Myslím, že na to právo mají - za předpokladu, že se o dítě jinak skutečně starají, že na něj nekašlou a mají o něj zájem. Dokonce si myslím, že v některých případech na to mají právo, i když už člověku bylo osmnáct - hodně lidí sice tvrdí, že jakmile jim bude osmnáct, tak rodiče přeci už poslouchat nemusí a mohou jim být někde, ale...
Pokud ta rodina funguje dobře (či alespoň dobře vzhledem k dětem), rodiče se o děti mají zajímat, vštěpovat jim postupně hodnoty a tím je tak trochu ovlivňovat - například já jsem vychovaná tak, že vím, že věkový rozdíl nad pět let by byl patrně blbost (ale zároveň si samozřejmě uvědomuji, že je to šíleně individuální - ale chápu, proč by rodiče nechtěli, abych do toho šla), chápu, proč mamka nechce, abych chodila s některými cizinci (i když nedávno jsem zjistila, že ve výsledku jsem v tomhle ještě více radikálnější...), chápu, že v oblékání mám volnost, ale vím, co si mohu a nemohu dovolit (přeci jen, dcera učitelky by neměla chodit po městě polonahá jako kdejaká kurva, je potřeba trochu soudnosti... mamka si sice občas postěžuje, že nosím moc černé, ale nezakáže mi to). A tyhle věci beru jako dobré - vím, že mě rodiče ovlivňují, a zároveň vím proč, chápu to. Chápu i to, že kdybych tohle nějak porušila, mají právo na to mi to prostě zakázat - jsou stavy, kdy člověk moc jasně neuvažuje, že ano.
Uvedu příklad - mojí kamarádce je osmnáct. Fajn holčina, její mamka je kolegyně té mojí, i když se moc neznají. Před časem se potkala s jedním mužem a začala s ním chodit. Fajn, to je normálka. Až na to, že on je o patnáct let starší (což je vážně dost). Už z toho její rodiče nebyli nadšení, ale fajn, nechali ji, ať za ním jezdí do Prahy, ok. Jenže teď se k němu stěhuje, mění gympl. Což mi vážně hlava nebere, protože sakra, je sice plnoletá, ale je s ním tři měsíce, nemá dodělanou školu, ten vztah se může kdykoliv rozpadnout (to se stává i jinde), a co pak ona? Její rodiče jsou z toho nešťastní, samozřejmě, ale mně dost přijde, že prostě někde udělali chybu a zaplatili za ni - o to víc jsem pak schopna pochopit, proč by mi do toho měli mluvit moji rodiče. Můžu si myslet, jak jsem vyspělá, ale stejně mám do toho daleko - a ani ten věk v občance z vás dospělého člověka neudělá.

View more

Já vím, že je to pro některé nepřijatelné, ale já si vážně myslím, že by každý, kdo chce na VŠ, by měl mít maturitu z matiku, zvlášť pokud má takovou úroveň, jakou má teď. Chápu, že ne každý je na matiku, ale tam jsou takové věci, že by to na tu čtyřku zvládl i prvák. A pokud někdo chce jít na VŠ, má to prostě umět, tečka. A ne, matika není k ničemu, jak se mi hodně lidí snaží namluvit - trénuje mozek, uvažování, protože i když jsou v některých případech jasně dané postupy, někdy to tak lehce není. Z mého pohledu je to mnohem přínosnější než taková biologie, kterou se stačí našprtit a je to - ale na biologii si nikdo nestěžuje, protože přeci u toho nemusí přemýšlet - a to bolí, že ano.
(Dobře, úroveň matikářů je už trochu věc jiná. Na druhou stranu věřím, že i ta, kvůli které gympl odpouštím a která nerozumí žádnému předmětu, který vyučuje, na tu maturitu nějak člověk připraví, aniž by to byl nějaký větší génius.)

View more