dobře, právě naopak. Odnášela jsem si z těch vztahů víc ran, než jsem byla schopná unést a silné lituju, že jsem ty lidi neopustila dřív. Mnohem dřív. Samozřejmě, rozhodnutí je na tobě. Ale být tebou, rozhodně bych začala přemýšlet nad tím, jestli ti ten vztah za to stojí a jestli by ti nebylo líp než něj.

View more

+1 answer Read more

Volná otázka.

Saranana^^
Jsem pyšná na mého muže. Na konci února jsem tohle miminko zapomněla na sluníčku a málem mi díky tomu umřelo. Zbylo na něm pár odrbraných šlahounů.
Můj muž mi tvrdil, že když ho nechám starat se o něj (já byla doma jen občas o víkendech), tak je jisté, že umře definitivně, protože vždycky zabil každou kytku, kterou mu někdo svěřil.
Uběhly dva měsíce a nejen že neumřelo, ale porostlo natolik, že jsem na něm mohla provést menší operaci a udělat z něj zase pořádnou, hustou kytku ❤️

View more

Co dělat, aby mě ostatní vnímali jako dospělou?

Dospělost je postupný proces, který se nedá nijak uspíšit (samozřejmě, jsou situace, kdy člověk prostě musí dospět dříve, ale většinou to není nic, co by se dalo ovlivnit). Nemůžeš se prostě jednoho dne probudit a říct si "Už je mi tolik a tolik, takže jsem dospělá a ostatní mě tak musí vnímat." Někteří lidé nedospějí za celý jejich život.
Člověk se musí (tedy, vzhledem k předchozí větě - měl by) postupně naučit kdo vlastně je, jaké má povinnosti, závazky a práva, jak reagovat na určité situace, jak vyřešit základní životní problémy, jak se o sebe postarat - a tím nemyslím jenom věci jako vyprat si, uvařit, vydělat peníze a podobně, ale také to jak se o sebe postarat po mentální stránce a milion dalších věcí. Pokud se tohle všechno pokusíš uspěchat, je tady velká pravděpodobnost, že se ti to v budoucnu velmi vymstí.
Takže pokud chceš, aby tě někdo začal vnímat jako dospělou, ukaž jim, že jsi více než ochotná začít se všechno tohle učit. Ukázat jim, že už nejsi dítě, kolem kterého musí všichni skákat, ale že jsi člověk zodpovědný za svůj vlastní život. Že se o sebe dokážeš sama postarat a vyřídit si své vlastní záležitosti.
A pozor! Tohle všechno neznamená, že se se vším musíš prát sama a nemůžeš požádat o pomoc. Naopak. Tohle je taky určitá část mentální dospělosti - nebát se požádat o pomoc, když to potřebuješ.

View more

Proč se říká, že člověk potřebuje aspoň 3 vztahy a až po nich to může vydržet delší dobu? Prostě proč?

Co je tohle za číčovinu? Kvalita vztahu opravdu nezáleží na počtu předchozích vztahů.
Jasně, s postupem času bychom se měli vyvíjet a učit se. Učit se co chceme a co nechceme - jak ve vztahu, tak v životě. Učit se co si můžeme vůči ostatním dovolit, jak se k nim chovat a jak si nastavovat vlastní hranice. Učit se porozumění, pokoře, jak lépe komunikovat atd, atd. To ale neznamená, že to tak skutečně funguje. Někdo může projít padesáti vztahy a neodnést si z nich absolutně nic. A někdo může už do prvního vztahu vstoupit jako skvělý partner, protože tyhle věci se člověk dokáže naučit i sám, bez drahé polovičky.
Nehledě na to, že lidé jsou různí - to co funguje u jednoho, nemusí fungovat u druhého a naopak.
Upřímně si nedokážu představit že bych poznala někoho nového a on se mě hned zeptal na počet (a případně kvalitu) mých předchozích vztahů a na základě toho se rozhodl, jestli budu dobrá partnerka nebo ne. Osobně jsem nikdy nechtěla žádné info o předchozí vztazích mých partnerů, protože jejich předchozí vztahy jsou minulost - minulost, do které nikdo nemá právo strkat nos (za předpokladu, že nijak neovlivňuje současný stav). Naopak, pokud někdo o svých předchozích vztazích mluvil až moc, vždy to pro mě byla výrazná červená vlajka.

