Máš holku?
Inkově napůl, nonkově volnej jak ptáček. ODPOVĚĎ FINÁLNÍ ČÍSLO TŘI.
„Ale co tím básník chtěl říct?“
Asi jen tolik, že věčný shazování mé osoby/části vedení a občas i celého, jak jsem se mohl dozvědět, čímž lituji i tu, kterou prezentuješ jako kamarádku, ale to je tvoje věc, mě nebaví. A vlastně celkově „stav“ projektu mi aktuálně mimo technické problémy (na které je nás bohužel málo, Filius na tom aktuálně není časově nejlépe, takže sobecky započtu sebe s Terrym) stabilní. Dle veřejně přístupných statistik je v nejlepších letech od jeho vzniku.
„Možná byste měli pochopit, že tady nejde jen o vás a vaše skutky, a o to co jste udělali. Já vím bylo toho moc, ale pochopte, že jste štafetu předali dál a my ji jednou taky předáme a narozdíl od vás budem dost pravděpodobně v klidu a nebudem si hrát na krále projektu.“
Mrzí mě, že jsi toto nedodržela, budu se opakovat, ale tohle sakra nejsi ty, Rózo, nepoznávám tě už od nějakého března a už nějakou dobu čekám, až se to zas vrátí všechno do pořádku, ale ty mě překvapuješ každým dnem. Kupříkladu to, že nejsi ochotná komunikovat ani kvůli organizačním věcem, to ti to sakra nepřijde ani trošku mimo mísu?
„A proč to píšu tak veřejně a ne soukromě?“
Patrně bych se soukromě setkal akorát tak s ignorací. Já jsem tohle celkově nechtěl vůbec žádným způsobem řešit, ale jak říkám, mě nebaví týden vkuse poslouchat ze strany půlky projektu, kde jsi nás zas pomluvila, kolikrát to ani není pravda, achjo. Hlavně mě nebavilo už v létě, kdy jsem byl bombardován zprávami „Vy jste něco udělali Róze? Ne? A četl jsi její ask, asi jste jí nedali předmět, co?“ Sakra, přednostní volbu měli lidi, kteří už učili v minulém školním roce, jak je již pár let tradicí. Teď jsem byl týden unavený a extrémně demotivovaný (na to, že jsem tenhle týden chtěl pohnout s dost věcmi vzhledem k mé nařízené karanténě, tak ups.) už jen z toho „Rosittě zas něco vadí.“, došlo snad až do takové fáze, kdy jsem zkrátka bouchnul a píšu aktuálně tohle vyjádření, které se snažím psát s klidnou hlavou, nevím však, jestli se mi to daří. Jsem spíš smutnej z toho všeho než vyloženě nasranej.
Tímto ti chci však poděkovat za to, že jsi mi dala možnost si vyzkoušet vedoucí pozici, vcelku jsem se v tom našel a uvědomil si dost věcí. Budu ti tedy vděčný, že pokud se ti nebude cokoliv zdát, tak my oceníme nahlášení něčeho, co se ti nezdá, případně konstruktivně podanou kritiku bez tisíce chechtající se smajlíků a nepopsané chyby. A stejně tak bych ti dal největší big up za to, kdyby tímto skončila zbytečná toxicita, něco sis z toho vzala a já se mohl zítra nadechnout bez toho, aniž bych zas slyšel nějaký hejt na mou osobu, který byl adresován do soukromých zpráv někomu, kdo o to kolikrát ani původně nestál. Každopádně souběžně s vypsaním se z těchto myšlenek očekávám ještě velkou kritiku ze strany lidí, kteří neměli možnost vidět to, co já. Stejně tak na případný dotazy. Ale já toho o nic moc víc nesnyčnu, nejsem kretén, sorráč!
„Ale co tím básník chtěl říct?“
Asi jen tolik, že věčný shazování mé osoby/části vedení a občas i celého, jak jsem se mohl dozvědět, čímž lituji i tu, kterou prezentuješ jako kamarádku, ale to je tvoje věc, mě nebaví. A vlastně celkově „stav“ projektu mi aktuálně mimo technické problémy (na které je nás bohužel málo, Filius na tom aktuálně není časově nejlépe, takže sobecky započtu sebe s Terrym) stabilní. Dle veřejně přístupných statistik je v nejlepších letech od jeho vzniku.
„Možná byste měli pochopit, že tady nejde jen o vás a vaše skutky, a o to co jste udělali. Já vím bylo toho moc, ale pochopte, že jste štafetu předali dál a my ji jednou taky předáme a narozdíl od vás budem dost pravděpodobně v klidu a nebudem si hrát na krále projektu.“
Mrzí mě, že jsi toto nedodržela, budu se opakovat, ale tohle sakra nejsi ty, Rózo, nepoznávám tě už od nějakého března a už nějakou dobu čekám, až se to zas vrátí všechno do pořádku, ale ty mě překvapuješ každým dnem. Kupříkladu to, že nejsi ochotná komunikovat ani kvůli organizačním věcem, to ti to sakra nepřijde ani trošku mimo mísu?
„A proč to píšu tak veřejně a ne soukromě?“
Patrně bych se soukromě setkal akorát tak s ignorací. Já jsem tohle celkově nechtěl vůbec žádným způsobem řešit, ale jak říkám, mě nebaví týden vkuse poslouchat ze strany půlky projektu, kde jsi nás zas pomluvila, kolikrát to ani není pravda, achjo. Hlavně mě nebavilo už v létě, kdy jsem byl bombardován zprávami „Vy jste něco udělali Róze? Ne? A četl jsi její ask, asi jste jí nedali předmět, co?“ Sakra, přednostní volbu měli lidi, kteří už učili v minulém školním roce, jak je již pár let tradicí. Teď jsem byl týden unavený a extrémně demotivovaný (na to, že jsem tenhle týden chtěl pohnout s dost věcmi vzhledem k mé nařízené karanténě, tak ups.) už jen z toho „Rosittě zas něco vadí.“, došlo snad až do takové fáze, kdy jsem zkrátka bouchnul a píšu aktuálně tohle vyjádření, které se snažím psát s klidnou hlavou, nevím však, jestli se mi to daří. Jsem spíš smutnej z toho všeho než vyloženě nasranej.
Tímto ti chci však poděkovat za to, že jsi mi dala možnost si vyzkoušet vedoucí pozici, vcelku jsem se v tom našel a uvědomil si dost věcí. Budu ti tedy vděčný, že pokud se ti nebude cokoliv zdát, tak my oceníme nahlášení něčeho, co se ti nezdá, případně konstruktivně podanou kritiku bez tisíce chechtající se smajlíků a nepopsané chyby. A stejně tak bych ti dal největší big up za to, kdyby tímto skončila zbytečná toxicita, něco sis z toho vzala a já se mohl zítra nadechnout bez toho, aniž bych zas slyšel nějaký hejt na mou osobu, který byl adresován do soukromých zpráv někomu, kdo o to kolikrát ani původně nestál. Každopádně souběžně s vypsaním se z těchto myšlenek očekávám ještě velkou kritiku ze strany lidí, kteří neměli možnost vidět to, co já. Stejně tak na případný dotazy. Ale já toho o nic moc víc nesnyčnu, nejsem kretén, sorráč!