Ask @LydiaCZrpg:

https://ask.fm/SamWWinchester/answers/148048709694

Sam Winchester
Nechci situaci zlehčovat.
*Prohlásila trochu provinile, s pohledem k zemi.*
Jen jsem... nevím, je pro mě těžké s tebou zase mluvit, po tom, co si zase zmizel.
*Zvedla k tobě hlavu a viděla že jdeš k ní, zvedla se z křesla, opřela se o stolek a čekala co řekneš. Sice nevěděla co čekat, ale byla připravená snad na všechno.*
Same, já... *odmlčela se, protože si vlastně nebyla moc jistá, jak tu větu zakončit. Nebo spíš, jestli opravdu chce říct nahlas: Bála jsem se o tebe a chyběl si mi...* poslouchám, povídej. *řekla nakonec.*

View more

@princesslyria

✨Lydia Martin✨Holland Roden✨
*Když se probrala, stála uprostřed mýtiny. Rozhlédla se kolem, vůbec neměla ponětí kde je.*
Co se zase sakra děje...
*Pomyslela si. I když byla na podobné situace už poměrně zvyklá, i tak ji to vždy vyděsí.
Pomalu se vydala na cestu, snažila se naslouchat svému smyslu aby jí vedl správným směrem. Najednou uslyšela jak někdo běží směrem k ní, prudce se otočila a z poza rohu skály vyběhla dívka.
O krok couvla.*

View more

https://ask.fm/SamWWinchester/answers/147983731262

Sam Winchester
Ach, jasně, samozřejmě.
*Odstoupila ode dveří, aby si mohl projít a zavřela je za tebou.*
Ty kufry dej zatím k posteli třeba. Dáš si víno?
*Vytáhla z kabelky flašku růžového vína, postavila ji na menší kulatý stolek a sedla si do křesílka.*
Někde v poličce budou určitě nějaký skleničky a otvírák mám. Nechci tě opít, ale třeba se pak o nějakých těžších věcech bude mluvit líp. *mrkne*

View more

https://ask.fm/SamWWinchester/answers/147705785150

Sam Winchester
*Slabě pokrčila rameny*
Vlastně ani nevím. Teď jsem celkem dlouho byla mimo město, právě jsem přijela, což ti asi došlo...
*Koukla se na kufry v tvých rukou, pak se otočila a odemkla dveře.*
A co tu děláš ty? Myslím tím... proč motel?
*Ani nepočkala na odpověď, otočila se od dveří k tobě a pomalu řekla*
Proč si zmizel a nic si neřekl?

View more

ღ START ღ

✨Lydia Martin✨Holland Roden✨
//Takže, jelikož se s nikým nějak extra nedomluvím na rpg hře, napíšu zde pár starterů, ze kterých si můžete vybrat, pak akorát napíšete číslo daného starteru, a budete pokračovat v ději.
Děkuji všem, kteří se zapojí ♥
1. ღ *Lydia se sama procházela městem. Nemohla usnout, tak se vydala na noční procházku prázdným městem. Najednou uslyšela výkřik. Na nic nečekala a rozběhla se směrem, od kud vyšel.*
2. ღ *Jako každé ráno v tuto hodinu, byla Lyd na cestě do školy. Zaparkovala auto na školním parkovišti a vydala se k hlavnímu vchodu budovy. Došla ke svojí skříňce a všimla si, že kousek od ní má skříňku i nový žák.* Ahoj, jsem Lydia. *usmála se a natáhla k nováčkovi ruku.*
3. ღ *Bylo vážně chladno, když se Lydia z nějakého důvodu, který nebyl ani jí samotný jasný, vydala do lesa. Krajem lesa skoro proběhla a zamířila k jeho středu. Po chvíli zpomalila a všimla si pár kapek krve na zemi. Trochu ji to vyvedlo z míry, ale dala se po stopě. Až došla k celé kaluži krve a uprostřed stál někdo, otočený zády k ní.*
4. ღ *Dnešek je přímo stvořený na nákupy. Proto se Lyd rozhodla, zpříjemnit si odpoledne právě touto činností. Po asi dvou hodinách běhání po obchoďáku, vrazila do někoho, koho viděla naposledy ve školce.*