View more

Preco dnes 18 rocne baby nechcu mat v buducnosti dieta 😑

A proč by měly chtít? Protože jedinou životní úlohy ženy je vyprdnout plod? Protože už v osmnácti si ženy musí být vědomy toho, že jejich nejdůležitější rolí je být chodící inkubátor?
Nežijeme v pravěku. Nepotřebujeme se rozmnožovat proto, abychom přežili. Naopak. Dostali jsme se do doby, kdy je pro naše přežití důležité, abychom se rozmnožovali méně. Mnohem méně. Už teď je nás tady víc, než by bylo dobré a každou sekundu máme víc narození, než úmrtí.
A to ani nemluvím o nynější situaci, díky které se řítíme do ekonomického krize. Což znamená, že spousta lidí bude mít problém postarat se sama o sebe, natož ještě o děti, které to všechno odnesou nejhůř.
Osobně jsem nechtěla děti v osmnácti a nechci je mít ani teď. Silné pochybuji, že bych je chtěla někdy v budoucnu. Nechápu lidi, kteří děti chtějí, ALE! rozhodně nemám potřebu jejich rozhodnutí zpochybňovat, kritizovat, zesměšňovat nebo jakkoli jinak komentovat. A tak nějak očekávám to samé od lidí na druhé straně. Všichni totiž máme jiné životní cíle, všichni máme jiné potřeby a nikdo nemůže očekávat, že se ostatní přizpůsobí jeho cílům a potřebám, protože prostě proto a proč by ne.

View more

Vadilo by ti, kdyby se tě tvůj budoucí partner/ka zeptal/a na počet sexuálních partnerů v minulosti? Případně, zda by sis došel/a na testy, zda nemáš pohlavní nemoc? Jak na tohle reagovat? Řekneš počet, dojdeš si na testy?

Kdyby za mnou můj partner na začátku vztahu přišel s tím, že chce abych šla na testy, dokázal mi to patřičně odůvodnit a nabídl se, že mi je zaplatí nebo zaplatí alespoň půlku, neměla bych s tím problém a šla bych.
Kdyby za mnou ale přišel s tím, abych mu nahlásila počet mých sexuálních partnerů a ještě k tomu chtěl, abych šla na testy, s největší pravděpodobností už by to nebyl můj partner.
Nikdy bych se svého partnera nezeptala na jeho bývalé (sexuální) partnery. Pokud nijak neovlivňují jeho (popřípadě náš) současný život, jsou součástí jeho historie, do které absolutně nemám právo strkat nos. Pokud se mi o nich z nějakého důvodu rozhodně říct sám, pak budiž. Ale je to čistě jenom jeho rozhodnutí a já na něj nemám vůbec žádný vliv.
A to samé očekávám od svého partnera. Pokud není schopný věřit mi už na začátku vztahu, kdy jsem mu k nedůvěře nedala žádný důvod, nevidím v našem vztahu žádnou budoucnost.

View more

Každý den mám takový pocit, že... můj život utíká velmi rychle a já ho nechávám utíkat. Je to jako bych už nežila. Je to karanténou, nebo se děje něco jiného?! Taky máte občas pocit, že nežijete, neužíváte si, jen jste na jednom místě, zaseklí, bez zážitků?

