Ask @HedvikaSovova:

A kam by jsi šla radši ?

Radši než do skoly, šla bych pracovat na farmu.
Radši než k doktoru, šla bych do lesa.
Radši nežli domů, šla bych pěšky do Říma.
Radši než do práce, šla bych sázet remízky.
Radši než tady sedět, šla bych kamkoliv, dělala cokoliv, jenom ne tady trčet a nechat svoji hlavu přemýšlet, jak se ji zachce.

View more

Když se ožeru, tak mi odumřou mozkový buňky, který se ale obnoví.. což vlastně znamená, že já zabiju ty starý a ty mladý budou pracovat lépe, že jo?

Buňky ti dorostou, takže mozek se ti nezmenší, ale ty spoje mezi nima už se neobnoví, čili ve výsledku nenávratně zapomeneš mnoho věcí. Nevím, jestli je to dostatečně výhodný.

View more

Necháváš spíš minulost za sebou, nebo se vzpomínkami na minulost necháváš unášet?

Připadá mi, že to jsou dvě různý věci. Přece můžu nechat svoji minulost za sebou, ve smyslu- už mě to netrápí, ale přesto na ni myslet a připomínat si to, kým jsem byla, ne? Nebo alespoň tak to mám já. Nevadí mi věci a lidi opouštět, nevracet se na stejný místa, nevadí mi změny a ráda začínám odznova. Přesto neustále myslím na to, koho už neuvidím, kam už se nepodívám a co všechno jsem udělala. Nic z toho si nevyčítám a netrápím se, i když vlastně žiju jenom ze vzpomínek na to.
Chojo, teď to zní úplně divně.

View more

Nezlob se na ně. Oni vidí jen povrch. Nemají rentgenové oči, kterým vidí dovnitř, do tvé hlavy. Možná vidí, koho by oni vidět chtěli. Ale ty už jsi dávno jenom svoje, že? Neboj se, představ se nám, kdo doopravdy jsi (nebo jen mně). A jsi taková, jaká sis přála být? Jsi teď se sebou spokojená? :-)

Jirka Novák
Ty jsi tak milý, děkuji ti. :)
Připadám si hrozně hloupě, když... mě trápí zrovna tohle. Jako dítě, který kope kolem sebe, aby mu podali jeho hračku.
Všichni jsme jenom svoji a mrzí mě, že si to navzájem krademe a vyčítáme. Chtěla bych být taková, jaká si přeji, aby byli ostatní a brání mi v tom přesně tyhle moje představy. Že chci něco, někoho měnit. Je to trochu zoufalý. A dětinský, omlouvám se.
Ještě jednou děkuji za tvá slova. Jsi ty tím, kým bys chtěl být? A spokojený? :)

View more

+1 answer in: “Čeho se nedokážeš zbavit?”

Čeho se nedokážeš zbavit?

Nedokážu se zbavit pocitu, že nežiju svůj život. Pořád mi někdo radí a říká, co je pro mě nejlepší a já se na ně nemůžu zlobit, protože to dělají s nejlepším úmyslem. Ale zlobím se na ně, protože mě nenechají udělat jakoukoliv chybu, protože mi neustále říkají jaká jsem. Ale je to jenom jejich představa, jejich ideál, který bych se měla přibližovat.
Kupříkladu mi stále říkají, že jsem přeci studijní typ, že jsem chytrá a musím toho využít. A já bych radši měla svoji zahradu a maringotku, šila oblečení a psala. Ne chodila do školy a dělala, jak někdo píská. Říkají mi, že jsem uzavřená a nedávám najevo svoje emoce. Prej se trápím. Že jsem snílek, že nic nezvládnu, pokud nade mnou někdo nedrží bič. Že nemám vůli a sebevědomí. Že jsem silná a statečná, že tohle všechno zvládám. Ani jedno z toho není pravda. A když se jim to pokusím říct, když chci říct, jak se cítím, odpoví, že je to blbost, že cítím něco jinýho. A měla bych radši přijít pořádnou prací na jiný myšlenky. Jsem přeci ještě dítě a hledám se. Nemůžu vědět, kdo jsem.
Ale sakra! Oni vědí kdo jsou? Oni už se nehledaj? A mysleli si v patnácti, že jsou děti a nemůžou znám sami sebe? Proto přestali přemejšlet, neboco?

