Co se ti honí hlavou?
Až vcelku nedávno jsem si uvědomil, že se celý život podvědomě neustále upínám k nějakým budoucím milníkům, které ze mě v mých představách mají v podstatě ze dne na den udělat úplně jiného člověka. Většinou jsou spojeny s koncem nějaké a nástupem nové "éry" mého života. Na racionální úrovni jsem si samozřejmě vědom toho, že je to nesmysl, že to takhle nefunguje; ovšem i přesto periodicky zažívám období zklamání z toho, že jsem to stále já a že se ze mě zázračně nestal sebevědomý, vyspělý člověk, který dokáže být plně autentický, který nepociťuje žádné úzkosti a je vyrovnaný se všemi svými problémy. Jistě, měním se, neustále se někam posouvám, stejně jako každý; ale je to proces evoluce, nikoliv revoluce - je to tvořeno kombinací vlivu okolností a náročné, špinavé práce, na níž není nic elegantního a je z velké části založena na dělání chyb a následném poučení se. Jsem to já a budu to já, nemůžu před sebou utéct. Neexistuje nic, co by mě zachránilo přede mnou samotným.
Liked by:
selenophile
B.
Albion Stardust
Neklid
spice14
尺卂ᐯ卂ㄥㄚ几几
Lištice
Erika
K.