Tenhle pocit byl přesně jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla nevracet se "domů". Měla jsem tam pocit, že jsem jenom mrkla a byl za mnou další den, úplně stejný jako ostatní. I když jsem se to snažila změnit, nešlo to. Nakonec jsem se vždy vrátila do té samé smyčky, která mě ničila. Teprve až tady jsem zjistila, že bych na místě kde jsem žila, nikdy nemohla být šťastná. A stejně tak s lidmi, kteří tam žijí. Tím neříkám, že to jsou špatní lidé, nebo že jejich životy jsou špatné. Jen má představa o životě, životní názory a podobně se neshodují s jejich natolik, že to ničilo mou psychiku.
Pokud je tenhle pocit jenom chvilkový, asi bych to moc neřešila, jen bych se pokusila o nějakou změnu své rutiny, aby se můj život nějakým způsobem - i když jenom trochu - změnil. I to totiž dokáže udělat hodně.
Pokud máš ale tenhle pocit dlouhodobě a menší změny nepomáhají, začala bych být tebou hledat, co je v tvém životě špatně a jak to můžeš změnit k lepšímu. A pokud nebudeš schopná poradit si s tím sama, neboj se někoho požádat o pomoc. Neboj se jít k psychologovi, svěřit mu své problémy a nechat si s nimi pomoct. Mentální zdraví je až příliš důležité na to, abychom ho zanedbávali. A pečovat o něj, rozhodně není ostuda!

View more

Nechybí ti teď rodina? Nelituješ že jsi od nich tak daleko?

Ne. Absolutně ne.
Jasně, kdybych teď byla v Česku, byla bych na tom mnohem líp co se financí a určitých jistot týče. Ale po mentální stránce bych na tom byla asi tak milionkrát hůř a to je stav, do kterého už se nikdy nechci dostat.
V podstatě čím dýl tahle karanténa trvá, tím míň s mou rodinou komunikuju, protože komunikace s nima je značně jednostranná. Život mých rodičů totiž vůbec nebyl ovlivněn. Oba pořád mají práci, oba dělají přesně to, co dělali předtím. Jejich denní rutina je úplně stejná, jako předtím. Každý den mohou trávit venku na zahradě. A v jejich hlavě to, že oni jsou OK znamená, že já jsem taky OK a jenom si stěžuju i když se můj život obrátil o 180 stupňů a můžu přijít o všechno, co je pro mě důležité .. a hlavně to ani nemůžu ovlivnit.
Mí rodiče vždycky věděli všechno o mém životě mnohem líp než já a nikdy mě neposlouchali, natož aby se snažili pochopit mou situaci, ať už byla jakákoli. Teď si to uvědomuju mnohem víc než kdykoli předtím a mám toho upřímně dost. Už nikdy nechci mít takhle toxické lidi ve svém okolí .. natož mít je takhle blízko.
Když minulý rok umřela babička, v podstatě umřel i můj důvod vracet se "domů". Moje doma je teď tady. Moje rodina je teď tady. A i kdybych se teď musela vrátit, bylo by to jen na dobu nezbytně nutnou. To znamená než bych si vydělala dost peněz na to, abych se mohla přestěhovat za přítelem.

View more

+3 answers in: “Dodržujete karanténu? Mě pozvala kamarádka na narozeniny a nevím, jestli mám jít, nebo ne. Jelikož moje kadeřnice pořád odkládá objednání, ale kamarádka by si pozvala x holek na oslavu. Tak co si o tom mám myslet? Nejradši bych nesouhlasila, jen nevím, jak to mám říct. Co byste dělali vy?”

A myslis, ze je to dobre, nebo ne?

Částečně ano, částečně ne.
Co se snižování počtu nakažených a počtu úmrtí týče, tak je vidět, že tenhle typ karantény funguje. V podstatě je to asi to nejlepší co Španělsko mohlo v téhle situaci udělat a je dobře že to nepodceňujou a neberou na lehkou váhu.
Ale co se ekonomiky a našeho mentálního zdraví týče, tak rozhodně ne. Značné množství lidí je v absolutně šílené finanční situaci a zatím to vypadá tak, že nebudeme moct pracovat až do jara příštího roku. Absolutně netušíme, co budeme dělat mezi tím. Jak budeme žít. Jestli si vůbec budeme moct dovolit tady zůstat. Co budeme dělat, jestli budeme muset odjet domů. A budeme mít doma nějakou práci? Budu se já pak moct přestěhovat za přítelem do Skotska? Tohle je v podstatě to jediné, co můžeme dělat - sedět doma na zadku a přemýšlet nad každým možným scénářem, přičemž ani jeden z nich není moc pozitivní.
Takže je to tak padesát na padesát. Nutné zlo, dalo by se říct. A teprve v budoucnu se skutečně ukáže, jak dobrá nebo špatná tahle opatření byla.