View more

+1 answer Read more

Jak se cítíš?

Dohromady jsem strávila s buse asi 32 hodin, měla odporný brko, ztratila se v čase a nespala jsem snad od pondělka. Ale strávila jsem čtyři dny s bráškou, dva dny v Amsterodamu, zasadila skoro tři sta rostlinek, přečetla dvě knížky a dlouze se mazlila s kočkou a slepicí.
Aha, počkej, otázka byla jak se cítím. No... vyčerpaně, zmateně, ale vlastně nejlíp, jak můžu. :)

View more

Pro holky.. máte strie/celulitidu? Vadí vám to, nebo to berete jako něco úplně běžného co má skoro každá? :)

Mám strie snad všude a k tomu fakt spoustu jizev, takovejch těch nevzhlednejch, co vypadaj jako špatný letní tetování.
Občas si říkám, že by bylo fajn to trochu zredukovat, nežene, ale zase jako... má cenu nad něčím takovým přemýšlet? Změní se tím něco? Ne.
Takže! Přijde mi to v pohodě, normální, přirozený a zrovna třeba strie jsou i krásný. Na ostatních, samozřejmě. Celulitida jakbysmet.

View more

Stojíte pred stolom na ktorom je jedlo ktoré vás zväčší a nápoj ktorý vás zmenší :) čo z toho by ste si dali :) ako by ste vašu novú veľkosť využili?

ZZZ
Vybrala bych si nápoj.
Kdyby to oboje bylo hnusný, je jednodušší polknout tekutinu, než sousto. A taky by mě to zmenšilo, žejo. Což je lepší, nebyla bych tak na očích, protáhla bych se všude, kde bych potřebovala a byla bych lepší ve schovce.
Lidi by mi ochotněji prominuli výstřelky mé osobnosti, protože o malých lidech koluje spousta předsudků. Taky by mi stačil menší dům a mohla bych dědit oblečení po dětech, kterýho je hrozná spotřeba.
No a taky bych mohla svou výškou a "postižením" vydírat ostatní. To asi hlavně. :))

View more

Co se nedá odpustit?

Obecně si myslím, že člověk je tvor lehce vyveditelný z rovnováhy, přičemž důsledky jeho kolébaní jsou mnohdy překvapivě odporný, ale stejně tak překvapivě umí odpouštět, což je dobře.
Ale třeba vražda, znásilnění, či podobně násilný čin už je dle mého příliš daleko za hranicí. Jo a mlaskání! To se také nedá odpustit.

View more

Co piješ, sovo, když se nikdo nekouká?

Co bych pila, krví novorozeňat díky bohu nedisponuji. :))
Na nás, sovy nezajaté, se nikdo moc koukat nemůže, za to by nás jistě kdekdo s radostí odsoudil, kdyby zjistil, že ze zásob námi ulovených myší si kvasíme vlastní víno a popíjíme ho každá na své větvi při poslechu cvrččích balad. Obvykle však piji jen rosu z těch nejkrásnějších květin v okolí a tekutinu, která zbyde po vylouhování smrkového jehličí. :)

View more

Jaká barva vlasů se ti nejvíc líbí?

Líbí se mi vlasy smočené v inkoustu, či mezi hvězdami. Vlasy, které nerozeznáš od právě vyklubaných kaštanů, od všetečných ruček ohně, od pomněněk na cestě mezi poli. Které létaly celou noc nad mraky a s východem slunce tančí na cestě domů.
Líbí se mi vlasy, ze kterých ji pomalu opouští tyskysová a zůstává jen odbaveně přirozená barva dozrálých klasů ječmene. Jo a ještě ty prokvetlé časem!

View more

dokazala by jsi chodit s holkou?

Upřímě, "chození s někým" je jednou z aktivit, která mě absolutně neláká.
Esteticky se mi líbí kdekdo, lidi jsou docela pěkný zvířátka, ale nikdo z nich mě... nepřitahuje. Ani fyzicky, ani na tý souznící vlně. Jediný dva lidi, který se mi fakt líbili, se všema významama toho slova, byl jeden muž a jedna žena. S nima bych si asi dokázala představit hlubší vztah, ale "chodit s nima"? Na co, prosímtě.

