@TerminusTechnicus

J.

Ask @TerminusTechnicus

Sort by:

LatestTop

Previous

Cim to je, ze nedostupne holky jsou vice atraktivni? Jak mam byt tou nedostupnou holkou, jak se mam chovat?

Nemyslím si, že jde o nedostupnost; může to tak vypadat na první pohled, když tomu člověk pořádně nerozumí, ale ve skutečnosti je to o něčem jiném. Je to o tom, jestli máš sebeúctu. Je vcelku logické, že když se budeš automaticky podřizovat všemu a necháš si líbit všechno, pro dotyčného to bude, no... Snadné. Tohle je něco, co lidé vycítí a bohužel to mnozí z nich zneužijí. Když poznají, že jim všechno odpustíš, nebudou mít motivaci se snažit nebo se k tobě chovat jakýmkoliv způsobem dobře, dovolí si cokoliv. A pojí se s tím také to, že pokud má člověk dojem, že tě získal snadno, také se mu tě bude snadněji vzdávat. A o to víc, jestliže ví, že se k němu kdykoliv zase vrátíš.
Není to o nedostupnosti; je to o tom, abys měla zdravě vytyčené hranice ve vztahu k ostatním lidem. Když ti něco vadí, musíš to dát najevo a vyžadovat, aby se chování dotyčného změnilo. Důsledně si za sebou stát a neohlížet se na strach, co si o tom druzí budou myslet. A občas, když ti někdo ublíží způsobem, který je objektivně neodpustitelný, musíš ho ze svého života vymazat už navždy, i přes to, že ti na něm stále záleží.
Tohle jsou základní principy asertivity, které by člověk měl dodržovat ve všech mezilidských vztazích. Ovšem je pravda, že tu absenci asertivity nejčastěji vídám v romantických vztazích ze strany ženy vůči muži.

View more

Related users

Cítíš se dobře se sebou samým?

S_H_N_B_R_S_R_O’s Profile Photo↯Sky †
Ne. Jsem sám sobě odpornou špínou a cítím se, jako kdybych si ulpíval na kůži jako nepříjemná mastnota, která se nedá smýt, jakkoliv se snažíte; nic ji nemůže odstranit a jen ji čím dál víc rozmazaváte, dostává se vám všude, máte ji za nehty, stéká vám do očí, v ústech cítíte její pachuť. Jsem znechucený a připadám si špinavý. Nemám naději, protože vím, že nikdy nebudu nikam zapadat, nikdy mě nikdo nepřijme, ani já se nikdy nepřijmu. Toužím vystoupit ze své kůže a utéct sám od sebe někam daleko, hodně daleko, a už se nikdy nevrátit.

Na co chceš znát odpověď?

luna24601’s Profile PhotoSlečna z Gallifrey
Za předpokladu, že tam, kde není vesmír, není nic, znamená to, že je vesmír nekonečný? Protože v takovém případě by vyplňoval celou existenci, byl by tím jediným, co je, neexistovalo by nic jiného. Neexistovala by neexistence vesmíru. Anebo by neexistence ničeho znamenala jen to, že neexistuje nic jiného? Že existuje jen vesmír, který je omezený v některé dimenzi (nebo všech) a kromě něj není nic? A když se vesmír stále rozpíná, co přesně znamená to rozpínání? Nabývá na objemu čistě prostorově? V našem pozemském chápání slova “rozpínání se” předpokládáme nějaký prostor, k rozpínání do nějž dochází. Ovšem pokud kromě vesmíru neexistuje nic… Rozpínání vesmíru je, že existuje čím dál více věcí. Čím dál víc existence. Z ničeho. A co vůbec Velký Třesk? Může něco jen tak začít existovat?
Jestliže tam, kde není vesmír, něco je, nacházíme se v nějakém (jakémkoliv, to je jedno) druhu mnohovesmíru. Fajn, fajn, to zní dobře. Tím získáme odpověď na spoustu metafyzických a kosmologických otázek. A taky získáme spoustu nových otázek. (Co je ten velký vesmír? Jsou v něm další vesmíry? Jaké v něm platí fyzikální zákony? Lze jej alespoň v náznaku popsat nám známými pojmy? Lze mezi vesmíry cestovat? Existuje v ostatních vesmírech také čas?) Jenže při dalším přiblížení (nebo spíše oddálení se) zjistíme, že jsme ve skutečnosti nezískali vůbec žádnou odpověď, jen jsme všechny své otázky posunuli zase o jednu úroveň dál a přidali k nim další. Neboť při existenci mnohovesmíru už se sice neptáme na podstatu existence našeho vesmíru (je vysvětlena mnohovesmírem), ale ptáme se na podstatu existence tohoto mnohovesmíru. Jak vznikl? Je konečný? Je nekonečný? Co je tam, kde není? Jak může existovat? Jak sakra něco může jen tak existovat? Jestliže náš vesmír vznikl ze singularity Velkým Třeskem, vznikl tento mnohovesmír ze své vlastní singularity Ještě Větším Třeskem? Kdo tam dal tu singularitu? Kdo tam dal toho, kdo tam dal tu singularitu? Kdo tam dal toho, kdo tam dal toho, kdo tam dal tu singularitu? Kdo tam dal toho, kdo tam dal toho, kdo tam dal toho, kdo tam dal tu singularitu? Kdo tam dal toho, kdo-
Co je za existencí?