View more

+3 answers in: “Dodržujete karanténu? Mě pozvala kamarádka na narozeniny a nevím, jestli mám jít, nebo ne. Jelikož moje kadeřnice pořád odkládá objednání, ale kamarádka by si pozvala x holek na oslavu. Tak co si o tom mám myslet? Nejradši bych nesouhlasila, jen nevím, jak to mám říct. Co byste dělali vy?”

A ty teda karanténu dodržuješ?

Já jsem ve Španělsku. Tady buď můžeš dodržovat karanténu a nebo si můžeš užít střet s policií, který v lepším případě skončí pokutou (minimální částka se posunula z 600€ - 16 500kč na 2000€ - 55 000kč) a v horším případě vězením. A klidně taky pár ošklivýma modřinama, protože Španělská policie si rozhodně nebere servítky, pokud je někdo nerespektuje.
V podstatě tady máme blbý pocit i když jdeme jednou týdně na velký nákup, i když je to něco, co je dovoleno (tedy .. jedna osoba z domácnosti má dovoleno). Přítel měl problém dostat se do lékárny - zastavila ho hlídka a musel vysvětlit proč je venku a následně to prokázat. A to nemluvím o tom, že vůbec sehnat doktora, který by mu aspoň napsal antibiotika než bude moct vyřešit jeho problém pořádně byl solidní problém, protože všechny ordinace v okolí jsou zavřené. Nakonec se musel spokojit aspoň s diagnostikou po telefonu.
Náš režim se s tím českým vůbec nedá srovnávat.

View more

+3 answers in: “Dodržujete karanténu? Mě pozvala kamarádka na narozeniny a nevím, jestli mám jít, nebo ne. Jelikož moje kadeřnice pořád odkládá objednání, ale kamarádka by si pozvala x holek na oslavu. Tak co si o tom mám myslet? Nejradši bych nesouhlasila, jen nevím, jak to mám říct. Co byste dělali vy?”

Dodržujete karanténu? Mě pozvala kamarádka na narozeniny a nevím, jestli mám jít, nebo ne. Jelikož moje kadeřnice pořád odkládá objednání, ale kamarádka by si pozvala x holek na oslavu. Tak co si o tom mám myslet? Nejradši bych nesouhlasila, jen nevím, jak to mám říct. Co byste dělali vy?

Nejsem ta správná osoba, která by ti měla říct, jestli jít nebo ne. To je čisté jenom na tobě. Já ti můžu říct jenom to, že oceňuju, že přemýšlíš o tom co děláš a že jsi zodpovědná vůči sobě i svému okolí.
Každopádně na téhle situaci nevidím nic složitého. Prostě své kamarádce vysvětli, že bys sice přišla ráda, ale vzhledem k téhle situaci to nepovažuješ za dobrý nápad a rozhodně se necítíš na to být v blízkosti xy lidí. Zvlášť, když se zde nebudou dodržovat žádná "extra" opatření (tak nějak pochybuju že tam někdo bude myslet na roušky,rukavice, rozestupy a podobně).
Pokud je to skutečně tvoje kamarádka, tak to určitě pochopí a budeš se s ní moct domluvit na nějaké alternativě. Třeba si můžete udělat mini oslavu jenom ve dvou. Nebo ji můžeš přijít popřát/předat dárek dřív, než přijdou ostatní. A nebo se klidně zúčastni přes videohovor. Možnosti tady jsou.
No a jestli zareaguje negativně, bude se ti vysmívat že přeháníš a podobně, asi bych začala přemýšlet nad tím, jestli tahle osoba skutečně je tvoje kamarádka a nebo to jenom předstírá.

