Já mám celkově na vztahy názor, že tam vždycky (čtěte většinou) musí bejt jeden víc sviňskej člověk a jeden hodnej milující člověk, kterej by se rozdal, je loajální a věrnej.
Nemusí to bejt nějakej obrovskej rozdíl, ale většinou to tak funguje, že je někdo podpantoflák a někdo vůdce.
Já třeba o sobě vím, že jsem a potřebuju být ten svinskej člověk ve vztahu a když mám druhýho jistýho, když se ve vztahu nudím, tak po nějaký době podvádím, protože mě podvádění extrémně vzrušuje.
Nejde ani tak o toho, s kým dotyčnýho podvádím, nemusí mě ani nějak přitahovat, ale mně jde o ten pocit, o tu myšlenku a vzrušení, adrenalin, že prostě podvádím.
Pak toho samozřejmě lituju a vím, že jsem píča.
Prostě to vím, že to je prasárna. Ale jelikož jsem fakt pošahaná a vzrušujou mě divný věci, tak tohle je jedna z nich.
Je to přiznání asi docela přes čáru, že jo?
A taky ten fakt, že se za to vlastně moc nestydím, je to moje pudová přirozenost, potřebuju extrémní vlny endorfinů, pokud mám přežít ve vztahu a pokud mi ty vlny už nedává partner, najdu si je jinak. Fakt netuším, jestli to takhle má každej podvádějící člověk, že prostě potřebuje nový stimulace, bez toho aniž by chtěl opustit stávajícího partnera.
No, jako zpětnou vazbu mi můžete anonymně napsat vaše podvádějící zkušenosti, protože mě docela zajímá, proč vlastně doopravdy lidi podváděj a jestli to je ze stejnýho důvodu jakej mám já..