View more

https://ask.fm/SamWWinchester/answers/145434486846

Sam Winchester
*Koukla se na svůj klíč, jakoby si nepamatovala, jaké číslo pokoje má. Pamatovala si to. Chtěla se jen trochu uklidnit, nadechnout se, aby si Sam nevšimnul že je z jejich setkání trochu rozhozená. Zahleděla se na klíč, a když zvedla hlavu, s klidným hlasem odpověděla.*
Je to pokoj číslo 8.
*Pousmála se na tebe a zamířila ke správnému pokoji, pomalým krokem, aby si ji dohnal a šel vedle ní.*
Jak se vůbec máš? Od doby co jsme se viděli naposledy... *na chviličku se odmlčela* uběhl už celkem dlouhý čas...
*pohodila trochu vlasama a koutkem oka se po tobě koukla.*

View more

https://ask.fm/darkwolfalfa/answers/145466129145

― ꜱᴛɪʟᴇꜱ
*Poslední co si pamatovala byl výraz toho kluka, když ho někdo ztáhnul dozadu, pak ránu do hlavy.
Když se probrala, musela chvilku promrkat oči, než začala trochu zaostřovat a neviděla jen obrysy.
Uvědomila si, že se nemůže pohnout.
Hned tě začala hledat pohledem.*
,,Kde jsi? Haló? Jsi v pořádku? .... Je tu někdo?"

View more

https://ask.fm/darkwolfalfa/answers/144378685689

✨Lydia Martin✨Holland Roden✨
*Po křiku, který se jí skoro násilím dostal z plic, se cítila hrozně vyčerpaná. Všechno kolem sebe se snažila sledovat, pochopit, proč tu je. Nedokázala se ani pohnout, když v tom ji mladík stáhnul na stranu.
Snažila se uklidnit svůj dech a doufala, že oba od tud vyváznou živí. Ať už se tu děje cokoliv, raději by nad tím přemýšlela na úplně jiném místě.
Pomalu otočila hlavu a vzhlédla ke klukovi, který ji svíral tak pevně, jakoby měl strach, že se snad vysmekne a poběží rovnou na smrt.
Byla mu vděčná, že tu teď není sama.*

View more

https://ask.fm/HarryPotter7654321/answers/146062475881

Theo
*Už ani nevěřila tomu, že by jí někdo přišel pomoci. Vlastně už několik dní, jí to bylo celkem jedno. Byla tak mimo kvůli tomu ohavnému doktorovi, kterého tak zajímalo, co má v hlavě...
Ti lidé, co pro ni přišli... ze začátku je ani nepoznala. Ani jednoho z nich. Po chvíli si ale některé z nich začala vybavovat, ale spíš jako mlhavé obličeje ze snů.
Snažila se držet krok, ale bylo tak těžké chodit, natož běžet. Když ji jeden z kluků opřel o zeď, neudržela se na nohou a sjela zády po zdi dolů na zem. Otočila hlavu a sledovala, jak ten kluk běží s vytasenými drápy. Začínala si pomaličku uvědomovat, co se kolem děje.
V ten moment vykřikla.*

View more

https://ask.fm/stajles_s/answers/145058970068

✨Lydia Martin✨Holland Roden✨
*Když se jí Stiles zeptá, co se vlastně stalo, zase ji rozhodilo, že si to nepamatuje. Skousla si ret a s přivzenýma očima zatřásla hlavou.
Chtěla si vzpomenout, co se asi mohlo spát, když poslední co si pamatuje byl nemocniční pokoj a když se vzbudí, zjistí, že leží na zemi v lese, uprostřed noci. Snad se i bála, si vzpomenout...
V tom jakoby jí cuklo v boku. Přejela si dlaní po kůži a sykla bolestí. Koukla se na svojí dlaň, byla od krve.*
Asi jsem se někde poškrábala... *odhrnula kousek vesty, aby si pořádně prohlédla ránu*