View more

+3 answers Read more

Cim to je, ze nedostupne holky jsou vice atraktivni? Jak mam byt tou nedostupnou holkou, jak se mam chovat?

Většina holek, které jsou "nedostupné" .. vůbec nedostupné nejsou. Jenom prostě mají sebeúctu. Znají svou vlastní hodnotu. Ví, že nemusí s každým a se vším souhlasit. Ví, že nemusí všem a všemu vycházet vstříc. Ví, že se rozhodně nemusí snažit všem se zavděčit. Ví, že to ony jsou tou nejdůležitější osobou, kterou v životě mají a nepotřebují nikoho jiného, aby se cítily dobře.
A proč je tohle atraktivní? Zeptej se sama sebe, jestli bys vedle sebe chtěla mít někoho, kdo se dá "koupit" za chvilku pozornosti a neustále sám sebe i všechno okolo zpochybňuje a nebo někoho, kdo zná svou cenu a dokáže stát na svých nohou tak pevně, že tě bez problémů podrží, když budeš padat.
A ne, tím rozhodně neříkám, že lidé kteří jsou nejistí a teprve se hledají jsou něco míň než lidi, kteří už sami sebe našli. Že by takoví lidé neměli být ve vztahu, nebo že by nemohli chtít být žádání.
Chci tím jenom říct, že je třeba nejdřív pracovat na sobě samém, než se v životě posuneme někam dál. Že je třeba nejdříve najít sám sebe, než najdeme někoho jiného. A že je třeba pracovat na příčinách a ne na následcích. Pokud budeš sebevědomí a sebeúctu jenom předstírat, lidé tě brzo prohlédnou a budeš tam, kde jsi byla předtím. A pravděpodobně na tom budeš hůř.
Tak se teď vykašli na ostatní a začni pracovat sama na sobě. Protože ty jsi ta osoba, která je ve tvém životě nejdůležitější. A dokud nebudeš spokojená a šťastná sama se sebou, nebudeš spokojená a šťastná ani s nikým jiným.

View more

Seriozni tema. Mate pocit, ze jste "o to prisli" s tim pravym/s tou pravou? Jak jste to v tu chvili poznali? Muj soucasny pritel je muj prvni a jak presne mam vedet, ze je ten pravy, kdyz ho nemam s kym porovnat? Jestli mi rozumite.

Ujasněme si tady něco jednou a provždy. Nic jako "přijít o to s tím pravým" neexistuje. A prví sex rozhodně není jedna z nejdůležitějších a nejzajímavějších věcí v životě, na kterou budeme všichni roky vzpomínat. I když to tak v té době může vypadat.
Ano, je důležité přijít o to v čase, kdy se sami cítíte připraveni a ne v čase, kdy o to přicházejí ostatní a "očekává se to" i od vás.
Ano, je důležité přijít o to s někým, s kým se cítíte dobře a komu na vás záleží.
Ne, není důležité být u toho perfektní a bezchybný.
Ne, není důležité myslet na to "jak by to mělo být". Má to být jenom tak, jak to chcete vy.
Je úplně jedno, jestli o tom přijdete s někým, s kým randíte od druhé třídy základní školy a nebo se prostě jenom rozhodnete vyspat se s někým zkušeným. Jediné na čem záleží je to, abyste si to užili a probudilo to vás v touhu svou sexualitu poznávat .. ne ji úplně zazdít, odevzdat někomu jinému a roky řešit traumata.
Jediné, co je u sexu důležité je to, aby to pro vás bylo příjemné a užili jste si to (a taky abyste byli opatrní, protože neplánovaně těhotenství a pohlavní nemoci nejsou ok, ale to už je trochu jiná debata).
Takže .. užila sis to? Cítíš se dobře? Chceš to zkusit znova? Gratuluji, tvůj první sex byl úspěch a už se tím vůbec nemusíš stresovat.
Neužila sis to? Něco bylo špatně? Máš nějaké pochybnosti ale nebojíš se zkusit to znova? Promluv si se svym přítelem a všechno s ním prober. Protože MLUVIT O SEXU A VŠEM OKOLO NĚJ JE ÚPLNĚ NORMÁLNÍ a tvůj sexuální život díky tomu bude mnohem lepší. A taky ne vždycky se všechno napoprvé povede úplně bez chyby.
Neužila sis to? Pořád ještě se cítíš špatně? Máš strach to zkusit znova? Promluv si se svým partnerem a pokus se mi všechno vysvětlit. Nenech se do toho nutit znova a klidně si promluv s někým zkušenějším a zeptej se ho, jestli tohle a tamto bylo v pořádku nebo jestli jste někdo z vás - ty nebo tvůj partner - udělali něco špatně.
Hlavně kvůli toho zbytečně nestresuj. Všechno se dá vyřešit.

