Ask @NancyWinchesterBlack:

ako si sa odmilovlaa?

Někdy to odmilování je přirozenej proces poklesu hladiny hormonů lásky, odmilovat se můžeš, i když nechceš. Na druhou stranu je ještě jedna cesta, závěrečnej tah na sílu, nucený odmilování se. Zrovna poslední měsíc tohle zažívám. Jak dobře víte, zkoušeli jsme to táhnout s mým kamarádem, dokonce dlouholetým kamarádem, ovšem jsme oba úplně jinde, co se týče nároků na partnerství, teda hlavně já jsem se jenom trápila, ale na druhou stranu jsem byla zamilovaná až po uši, závislá. Absolutně jsem se oddala myšlence, že nám to spolu vyjde, protože se známe dlouho, víme o sobě různý věci, máme se rádi. Fakt jsem předpokládala, že tohle už bude "vono". Stabilní, pracující, nenáročnej partner. Jenže jsem se pekelně spletla. Šel z něj jenom chlad a odstup. Neměl na mě čas, byl pracovně, rodinně, koníčkově zatíženej.
A já si řekla, že tohle trápení nemám zapotřebí, jak už jsem psala, potřebuju pevnej závislej svazek z obou stran.
No a tak jsem si řekla, že prostě vycouvám. Byla jsem asi hodinu na Badoo, našla tam pohlednýho, hodnýho, sladkýho týpka... včera jsme byli na pátým rande, jestli se nepletu. Hned od začátku je na mě neskutečně milej, pozornej, chce se mnou trávit co nejvíc času, představil mě kámošovi, bratránkovi, svojí ségře, já ho taky ukázala tátovi a bratránkovi, strašně moc se spolu cítíme dobře, úplně nám to clicklo, chemie, city, bum jak blázen.
A já bum, skoro lusknutím prstu jsem odmilovaná od kámoše a ty city se přesouvaj k tomu novýmu.
Až je to zarážející, protože je to přesně rok, co jsem se zamilovala do kolegy z práce, s tím byla půl roku, pak jsem se zamilovala do toho kámoše a teď do tohohle.
A já jsem prostě furt v extrémním citu.
Akorát tentokrát je to jiný.
Lepší. Nikdy jsem nic takovýho nezažila, jako s tímhle novým objevem.
šechno je fakt jako v ráji, přesně tak, jak to má bejt. Výlety, bláznoviny, seznamování, poznávání, chuť, energie, touha, romantika.
Tenhle začátek něčeho má úplně všechno to, co jsem vždycky od vztahu chtěla.
Pochopení, povídání, cukrování, culení, témata.
Jak rychle se člověk může zamilovat do úplně cizího člověka během pár chvil, pár dnů, když splňuje všechno to, co má splňovat.
Neskutečný, zajimavý a pro mě hlavně absolutně nečekaný.
Chovám se jinak, jsem víc into it, víc laskavá, víc milující, protože když cítím, že se mi ta láska, kterou chci dávat, vrací mnohonásobně víc zpět, tak pak ze mě jenom tryská zbožňování.
Něha, láska, obětování se, soucit, všechny pozitivní pocity, který v sobě mám, se bouřej a tryskaj ven.
Takže moje rada na odmilování, ač ne úplně dobrá, protože zažít si stesk a muka je taky potřeba, ale... zamilovat se do jinýho, lepšího, vhodnějšího. Přesně, jako to mám já teď.

View more

+1 answer in: “Otázka pro holky. Představte si že někoho hluboce milujete, jste do něj blázen, ale ten kluk nemá práci a má kapesné 4000,- měs.. Vadilo by vám, že nemá práci? Vy víte že vy ho tolik milujete i on vás, chodily by jste s ním?”

Dovolili byste svemu pritelovi hrat s jinou holkou hru a volat s ni u toho?

S někým chodit neznamená jej vlastnit. Nikdo nikoho nemůže vlastnit, když ani my nevlastníme sami sebe. Ať se každej zvlášť podívá do svýho svědomí a sám dělá ve vztahu to, co mu přijde vhodný. Ale kontrolovat chování druhýho nelze, když partnerovi něco zakážeš, tak každej víme, že zakázaný ovoce chutná nejlíp. Navíc vztah dozorce-vězeň, není zdravej vztah ani omylem. Pryč s tím, dokaď to jde.

