Nevylučuji, že v budoucnu změním názor, ale v současnosti nijak netoužím po tom mít potomky, nebo alespoň ne biologické. Co mě ovšem docela láká, je koncept pěstounství. Nějak je mi mnohem přirozenější představa toho poskytnout bezpečné prostředí a lásku někomu, kdo už existuje a potřebuje to, než stvořit nového člověka (a to nejen po fyzické, ale především i duševní stránce) za účelem, abych ho mohl milovat.