View more

Jste pro, aby se zakázalo úplné vycházení ven? (vycházet ale jen v případě, že by to bylo nutné) Proč ano/proč ne?

U nás už tenhle režim dávno funguje. Můžeme ven jen pokud jdeme nakoupit do nejbližšího, do lékárny a nebo do nemocnice na domluvené, důležité schůzky. Nově zavedli i kontroly v obchodech, aby lidi nechodili často pro malé nákupy, ale jenom jednou týdně pro velký nákup. Za porušení těchto pravidel je pokuta 600 až 30 000 euro (16 500 - 821 000 Kč). A musím teda uznat, že už nám všem doma tak trochu hrabe a nemůžeme se dočkat, až budeme moct znova ven. Ale zároveň chápeme, že je to nutné, protože potřebujeme začít pracovat co nejdříve, abychom přežili a nedostali se do vážných problémů. Ono už totiž nejde jenom o zdraví, ale i o celou ekonomiku a naší budoucnost.
A ano, jsem ráda za to, jak přísné to tady máme, i když nám z toho hrabe. Protože značná část lidí nedokáže myslet dál, než za "JÁ, HVĚZDA KTERÁ JE STŘEDOBODEM VESMÍRU". Značná část lidí prostě nedokáže pochopit, že to není o tom, že jim někdo bere jejich svobodu, ale o něčem mnohem větším a důležitějším, co může mít hodně špatný dopad. Takže se prostě budou pořád scházet a pohybovat se venku, i když to není nutné a celou situaci zhoršovat. Je mi popravdě blbě, když vidím zprávy z UK a z ČR a když čtu to, co mi lidé z daných zemi píšou. V podstatě je to jenom "No tak nás trochu omezili ale no a co, budeme dělat jako by se nic nedělo".
Moje práce, práce mého přítele i práce prakticky všech mých přátel záleží na cestovním ruchu. S tím jak to momentálně vypadá začínáme propadat depresím z toho, že do jara 2021 nebudeme mít žádnou práci .. a to ani jaro 2021 vzhledem k ekonomické situaci není jisté.
Takže ne. Opravdu nemám pochopení pro domácí párty, bezdůvodné slézání se (a nuda fakt není důvod), flákání se kde to není třeba a sněhové vločky, pro které pravidla prostě neplatí a jsem pro to, aby se všude zavedla mnohem přísnější opatření, která by celou situaci pomohla vyřešit mnohem dříve.