View more

Kdybys byl/a dlouho bez sexu a partnera a sex ti chyběl.... jak to řešit? Ihned si někoho najít, dělat si to sám nebo mít sex s výhodama?

Mně se zalíbil ten "sex s výhodama" :D :D Škoda, že tohle slovní spojení byl skoro jistě přehmat v hlavě, ale zní to mnohem líp, než kamarád s výhodama, protože tady je ta výhoda kamarád, což je úplně rozkošný. Já jsem zjistila, že na sex s výhodama (tedy s kamarádem) nemám, není to pro mě příjemný, právě naopak, protože mojí hraniční přirozeností je tvořit těsný, závislý, intenzivní svazky a převzít identitu druhýho, jedno tělo jedna duše.

View more

+1 answer Read more

1) všechny ty tvoje otázky jsou úplně zbytečný 2) když chceš udělat pusou tak mu to prostě řekni 3) proč nechceš kouřit??

Kouřím jenom ve vztahu a s absolutní důvěrou ve druhýho, je to pro mě hluboce intimní záležitost. Já to mám stejně docela převrácený. Nejdřív šukání, po nějaký době se nechám lízat, pak po nějaký době si nechám stříkat do pusy + polykám a pak po ještě další době jsem schopná i kouřit, ale to už musí bejt něco teda. Tak půl rok intenzitvního vztahu.

View more

+1 answer in: “na co obvykle myslíte při líbání?”

viděl jsem video, kde baba zemřela po rozchodu ze smutku, protože v tu dobu tělo vyplavuje látky co způsobí bolest na hrudi. zastavilo se jí srdce. supr dobrá budoucnost :)

Hele tomu bych i věřila, určitě jde zemřít na stesk, smutek, depresi. A to nemyslím jen sebevraždu. Mysl je strašně mocnej nástroj, kterej neumíme dost dobře používat a důležitej je velmi zarážející fakt, a to že pokud si v myšlenkách přehráváme pořád dokola jednu nebo víc úzkostlivejch, příšernejch situací, který se nám staly nebo situace, o kterých si myslíme, že přijdou, tak naše tělo produkuje stresový hormony, který jsme v tý situaci zažili nebo v případě strachu z budoucnosti si představujeme strach, bolest, muka a tím pádem naše tělo taktéž vylučuje ty samé hormony, to znamená zvýšená produkce noradrenalinu a kortizolu, stresovejch hormonů, ale to není vše! Přichází i pokles oxytocinu, hormonu lásky, pochopení, empatie a pokles endorfinů, dopaminu a jinejch látek štěstí a spokojenosti. Takže pokud si neustále dokola představujeme situace, které v nás vyvolávají negativní pocity, neděje se to jenom v hlavě. Děje se to i v těle samotném, buší nám srdce, potí se nám ruce, nemůžeme spát, cítíme napětí. A to není iluze, ty hormony fakt klesaj a stoupaj. Je hodně důležitý si tohle uvědomit, že co se děje v hlavě, děje se i v těle.
A pak to lze použít i samozřejmě naopak, vybavování si láskyplnejch situací zase snižuje stresový hormony a zvyšuje fenylethylamin, oxytocin, dopamin a jsme pak jak sjetý na extázi, i když se ta situace reálně neděje.
Mysl je strašně silná, diktuje náš život, když jí necháme.

View more

na co obvykle myslíte při líbání?

Na to, že jsem nadržená jako svině a chci šukat, hihi. A pak při sexu myslím na různý ptákoviny, třeba dělám to dost dobře? Nemá mě jenom na sex? Co když se mu to nelíbí? Co když se mu nelíbím já? Co když se mu hnusí, jak jsem tlustá? Co když jsem nudná? Doufám, že se udělá. Doufám, že nechce, abych ho kouřila. Chci udělat pusou, ale bojím se to říct. Mám vzdychat tahle nebo víc nebo míň? Nevrže ta postel moc? Máme už změnit polohu? Ještě trošku se prohnu v zádech, abych byla víc sexy. Ale já nejsem sexy ani tak. Jak mě vůbec může chtít píchat? Bože.
A tak dále. :D :D :D Sex je boží, ale i deprese.

