Ask @MidoriaAneko:

Jak se cítíš?

Sheldon Cooper mi byl charakterem vždycky nějak blízký, ale když jdeš na praxi, moc se to nehodí. Zaprvé, kdykoliv chci hrdě hájit svůj názor, vyloudím jen uskuhraný "dobře". Taky nenávidím jíst mezi lidma a je hrozně cringe, když mi kručí v břiše, takže jeden croissant jím 2 hodiny a radši hodně piju. Vzhledem k tomu, že jsem dost hubená, nerada bych byla zmílena za anorektičku.
Můj momentální XANAX je Korunní meruňková s kapkou bílýho čaje, když přijdu domů, zabalím se do dek a brečím u Star wars, najednou je po půlnoci a já mám za 5 hodin vstát a jít zase pracovat.
Božsky žlutý zlínský busy ve mně vyvolávaj filozofický kecy, třeba jestli budu někdy v budoucnu pracovat v kanclu, plánuju si pořídit neurózu, což mám už beztak teď jen to racionalizuju. Teď fakt nevím jestli mě to dostane z běžnýho života, ale radši vymastřím hru na theremin a stanu se potulným bardem.
Asi tak se cítím.

View more

Nepotřebuju psychiatra jen proto, že nic necítím. Prostě nedokážu cítit lásku, nedokážu rozeznat bolest od srandy. Jednoduše jsem schizofrenik. :)))

Limitovaná Edice
Nepotřebuju psychiatra, páč -
mám shoutout, tak slyšte můj pláč.
Jak jen romantický byl by můj vzdor,
kdybych nebyla attention whore.
Nic necítím, jsem zlomená a tak.
Je ze mě další samotářský vrak.
Prostě nedokážu cítit lásku,
a to musím říct celýmu asku.
Nerozeznám bolest od srandy,
kupodivu veřejně neuctívám pandy.
Můj svět je malej, tak ho stvořil Satan
a jistě pro mě má jedinečněj plán.
Jednoduše - jsem schizofrenik,
psýchéktor má příliš drahej ceník,
navíc - kompetenci mám,
tak se diagnostikuju sám.
Hlavně, že premisy nemaj chyby.
Takže závěr zůstává bez pochyby.
Sociální inteligence, jop to je sice
fajn, ale já jsem limitovaná edice.
Skrývám pravdu v umění,
protože žijeme ve společnosti.
Nevím, co je porozumění,
proti mojí vyjímečnosti.
Snad nedotkne se tě
žádný z mých šprýmů
stojí trochu za hovno,
sbírám je na hledači rýmů.
Ale sežralo mi to dost času,
a bude to tu ležet jen tak na okrasu,
jako všechny askový poezie,
který si nikdo nikdy neužije,
snad jen já.

View more

Můžeš mít názor na člověka kterého neznáš?

Téměř žádného člověka pořádně neznáme, přesto obvykle na většinu nějaký názor máme. Ten názor mít můžeš, ale bude se zakládat na domněnkách, v lepších případech na nevědomě zpracovaných datech. Názor je individuální věc, a je přirozený, stejně jako první dojem. Není proto důvod jej potlačovat, ale je důležité všímat si, co z druhého cítíme a jak to kriticky odpovídá realitě.

View more

Jak mám pomoct kamarádce, kterou šikanují, ale nechce abych to někomu řekla. Nechci zklamat její důvěru, ale taky nechci, aby ji dál ubližovali, a nechci aby si ubližovala ona sama. Nemáte nějakou radu?

Bylo by fajn se jí zastat přímo při nějakém incidentu, nejdůležitější je, aby na to člověk nebyl sám. Šikana je odporná věc a u tohoto je fakt důležitý, aby měl člověk dobré přátele. Zároveň jí nejvíc ublíží, pokud bude netečná. Jestli jí ubližují slovně, musí to umět "vyargumentovat", nebo to skousnout. Pokud je to fyzické, potřebuje se dostat do fakt dobré fyzické kondice a trénovat sebeobranu. Je to smutný a nevím nakolik mám pravdu, ale pomoct by to mohlo.
https://www.youtube.com/watch?v=7oKjW1OIjuw

View more

Proč nás naše duše opouštějí?