View more

Taky jste někdy měli pocit, že nejste dost dobrými přáteli? Že si dost nevážíte svých kamarádů? Teď jsem se pohádala s kamarádkou, vyčítala mi, že na ni kašlu, protože jí nikdy nenapíšu jako první, takže rozhodla, že v našem přátelství bude pauza. Asi jsem jí fakt měla napsat, nejsem dobrá kamarádka

Svým kamarádům píšu, jenom když jim mám co říct - tzn. když jsou v mém životě nějaké novinky, o které se chci podělit, když jsem viděla, slyšela, četla nebo zažila něco, co je bude zajímat, chci s nimi probrat etc. Což znamená, že se někdy neozvu měsíc. Nebo i dva. Tři. Půl roku. Taky mám občas období, kdy si potřebuju vyřešit svoje problémy, takže na běžné věci ani neodepisuju. Jenom když zrovna někdo potřebuje s něčím poradit, pomoct nebo tak - to jsem k dispozici vždy.
Opravdu nemám potřebu s někým komunikavat jenom proto, abych komunikovala. Nebaví mě konverzace typu "Jak se máš, do děláš, co budeš dělat zítra, aha." Přijde mi to úplně zbytečné a popravě mě to unavuje a otravuje. Chápu, že někteří lidé mají potřebu socializovat se za každou cenu, ale já prostě ne. A nehodlám si na to ani hrát.
A mí kamarádi jsou s tím naprosto v pohodě. Ještě nikdy si na to nikdo nestěžoval. Naopak mnozí z nich oceňujou, že mi můžou kdykoli napsat, když něco potřebujou a nemusí se cítit blbě, ani když jsme spolu Třebíč už toho půl roku vůbec nekomunikovali.
Jestli to máš stejně jako já a tvoje kamarádka potřebuje kontakt mnohem častěji, tak nejsi špatná kamarádka, jenom prostě máte rozdílné povahy. A v takovém případě byste si to prostě měly vyříkat a pak podle toho dal normálně fungovat. Protože to prostě lidé ve vztahu - ať už je přátelský, rodinný nebo partnerský dělají. Řeší problémy. Neutíkají od nich a nezahřívají je nějakou pauzou. Upřímně? Co to vůbec je, pauza v kamarádství? To je snad největší blbost, jakou jsem kdy slyšela.

View more

Doufám, že klukům moc nevadí mírné ochlupení holek xd protože já takové mám u pysků trochu, jde to cítit, a nechci se tam holit, protože je to moc citlivé a bojím se, že se pořežu, a na laser a podobné věci nemám peníze :D

Prozradím ti tajemství, které ti velice usnadní sexuální život - sex v reálném životě není jako porno.
Ne, fakt nemusíš být pokaždé naprosto dokonale vyholená na všech částech těla kromě hlavy, nemusíš pokaždé čekat v sexy prádle a ne, nemusíš u toho vypadat, jako by tě zrovna někdo točil. V reálném životě jde o úplně jiné věci.
Je to tvoje tělo, dělej si s ním co chceš. Tudíž si sním nejlépe dělej právě to, co je ti příjemné, nijak ti to nepřekáží, ani neubližuje. Pokud se holit nechceš, tak to vůbec dělat nemusíš. Pokud se holit chceš ale nevíš jak, tak prostě použij Google. Žijeme v době kdy je na internetu milion návodů na všechno. A pokud chceš, tak si tam můžeš z chlupů klidně nechat vyholit roztomilé koťátko nebo co já vím, protože ono je to fakt úplně jedno a jde jenom o tebe, tvoje sebevědomí a tvoje pohodlí. To, jaký "střih" se líbí klukům tě vůbec nemusí zajímat, dokud nemáš stálého partnera. A ani ten by tě rozhodně neměl nutit do něčeho, co nechceš a je ti nepříjemné.
Vážně, nikdo tě v posteli nebude zkoumat lupou a kritizovat tě za každou nedokonalost, kterou najde. Chápu, že je to poprvé, takže máš velká očekávání a bojíš se. Ale, jak už jsem řekla dřív, reálný sex je primárně o něčem úplně jiném, než jen o vzhledu. Je o tom, abyste si to oba (všichni?) užili. A ačkoli je fajn udělat si to hezké a pro partnera se patřičně připravit, tak v 90% času na to stejně ani nepomyslíš, protože když to přijde, tak to prostě přijde. A věř mi, v takové chvíli bude to, jak zrovna vypadáš vypadáš to poslední, co by tě zajímalo.

View more

Next