View more

+1 answer Read more

Koho bych měl mít radši? Holka co je na mě mrcha a vůbec mě nepodrží, ale je zas chytrá. A dost mi pomohla, ale změnilo se to mezi námi, už na mě není tak milá. Dobře poradí a vždycky má pravdu. Nebo ta druhá co je blbá, je jak děcko, ale je na mě milá a podrží mě. Nikdy nemá pravdu.

Tady nejde o to, koho bys MĚL mít radši, ale koho máš ve skutečnosti radši. A jedna z nich vítězí víc. A nebo bych, podle tohodle popisu spíš řekla, že nemáš rád ani jednu z nich, ale chceš si vybrat. Dneska je hrozný to, že dá každej, hlavně teda kluk, na logiku, řekne si pro a proti a podle toho vybírá ženskou, jenže stejně jako pro ženu, je i pro muže důležitý vybírat srdcem a když ne srdcem, tak minimálně po čichu. Takže lehkej výběr, byla bych s tou, jejíž tělesnej pach ti voní víc. A když zjistíš, že ti, možná překvapivě, nevoní ani jedna, tak se na ně vyser na obě.
Nebo jak řekl kapitán Jack Sparrow, "nevol mezi jedním a druhým. Změň zadání."
Pořád jsme zvířata a logický vybírání partnerky je ta největší ptákovina, kterou člověk může udělat, protože mysl je zrádná, mysl většinou lže, nutí nám nereálný ideály a představy, není to spolehlivej přítel.
Tvůj nejspolehlivější, ač nejméně čitelnej přítel je tvoje srdce a tvoje smysly, který jsou tu proto, aby poradily.
Ser na logiku, vysvětlování, předsvědčování sám sebe, prostě s jakou se cítíš (ve formě citu i čichu) líp, s tou buď.
A nebo ani s jednou a hledej o kus dál. Protože už jen ten fakt, že nemáš mezi dvěma možnostma jasno, naznačuje, že ve skutečnosti nechceš ani jednu. Protože kdyby sis byl fakt jistej, kdybys to fakt cejtil, tak nerozmejšlíš ani na vteřinu.

View more

Jak se zachovat když máte dlouhodobý vztah a už přes 2 roky vám to nefunguje a najednou potkáte někoho kdo je úplně super?

