Nechybí ti teď rodina? Nelituješ že jsi od nich tak daleko?
Ne. Absolutně ne.
Jasně, kdybych teď byla v Česku, byla bych na tom mnohem líp co se financí a určitých jistot týče. Ale po mentální stránce bych na tom byla asi tak milionkrát hůř a to je stav, do kterého už se nikdy nechci dostat.
V podstatě čím dýl tahle karanténa trvá, tím míň s mou rodinou komunikuju, protože komunikace s nima je značně jednostranná. Život mých rodičů totiž vůbec nebyl ovlivněn. Oba pořád mají práci, oba dělají přesně to, co dělali předtím. Jejich denní rutina je úplně stejná, jako předtím. Každý den mohou trávit venku na zahradě. A v jejich hlavě to, že oni jsou OK znamená, že já jsem taky OK a jenom si stěžuju i když se můj život obrátil o 180 stupňů a můžu přijít o všechno, co je pro mě důležité .. a hlavně to ani nemůžu ovlivnit.
Mí rodiče vždycky věděli všechno o mém životě mnohem líp než já a nikdy mě neposlouchali, natož aby se snažili pochopit mou situaci, ať už byla jakákoli. Teď si to uvědomuju mnohem víc než kdykoli předtím a mám toho upřímně dost. Už nikdy nechci mít takhle toxické lidi ve svém okolí .. natož mít je takhle blízko.
Když minulý rok umřela babička, v podstatě umřel i můj důvod vracet se "domů". Moje doma je teď tady. Moje rodina je teď tady. A i kdybych se teď musela vrátit, bylo by to jen na dobu nezbytně nutnou. To znamená než bych si vydělala dost peněz na to, abych se mohla přestěhovat za přítelem.
+3 answers in: “Dodržujete karanténu? Mě pozvala kamarádka na narozeniny a nevím, jestli mám jít, nebo ne. Jelikož moje kadeřnice pořád odkládá objednání, ale kamarádka by si pozvala x holek na oslavu. Tak co si o tom mám myslet? Nejradši bych nesouhlasila, jen nevím, jak to mám říct. Co byste dělali vy?”
Jasně, kdybych teď byla v Česku, byla bych na tom mnohem líp co se financí a určitých jistot týče. Ale po mentální stránce bych na tom byla asi tak milionkrát hůř a to je stav, do kterého už se nikdy nechci dostat.
V podstatě čím dýl tahle karanténa trvá, tím míň s mou rodinou komunikuju, protože komunikace s nima je značně jednostranná. Život mých rodičů totiž vůbec nebyl ovlivněn. Oba pořád mají práci, oba dělají přesně to, co dělali předtím. Jejich denní rutina je úplně stejná, jako předtím. Každý den mohou trávit venku na zahradě. A v jejich hlavě to, že oni jsou OK znamená, že já jsem taky OK a jenom si stěžuju i když se můj život obrátil o 180 stupňů a můžu přijít o všechno, co je pro mě důležité .. a hlavně to ani nemůžu ovlivnit.
Mí rodiče vždycky věděli všechno o mém životě mnohem líp než já a nikdy mě neposlouchali, natož aby se snažili pochopit mou situaci, ať už byla jakákoli. Teď si to uvědomuju mnohem víc než kdykoli předtím a mám toho upřímně dost. Už nikdy nechci mít takhle toxické lidi ve svém okolí .. natož mít je takhle blízko.
Když minulý rok umřela babička, v podstatě umřel i můj důvod vracet se "domů". Moje doma je teď tady. Moje rodina je teď tady. A i kdybych se teď musela vrátit, bylo by to jen na dobu nezbytně nutnou. To znamená než bych si vydělala dost peněz na to, abych se mohla přestěhovat za přítelem.
