Budoucnost je široký pojem. Máme hned několik budoucností - vesmíru, planety, našeho kontinentu, naší vlasti, lidu, přátel a známých, rodiny, budoucnost milostného vztahu, osobní budoucnost. Z několika budoucností mám obavy, ale to je přirozená xenofobie. Strach z neznámého je nám vlastní. Nevíme, co tam je, a tak se na to nemůžeme adekvátně připravit. A není tohle naopak kouzelné? Ta nejistota. To nevědění. Na jednu stranu mne to rozčiluje, ale na druhou mám nepřeberné množství možností, jaké podhoubí pro budoucnost připravím. Tak trochu jsme všichni zahradníci: svými činy a myšlenkami kypříme půdu času a sem tam zasejeme semínko s otazníkem, pozorně či ledabyle zaléváme, hnojíme a okopáváme a čekáme, co nám vyroste. Čekáme rozmarýnu a on to křen, s nímž si můžeme dát hezky ovařené koleno. A zase jsem skončila u jídla!

View more