Jak řešíte problémy s druhými? Vrháte se na ně hned, v návalu emocí nebo se raději nejprve uklidníte? Je podle vás váš způsob dobrý? Proč ano/ne? Dokážete některé věci nechat být nebo řešíte i ty nejmenší drobnosti? Proč? Co vás v přístupu druhého dokáže naštvat a co naopak oceníte? Proč?
Poslední dobou kolem mě všichni řeší, jestli by kluci/muži měli za holky/ženy platit nebo ne. Proč by měli/neměli,v jakých situacích, do jaké částky, za jaké věci a tak podobně.
Jaký je na to váš názor?
Stavíte si často limity? "To nedokážu/nemám na to/(už) nikdy bych/to není pro mě/nemůžu/nesmím, protože .." Proč a jaké? K čemu vám tyto limity slouží? Co je na nich dobrého a co špatného? Proč podle vás máte vy nebo ostatni, potřebu je vytvářet? A dokážete je případně překonat, pokud je to třeba?
Kdy naposledy jste se naučili něco nového? Co to bylo? Povyprávějte mi prosím o této zkušenosti.Popřípadě se prosím podělte o nějakou vtipnou historku z vašeho učení se nové dovednosti.
Učíte se rádi novým věcem? Proč ano/ne? Co ještě byste se chtěli naučit, ale zatím jste k tomu neměli příležitost?