View more

https://ask.fm/mockingjaykatnip_/answers/145730885753

*Ani se moc nedivila, že jí to nevěřila. Jen si nebyla jistá, jestli je to zrovna člověk, kterému může věřit. Je přeci jen cizí...
Navíc už několikrát se stalo, že člověk, který vypadal jakože mu může věřit, nakonec zradil.
Na druhou stranu, co když je to je zrovna ona, komu hrozí nebezpečí?
Vůbec se nemohla rozhodnout, navíc byla pořád ještě trochu roztřesená z toho všeho. Trochu se jí rozklepala kolena, až si myslela, že upadne. Opřela se dlaní o strom, párkrát se zhluboka nadechla a pokrčila rameny.*
Jsem banshee a měla jsem předtuchu. A věř mi... les není bezpečný. Ani zdaleka ne...
*Celkem se jí ulevilo, když to z ní vylítlo. Jakoby jí spadnul obrovský kámen ze srdce. Pousmála se a koukla se na tebe.*
Takže... spokojená s odpovědí?

View more

https://ask.fm/mockingjaykatnip_/answers/145729074553

*Procházela se lesem. Nevěděla sice proč, ale věděla to, že tu má být. Něco ji sem táhlo. Prohlížela si každý strom a poslouchala každý vánek ve větvích.
V tom se to stalo. Ihned zkameněla na místě, a soustředila se na svou předtuchu. Zhluboka se nadechla a pomalu pokračovala v cestě.
Ale všechno kolem, bylo najednou jiné. Les byl tichý a tmavý. Na noční obloze smutně blikaly hvězdy. Cítila kolem sebe strach a paniku. Cítila smrt. Něco se stane, určitě. Něco hrozného. Začala křičet. V ten moment, jakoby se probudila ze snu. Stála za denního světla na mýtině.
Mezi stromy zrovna přiběhla dívka.*
Ehm... promiň. Omlouvám se, já jen... lekla jsem se. *snažila se znít klidně*

View more

https://ask.fm/stajles_s/answer/145056031188?utm_source=copy_link&utm_medium=android

Stilesi... děkuju.
*Zašeptala a pokusila se na něj usmát. Pamatovala si ho ze školy. Nikdy na něj nebyla nijak extra milá. Vlastně spíš dělala, jakože ho nevidí. Ale i tak jí teď pomohl.* Vážně... děkuju.
*Přitáhla si vestu až ke krku a přemýšlela co odpoví na tvou otázku.* Asi.. asi ano. *kývne a pomalu jde k autu. Štěrk u silnice jí škrábe do rozedřených chodidel, ale je ráda, že už není sama.*

View more

@stajles_s

✨Lydia Martin✨Holland Roden✨
*Probudila si a dlaní si promnula oči. Achjo, ještě pár minut... pomyslela si, protože se cítila hrozně nevyspale a bolela ji hlava. Pak si ale uvědomila, že jí je nezvyklá zima a ani neleží na nemocničním lůžku, kde už pár dní ležela. Otevřela oči a prudce se posadila. Byla v lese. V temném, nočním lese. Vystrašeně se rozhlížela kolem sebe. Pokusila se postavit, i když to nebylo moc lehké, všechno jí bolelo. Zamotala se jí hlava a upadla by znovu na zem, kdyby za ní nestál strom, který její pád zarazil. Chvilku tam jen tak stála, snažila si vzpomenout, co se stalo. Ale nemohla si vybavit žádný okamžik za tu noc. Objala si rukama holá ramena, a pomalu se vydala směrem, kterým doufala, že je město. Konečně doklopýtala na kraj lesa, až k silnici.*

View more

Next