View more

Neváží si pravdy ve smyslu, že ti zalže o něčem hodně důležitém. Už ho nějakou dobu znáš, možná ho máš i ráda, ale můžeš mu stále ještě věřit? Něco vás spojovalo, ale co když to nebylo opravdové? Co když to všechno byl jen další klam?

Aha
Zalhal ti a po čase se sám přiznal? V tom případě mu věř, protože i on věří tobě.
Zalhal, tys to zjistila, řekla mu, co víš a on doznal svou vinu a omluvil se? Vyslechni ho, dost možná byl v nepříjemné situaci a nevěděl si rady, proto lhal. Raději mu pomoz, stále mu můžeš věřit.
Zalhal, tys to zjistila, ale on dále zapíral, nebo se snažil hodit vinu na někoho jiného? Na tebe? Díváš se na něj a nevíš, co si máš myslet, viď? Nechce s tebou mluvit, je zteklý, odtažitý, zkrátka jiný. Asi ho něco moc trápí, něco, co s tebou vůbec nesouvisí. Vyčkej. Čas věci vyjasní. A jestli to trvá moc dlouho, možná je čas tuhle kapitolu uzavřít. Nemusíš ho nutně házet přes palubu, nebo přestat věřit každému jeho slovu, zkrátka se vzdal a dopřej vašemu vztahu novou dávku prostoru. Uvidíš, všechno se vysvětlí. :)

View more

+1 answer in: “Jak můžeme věřit někomu, kdo si neváží pravdy?”

Jak můžeme věřit někomu, kdo si neváží pravdy?

Neváží si pravdy ve smyslu nebere vážně tvoje tajemství a rozdává je na potkání, nebo si neváží pravdy ve smyslu nedokáže uvěřit, že to, co mu říkáš, je pravda? A pokud ti nevěří, rozdává tvoje tajemství na potkání, nebo respektuje, že nechceš, aby to někdo věděl? Nebo si neváží pravdy ve smyslu lže ti?
Promiň, ale fakt na takhle položený otázce věry a nevěry nevidím nic složitýho.

View more

+1 answer Read more

Jak se vypořádat se stresem?

Stres je nahromadění emocí, který buď nemůžeš nebo nedokážeš projevit.
Osobně si myslím, že "vypořádávání se s tím" není z dlouhodobého hlediska řešení.
Myslíš, že silný emoce by se neměli projevovat, že je lepší jim předcházet, nevšímat si jich? Co nejhoršího by se mohlo stát, kdybys je projevil/a? Bojíš se, že tě za ně někdo potrestá? Chtěl/a bys teď jenom plakat a křičet? Tak to udělej. :)

View more

Cos objevila na druhém konci králičí nory, Alenko?

Jirka Novák
A víš, že nic moc? Padala jsem dlouho a ještě chvilku, ale... svět tam dole se příliš neliší od toho našeho. Na první pohled jistě- krajina i bytosti zde vypadají jinak, neobvykle a kouzelně, smýšlejí jinak- například jejich největším problémem není dosažení nesmrtelnosti, ale zavedení podkožního osvětlení, aby do sebe viděli.
Jinak se ale cítí úplně stejně osamělí v davu jako my, bojí se neznáma a hledají štěstí, vedou války a podepisují mír, vyhrožují, jsou nemocní. Jsou stejně jako my zahloubaní do sebe, nesoucítí a nemohou si navzájem pomáhat. Nemluví. Jsou němí a přitom tak neuvěřitelně hluční! Nechápu, že je nesylšíme až sem, k nám.
Ale možná je to dobře. :)

View more

Neuvažovala jsi někdy, že bys studovala rovnou medicínu? Fyzioterapie není o moc snažší a fyzioterapeuti většinou mají na rozdíl od lékařů zoufale nízkou mzdu (pokud třeba nepracují pro nějaké vrcholové sportovce a podobně).

Nechci studovat medicínu a vlastně ani nechci být fyzioterapeut. Chci dělat hipoterapii. Takováhle vejška je jen kompromis. (Momentálně. Třeba se to ještě změní.)
Biologie mě fascinuje, stejně jako hromada dalších oborů, ale nechci se jimi živit. Nechci je dělat, protože z toho budou velký peníze. Ty se přeci vždycky nějak seženou. Nejsou mojí prioritou. :)

View more

+1 answer in: “Kam bys chtěla po střední?”
Next