Tělo bez duše
Opouštějící duše je proces možný pouze z pohledu, který tvrdí, že jsme něčím jiným než duše. Vzhledem k tomu, že moje filozofie je postavená na jiných základech, řeknu asi tohle:
To my opouštíme duši. Málokdy se rozhodujeme podle opravdového, niterného přání a intuice, naše úkony řídí povětšinou hlava. Tím se od duše, jakožto od bytostného základu naší existence, vzdalujeme. Přispívá k tomu i prostředí. Stačí pohlédnout na fakt, jak škola, nebo většina zaměstnání zabedňuje základní lidské reakce na stres. Útěk ani útok není možný. Naše bytostné přání dostat se do výchozího stavu štěstí a pohody se zdá být nedosažitelné. Vzhledem k tomu, že myslíme často nevyzrálým způsobem, uchýlíme se k šílenství, apatii, vnitřní projekci obav, nebo utrpení. Je to smutné, o to smutnější ale je, když se pokus o nekonfliktní vyřešení situace setká s reakcí podobné bezduchosti. Neschopnost čistě komunikovat a respektovat své vnitřní potřeby - to jsou důvody, proč je tak těžké interagovat s jinými bytostmi tohoto světa. A je to způsob, jakým opouštíme vlastní duši ve prospěch iluzí.

View more

Ahojte, jakpak se máte? ♥

Zdravím basic cringe paní,
mám se skvěle, protože díky Vám si vážím lidí, kteří se pohybují v mém okolí.
Dovolte mi pár rad do života, které jsem vyvodila z vašich odpovědí:
- Čtyřsýrová pizza se speluje Quatro formaggi
- Vězte, že IQ 75 nejspíše způsobuje potřebu kompenzace v podobě Vaší neustálé sebeprezentace přes shoutout
-Když si fotíte průhledná tanga, odstříhněte štítek
-Nálepky podobné Hanně Montaně na skříni nejsou estetické
-Dejte si na obočí klec, mohlo by Vám uletět
-Zadek nezískáte nepřirozeným vykřivením páteře
-Pravděpodobně máte jisté podobnosti s ennea číslem 4
-Jedinečnost ženy neurčuje masturbace a hráčský potenciál
-Dýmka osobě Vašeho věku a intelektu moc nesvědčí
-Upřímný úsměv obvykle tvoří vrásky kolem očí
-Doufám že zvládáte alespoň HTML, když umíte hackovat
Promiňte mi roast, zde přikládám podklady k mým názorům:

View more

Dobrá skupina popř. nějaké album?

Schifferová ☆
Mám obrovské množství oblíbených alb, tak jsem vybrala pár těch, na které jsem si vzpomněla.
Hudba pro každého to asi nebude, ale jestli má někdo taky rád pohanský folk, electronicu, idie rock atd...
Alt-J - An awesome wave
Alt-J - Relaxer
Aurora Aksnes - All my demons greeting me as a friend
Bruch Music - až bude mít album, bezpochyby bude úchvatné
Susanne Sundfør - Music for people in trouble
Florence + The Machine - How big, how blue, how beautiful
Twenty one pilots - Blurryface
Iron & Wine - Our Endless Numbered Days
The Neighbourhood - I Love You
Smashing pumpkins - Mellon Collie and the infinite sadness
Nirvana - Nevermind
Green Day - American idiot
Omnia - Prayer
Wardruna - Runaljod
Pilgrim - For winter
Forndom - Dauðra Dura

View more

Když řeknu že chci brečet a rozbrečím se... Co se stane? Proč člověk brečí? Proč jsou pro něj dny tak těžké?

WolfyaskBí
Pláč údajně uvolňuje do těla látky, které působí skoro jako takové přírodní sedativa. Odplavuje látky přispívající ke stresu a celkově snižuje napětí.
Je v pořádku brečet, je v pořádku snižovat vlastní bolest.
Některé dny jsou složité a někdy člověk ani neví, proč vlastně pláče, ale i to je v pořádku. Důležité je umět tyto emoce prožít, nechat srovnat svůj psychický stav a jít dál.
Drž se ♡

View more

Jaký byl tvůj největší omyl ve stylu?

Asi 3 roky života se mi šatník zbarvil do růžova, nosila jsem takové ty hrozně "kjůt" účesy s mašlema a všechny mé školní sešity měly roztomilý barevný obal a měla jsem růžové propisky a kreslila jsem kawaii doodles a pandy a jednorožce a testy z matiky jsem malovala na duhovo.
Gosh. Udusila bych se za to cukrovou vatou.

View more

Co vás donutí vstát z postele? Co vás drží nad vodou, abyste to tu nějak přežili? Jaká pozitivní věc vám pomáhá?

Z postele vstávám dobrovolně. Vidím ve svém životě smysl.

Těším se na ráno, baví mě kultivovat svůj vzhled.
Těším se na cestu do školy, baví mě konverzovat v autobuse.
Těším se na dopoledne, miluju svoji školu.
Těším se na oběd.
Těším se na svoji práci, protože mě naplňuje.
Těším se na svoji brigádu, protože ráda utrácím peníze.
Těším se na speciální události, protože jsou nevšední.
Těším se, až budu večer zpívat a hrát.
Těším se na noční meditace a na své sny.
Těším se i na své krámy, protože vím, že je mé tělo vpořádku.
A těším se i na své občasné poklesy nálad, protože mě mění.
Nikdy bych nelitovala ničeho víc, než kdybych vzdala hledání smyslu ve věcech, které každý den dělám. Trvalo mi to aktivně 5 let, ale nikdo, kdo chce být šťastný, to nesmí vzdát.
Ať už je svět jakkoliv zlý.