View more

Máš nějaké přesně stejné vlastnosti, jako mamka?

luna24601’s Profile PhotoSlečna z Gallifrey
Nevím, zda přesně stejné, ale v mnoha směrech si jsme velmi podobní. Má matka stejně jako já nosí téměř výhradně černé oblečení, oba jsme spíše tiší lidé a moc nemluvíme, zejména ve společnosti cizích lidí; oba trpíme poruchou příjmu potravy, máme arachnofobii, zajímáme se o programování, oba chováme velkou náklonnost ke kočkám, pracujeme v do značné míry podobném oboru, oba hrajeme na klavír, stejně jako ona neumím dávat najevo emoce... Ačkoliv naše odlišnosti rozhodně převažují nad podobnostmi, je spousta věcí, v nichž jsme stejní.
A čas od času se mi stává, že si všimu nějaké zdánlivě nepodstatné a extrémně konkrétní drobnosti, ve které jsem přesně jako ona.
Když jsme se sestrou byli ještě děti, pokaždé během snídaně před odchodem do školy s námi matka seděla u jídelního stolu a připravovala nám svačiny a u toho jedla bílý jogurt. Bylo prakticky pravidlem, že každé ráno v určitý okamžik zvedla hlavu, podívala se na hodiny na mikrovlnné troubě, zjistila, že nestíhá a začala jogurt hltat o něco rychleji.
Nedávno se mi stalo, že jsem seděl u jídelního stolu, jedl jsem k snídani bílý jogurt a u toho jsem si připravoval jídlo s sebou. Pak jsem vzhlédl, abych se podíval na hodiny na mikrovlnné troubě, zjistil jsem, že nestíhám, a začal jsem do sebe rychlými pohyby házet jogurt a spěšně ho hltat. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, proč se mi ta situace zdá tak strašně povědomá.

View more

+1 answer Read more

what are you more afraid of from the discontent of people or the discontent of God?

I don't believe in God. But that doesn't even really matter in this context. His existence or lack of it doesn't make any difference for me. Hypothetically speaking, if the God exists, He is the Creator of us all, He created us in His own image and therefore our morality should be a reflection of His own will; that would only be logical. If it is not that way (which probably isn't since each person's moral code differs fundamentally) and if my moral code isn't in compliance with His requirements then what He wants for me is not what I want to follow. I do things because I believe they are right, not because a God tells me to do so; I would not obey a God who's values don't match my own personal beliefs.
Discontent of people, on the other hand, does scare me. I have no sense of my own self-worth therefore I depend on being liked by other people. I'm obsessed with it. I'm addicted to it.

View more

Jak se dneska máte?

Sedím na zahradní houpačce, piju kávu a čtu poezii a na vedlejší zahradu vyšel chlapec se psem, zlatým retrívrem (je mladý, sotva odrostlé štěně), a dělal bubliny z bublifuku; pes vesele pobíhal okolo a chytal je do tlamy, ale hodně jich vítr odvál nad túje na naší zahradě, kde se ve výšce na slunci duhově leskly, dokud nepraskly - a vlastně to vůbec není podstatné, jen jsem chtěl někde nějak zachytit atmosféru toho okamžiku. Neúspěšně.