Můžu říct, jak bych se zachovala já a to jest, že bych šla o dům dál. Teda, já bych odešla dřív než po dvou letech nefunkčnosti, ale to jen proto, že mám od obou rodičů zafixovanej vnitřní systém, že pokud už to neklapalo, oba šli dál, docela brzo se rozváděli a pak oba střídali partnery, takže mojí povaze je bližší odejít hned, než se snažit slepit rozbitej vztah. Ale spoustu lidí to bude mít a má tak, že v tom nefunkčním vztahu zůstanou, zas to vychází z rodičů.
Ty sama musíš vědět, jestli je strach ze samoty silnější než touha po něčem novém. A nebo jestli je strach ze změny silnější než naoko stabilní, již postavený, hnízdo.
Nicméně objektivně je lepší odejít, ať už by to mělo bejt čistě z praktickýho hlediska jen pro novou zkušenost!
Když se budeš bát a nikdy neodejdeš, tak co v životě vlastně vůbec poznáš? Co budeš moct předat mladším generacím?
Jé, já měla strach a tak mám tadyctoho manžela, se kterým už nešukáme dvacet let. Skvělej životní scénář, to teda jo, heh. Nevím, mám takovej pocit, že dokud jsme mladý, tak máme prostě zkoušet, žít, mít odvahu dělat změny, usadit se můžeš ve čtyřiceti, v padesáti. Určitě by to nemělo bejt naopak, že teď si budeš odpírat, protože potom v krizi středního věku to na tebe spadne jak balvan, protože budeš vědět, že si udělala asi chybu... protože nejvíc pak litujeme toho, co jsme v životě neudělali, než co jsme udělali. A argument, že čtyřicet mi bude za dlouho... no jako, koukni, jak ti uteklo dvacet let nebo víc nebo míň, ono to pak utíká ještě rychleji... dvacet let jako nic, pár intenzivních vzpomínek, jinak rutina... a těch dalších dvacet uteče stejně, ne-li rychleji.
Život je krátkej a riskovat se musí, jinak to není ani ten pravej život.
Každej, kdo je v 0-30 letech zaseklej v nefunkčním vztahu by se měl rychle probrat, vzít mačetu a rozseknout ten strach, kterej je pojí. Ale mně se to dobře kecá, protože mně to je přirozený, rozsekávat vztahy, nicméně když si vezmu, že bych třeba stále byla se svým prvním přítelem, se kterým jsem to brala hodně vážně, už jsme měli v palici sestěhování, byli jsme spolu dva a půl roku, což není úplně málo, tak kdybych se s ním nerozešla, já bych tyvole přišla o tolik zkušeností! A to mluvím o době zhruba tří let, prostě vyloženě nával situací, lidí, neskutečnýho sebepoznání. Kdybych byla s ním, jsem na tom pořád stejně jako v šestnácti. A bůh ví, třeba se k sobě na starý kolena vrátíme, pořád jsme hrozně dobří kamarádi, sic bez chemie, ale jsme sehraný. Nicméně já ty zkušenosti sbírat potřebuju a nezastaví mě nic a nikdo. Až se mi tahle mánie zastaví, třeba budu dělat zodpovědný rozhodnutí, ale to může betj za deset, dvacet let. Nechat ten život plynout a hlavně mít sílu a odvahu, o to jde.

View more

Máte nějakou představu o svém ideálním platu, kolik čistého byste si chtěli reálně měsíčně vydělat, abyste byli spokojení?

Já vůbec nemám skoro žádný takovýhle tužby, nebydlím ve svým, neplatím nájem, tudíž všechno, co vydělám, jde mně do kapsy, na jídlo, psa, cíga, chlast, hadry, lítačku, ptákoviny.
A jako na tyhle srajdy mi stačí tak 5-6k na měsíc, kdybych platila k tomu nájem třeba osmičku, tak to je 14k. No takže mně by bohatě stačilo 18-20 jako rezerva, teď v týhle práci teda budu brát zhruba 18-19, takže já už na tom ideálním platu vlastně jsem. Nepotřebuju víc peněz, co bych s nima dělala týjo, to by mě zabilo, asi bych se na ně pak upnula a byla na prachy, což nechci. Přežívat s rezervou je pro mě fakt ideální.

View more

ale máš to hezky zařízený... od jednoho týpka city a starost, od druhýho šuk...

No právěže to nemám hezky zařízený! :D To si musím zařídit teprve hezky :D S nějakým třetím týpkem, kterýho teď lovím...
Jako nikdy jsem o sobě nehlásala, že jsem monogamní, že. I když v dnešní době s tím asi každej počítá. A já bych klidně možná byla monogamní, kdyby se našel fakt všestrannej frajer.
Ale to je zase asi moc naivní představa, myslím, že ta víc realistická je mít tak čtyři týpky a každýho na něco.
A vlastně se nevázat jen na jednoho, aby, kdyby to skončilo, jsem z toho nebyla tak v píči. Hele, jsem mladá kuna a vyzkoušet se musí všechno, ne. Za pár let třeba budu zapálená do kariéry jako jsem teď do chlapů a všechno bude úplně jinak. Teď je to tak, že chci žít naplno a čím víc dicků, tím líp. Moje mladší já na tom bylo tak, že chtělo jednoho partnera na celej život, to se nestalo, moje já se vyvíjí, až zjistí, že nebude fungovat ani čtyřka, tak se buď uchýlí k orgiím nebo k samotě. Stejně moje dokonalá představa budoucnosti je stále i po těch letech stejná - já, buď bez partnera a bez dětí nebo matka samoživitelka, chata na louce, plno psů a koček a zvířat, květin, plno psaní, plno lásky jen ze samoty. To byl vždycky můj sen. Nikdy tam žádnej chlap nehrál roli. A fakt věřím, že jednou nabydu takový sebevědomí a takovou sebelásku, že budu potřebovat jen slunce, bylinky, zvířata a měsíc, abych mohla bejt kompletní a naprosto šťastná.