View more

Věnujete se nějaké kreativní činnosti? Píšete, kreslíte, malujete, hrajete na něco? Usilujete o to, aby po vás zůstal nějaký odkaz, až umřete?

Aya
Jsem si blízká s kresbou, malbou, animací, ilustrací, komixem, designem, grafikou, 3Déčkem, občas i něčím prostorovějším např. malé skulptury/plastiky/keramika/cosplay. Hraju plynule asi na 4 nástroje, dřív jsem psala básničky a podobné nanic texty, nějakou dobu jsem i tančila, ale to mi moc nejde.
Hádám, že každý po sobě chce něco zachovat, jen si nejsem jistá, do jaké míry jsem kompetentní někoho o něčem poučovat, nebo rozhodovat, co je dobré a co ne.
Samozřejmě nejspíš skončím jako člověk prosazující své hodnoty vůči světu, proto než případně dosáhnu nějakého vlivu, potřebuju pracovat na jejich objektivitě a plošné smysluplnosti ._."
Jsem kreativní člověk, co si nedosáhne na špičky chodidel.

View more

Myslíte si, že když někdo položí otázku, ukazuje tím své problémy a sám by si přál, aby se ho na tu stejnou otázku někdo zeptal? Jak to máte Vy? Snad chápete.

Rozhodně. K většině otázkám vede osobní úvaha a pokud nejde o člověka, který si otázky googlí, jen aby nějaké otázky dával, skoro vždy je za tím něco, co otázkáře zajímá, nebo co v momentální době řeší.
Osobně bych klidně odpověděla na mnoho svých otázek. Názory lidí mi pomáhají vlastní názory objektivněji hodnotit, stejně jako otázky na které můžu odpovědět, neboť komplexněji spracovanou odpovědí se geniálně uvědomují a organizují vlastní myšlenky a hodnotové vzorce :D

View more

Jaká je tvá oblíbená stránka pro nakupování online?

Aliexpressi náš, jenž jsi na online nebesích,
posvěť se servery tvé.
Přijď zboží tvé.
Buď přeprava úspěšná jako v letadle, tak i v lodi.
Cool itemy a cosplay materiál dej nám dnes.
A odpusť nám naše clo,
jako i my odpouštíme chyby prodejců.
A neuveď nás v chybnou slevu,
ale zbav nás věcí z wish listů.
Alipay.

View more

Ako je možné, že aj pri cite ako je zamilovanosť, sme schopní podvádzania?

-pureheart-
Důvody jsou tři. Rozdíl v pojetí věrnosti, sebekontrola a nenaplnění.
Klasická představa věrnosti, alespoň v mých zeměpisných šířích, je postavená na teorii jakéhosi vzájemného sebespoutání. Vztahy se tu zakládají na předpokladu, že se druhému člověku odevzdáváme a za tuhle oběť získáme kus z něj. Ovykle se tedy předpokládá, že jakmile (k) někomu patříte, patří i on (k) vám a do prostoru mezi vámi nikdo lézt nebude. Ne že by to všem vyhovovalo, ale jakmile má jeden z páru potřebu dejme tomu spát s někým jiným, je dostatečně nepřijatelné o této touze byť jen mluvit, aby člověk začal konat mlčky.
Dále jsou lidé jak já říkám zvířecí povahy, jak říkají internetové články o úžasných empatech - lidé, kteří se řídí srdcem (prosím neplést s lidmi, kteří se opravdu srdcem řídí). Ovládají je více pudy než mozek a jakmile je potřeba sexu dostatečná, je vcelku jedno kdo jim kde odkáže své tělo.
Oba případy podvádění jsou dost stupidní. Lidem strašně moc chybí sebepoznání, a tak stráví půl života s jedním partnerem, aby se zničehonic rozhodli přejít jinam, nebo nedokáží mluvit ani přijmout řeč o změnách v těchto hodnotách.
Z části za to může církev se svojí cudností, z části my, že pořád žijeme v nějakých nevědomýh tabu. Každý se musí rozhodnout, jestli chce zůstat s jedním partnerem, nebo by si měl najít někoho povolnějšího k "alternativnímu přespávání".
Zatím se mi ale zdá, že tyto tabu potřebujeme, protože pořád mezi námi kráčí lidé, kterým je úplně ukradené, že mají nějakou chorobu, nebo se k někomu naoko připoutali.
Až budeme schopní komunikovat výstižně, pravdivě a vstřebávat informace nezabarveně, potom se může diskutovat o něčem komplexnějším než je pár.

View more

Next