View more

+1 answer in: “Preferuješ viac kino alebo divadlo?🎬”

Preferuješ viac kino alebo divadlo?🎬

Zase to lámu přes koleno. Ačkoliv jsem pořád v nějakým kontaktu s tím mým kamarádem, protože jsem do něj kurva totálně udělaná a zamilovaná, lámu to přes koleno, chci se odmilovat, protože mi zkrátka nedává to, co bych potřebovala. Odmítá mě, stále nemá čas, já přilejzám jako čubka, ponižuju se, totálně potlačuju svoje ego, dělám věci, který jsem neděllala dobrejch deset let. Vnucuju se mu. Jenže... a to doufám, že se nedostane nikam dál, jsem taky šukala s mým prvním ex a hodlám s ním šukat znova, protože ten týpek, kterýho bych klátila od rána do večera, ten můj dlouholetej kamarád na mě nemá čas, má důležitější věci na práci, zároveň ale když má volno, tak si mě vezme k sobě a snaží se mě těšit. Jenže mě to nestačí. Zase jsem na seznamce, zase vymejšlim, kdy půjdu sama do města kalit, kdy koho přeříznu. Fakt si tu lásku potřebuju vyšukat z hlavy, protože jsem do něj tak v píči love, že mě to ubíjí, protože to není oboustranný. Jako určitě má ke mně city, ale dává je na druhou, ne-li třetí kolej. A já tohle nechci. Po třech letech vztahu ok, to by mi nesmírně vyhovovalo, ale ne po dvou měsících. Takže co já teď dělám za sviňárnu, jsem s ním, potlačuju se, protože ho miluju a zároveň si vymrdávám mozek s mým ex, protože ho nechci takhle dál milovat. Hustý tyvole, mně fakt šibe. Jsem zas chvíli nymfomanka a potřebuju ty pudy ze sebe dostat. Není pro moje činy omluva a děsí mě, že mě ani trochu neznepokojuje, že ho "podvádím". Moje ospravedlnění - potřebuju lásku, čas a pohlazení, a když to nedostávám od jednoho zdroje, najdu si jich víc. Blbý je, že ho nemůžu poslat do kopru, protože ho fakt strašně moc miluju, jsem na něm totálně závislá, furt mám v palici, že by byl skvělej partner pro život... a těmihle gesty se snažím odpoutat. Je to přes čáru? Asi určitě. Já jsem ale celá dopíči přes čáru. Tohle je moje doznání před Bohem. Nevím, co mám dělat, nechci bejt sama, protože když jsem sama, moje psychika jde do píči a to zrovna teď s novou prací fakt nepotřebuju. Uvidíme, to mi život přinese.

View more

+1 answer Read more

Co ses v životě naučila?

Že všechno, co se v životě naučíš, nemá konečnou hodnotu. Je to dočasný. Po měsících, letech, změníš názory, tvoje osobnost roste, rozpíná se jako vesmír. Co se naučíš, co získáš teď, může bejt za pár let úplně někde jinde, klidně úplně obráceně. Nic není stálý a nic není jistý. To jsem se naučila (:D).

View more

Je v pohodě, když je 20cítka s 40ti letym? 😄

Taky jsem jednoho takovýho měla, 41 a kdyby tam nebyl ten věkovej rozdíl, tak by nám to možná vyšlo :D Bůh ví. Ale je to v pohodě, buď si s kým chceš, já bych do toho šla klidně znova, žádný trauma z toho nemám, starší chlap si mladší partnerku dost hýčká, což je velký plus. A v sexu s ním jsem taky zažila pěkný chvíle, byl to určitě nejzkušenější milenec a šlo to znát.

View more

Byl jsem s jednou holkou 2x venku a furt mi říkala, ze by chtěla tak hodneho kluka, jako jsem já. Furt mi říkala ze jsem nejlepší. I když má kluka. No a po nějaké době si mě blokla na FB. Pak jsem se dozvěděl, ze toho kluka podvedla a do teď s nim je. Ten kluk vůbec neví, ze už ho několikrátPodvedla

Já mám celkově na vztahy názor, že tam vždycky (čtěte většinou) musí bejt jeden víc sviňskej člověk a jeden hodnej milující člověk, kterej by se rozdal, je loajální a věrnej.
Nemusí to bejt nějakej obrovskej rozdíl, ale většinou to tak funguje, že je někdo podpantoflák a někdo vůdce.
Já třeba o sobě vím, že jsem a potřebuju být ten svinskej člověk ve vztahu a když mám druhýho jistýho, když se ve vztahu nudím, tak po nějaký době podvádím, protože mě podvádění extrémně vzrušuje.
Nejde ani tak o toho, s kým dotyčnýho podvádím, nemusí mě ani nějak přitahovat, ale mně jde o ten pocit, o tu myšlenku a vzrušení, adrenalin, že prostě podvádím.
Pak toho samozřejmě lituju a vím, že jsem píča.
Prostě to vím, že to je prasárna. Ale jelikož jsem fakt pošahaná a vzrušujou mě divný věci, tak tohle je jedna z nich.
Je to přiznání asi docela přes čáru, že jo?
A taky ten fakt, že se za to vlastně moc nestydím, je to moje pudová přirozenost, potřebuju extrémní vlny endorfinů, pokud mám přežít ve vztahu a pokud mi ty vlny už nedává partner, najdu si je jinak. Fakt netuším, jestli to takhle má každej podvádějící člověk, že prostě potřebuje nový stimulace, bez toho aniž by chtěl opustit stávajícího partnera.
No, jako zpětnou vazbu mi můžete anonymně napsat vaše podvádějící zkušenosti, protože mě docela zajímá, proč vlastně doopravdy lidi podváděj a jestli to je ze stejnýho důvodu jakej mám já..

View more

jedině vyholenou... kdo má pořád tahat chloupky z pusy 😉😅😅😅

Když máš chlupy jenom nahoře a zbytek vyholenej, tím myslím pysky, tak je to úplně v pohodě, jako stydký pysky jsou fakt nutnost právě na orál... i když zase někdo má třeba chlupy v hubě rád. Prostě každej to má jinak :D :D

View more

+3 answers in: “Považujete za vztah na dalku kdyz se treba 3 mesice nevidi, ale jsou spolu v kontaktu aspon pres socialni site a planuji spolu budoucnost?”

Chutná vám slivovice

songoneeightytwo
Ne.
Zas vybleju svoje pocity. S tím týpkem, o kterým jsem vám psala... dala jsem mu ještě šanci... protože... jsem dement. No, to všichni víme, hehe. A zas mě totálně dostal, zrovna dneska, nemá na mě čas a nemá na mě čas pravidelně. Já to chci prcat, chci se na něj vysrat, ale bohužel tam mám ještě tu chemii, že bych ho furt šukala, tak je to takový na pomezí. Nicméně fakt si nemyslím, že bych měla přehnaný nároky, když ho chci vidět jendou tejdně... a vlastně já na to fakt prcám. Prostě kdyby to kurva bral dopíči vážně, tak si na mě čas udělá. Člověk si čas udělá vždycky, když jde o jeho prioritu, ne? Nejsem naivní píča. A kurva když chodí do práce jakože furt a pak jakože furt dělá píčoviny, pro něj důležitý a já jsem až jako támhle někde když má volníčko a náladičku jednou za 14 dní, tak ať táhne. Fakt ať táhne, dopíči nejsem zas až tak zoufalá abych se podřizovala věcem, který mi nevyhovujou. Hm, ono to dokonce dává smysl, když to takhle napíšu, ale ty zasraný city, za zasraná chemie a přitažlivost. Jako mám prej domluvenej šuk s nějakým slovákem na sobotu... jsem zvědavá, jestli do toho půjdu, hmmmm...
Já pak dělám dobrý píčoviny, když jsem po rozchodech.
Nicméně prostě tohle neni pro mě, akorát se teď budu trápit jak pes, než se odmiluju.

View more

Next