Kdyby jste měli šanci změnit si úplně celý pokoj, jak by měl vypadat? (nahraj obrázek nebo popiš)

Je to zvláštní, odjakživa jsem esteticky inklinoval jednoznačně k čistému, syrovému minimalismu, ovšem teď zjišťuju, že už se mi to ve skutečnosti až tak nelíbí. Teď mám spíš představu jakési destilace toho, co mám rád, organizované takovým způsobem, aby to spolu pokud možno fungovalo.
Zanedlouho mě čeká zařizování nového pokoje. Sice v tom nebudu mít úplně od základů volnou ruku, jelikož tam je pár starých skříní, které si nechám; ovšem jsou ve slušném stavu a vypadají relativně dobře. Budu mít velkou postel, 140x200 cm, bílé skříně a bílý psací stůl, knihovnu, kam si z domu přesunu své nejoblíbenější knihy; na bílých stěnách budou viset obrazy - nějaké si koupím a chci přemluvit kamarády, aby mi něco namalovali; a samozřejmě také svatý obrázek se zlatým lemováním z jakéhosi kostela v Norsku. Na poličkách bude stát několik identických sošek macaté kočky, které vyrábí má bývalá přítelkyně, a růžový dildosaurus od @IReivunI. A také tam budu muset někam vměstnat kradenou dopravní značku, kterou mi kamarádka plánuje věnovat ke kolaudaci a za tímto účelem jí už asi půl roku překáží doma. A samozřejmě akvárium s řasokoulemi a elektrická kytara a zesilovač.
Nebo aspoň to takhle plánuju. V realitě to rozhodně bude vypadat mnohem hůř než v mých představách, už kvůli tomu, že jsem extrémně nepořádný a líný a mám sklony nechávat věci pohozené naprosto kdekoliv. Ve skutečnosti to nejspíš dopadne úplně stejně jako můj současný pokoj, který působí jako odpudivá, nesourodá změť náhodného bordelu.

View more

Kdo nechce dostávat otázky, ať mi rovnou napíše do zpráv. :) Jinak máte VOLNOU OTÁZKU.

Nikdy-boží-syn
Když jsem chtěl sestoupit
A odejít
Jen jsem se sesunul na zem.
Plynule. Zůstal jsem tam potom
A mám v hlavě představu
Už nějakou dobu
V časech kdy
Měl bych si dělat starosti s
Děláním si starostí
Barví oblohu nad námi červánky
Roztrhané nelítostně hleď
Vždyť jsou mnohem víc než zprávy
Na internetu písmena čísla jedničky nuly
Hleď vždyť jsou tady a teď pořád tak skutečné.
Měl jsem představu piety
Vypadala by jako ta socha od Michelangela
Ale mohli bychom to udělat jako fotku, co myslíš
Její fialové vlasy jí splývají z ramen a
Je celá v černém jako kdyby na pohřeb
Ona tak chodí pořád;
V náručí drží bezvládné tělo Syna:
Na hlavě mám trnovou korunu
Ze rtu mi teče krev stéká dolů po bradě
Místo srdce hlubokou černou díru
A tak zemřel na kříži kam sám se přibil
Nikdy-boží-syn.
Místo fotky jsem to chtěl nakreslit
Ale nestudoval jsem kresbu natolik
Chytit správně anatomii vybarvit
Asi ne to spíš chytit no
Však víš už i princ Charles
Snad jednou bude králem ale mám strach
Že se nedočkáme
Roste spotřeba rakviček se šlehačkou
V Itálii a Španělsku roste spotřeba rakví;
Už jednou jsem se nedočkal neviděl jsem jak
Naposledy se chalkogen rozplynul v ovzduší
Navždy budu hledat
Ten pohled někde jinde.

View more

Čím doma se zabavíte, Když už fakt nevíte co dělat ?

LuciLu125’s Profile Photomalý ďáblík
Teď, v karanténě, se rozhodně nenudím, neboť mi každý den přichystá nějaké nové překvapení. Včera to byly extra silné depresivní pocity s pár hodinami náhodného pláče, a dnes je to tak hnusná migréna, až se mi z ní zvedá žaludek, a na analgetika téměř nereaguje. Co to bude zítra? Dozvíte se v příštím díle.

Dobré ráno 🙂 jaký si myslíte že budete mít dnes den ?

Dnes je jeden z těch dní, kdy bych nejraději vůbec neexistoval.
Jsem nevyspalý, extrémně rozmrzelý, špatně se mi dýchá, trochu se mi motá hlava a z neznámých důvodů je mi i špatně od žaludku. A mému otci se podařilo mě naštvat ani ne pět minut po tom, co jsem se probudil.
No, nevím, jak dnešní den bude pokračovat, ale zatím stojí za hovno.
+1 answer Read more

Next

Language: English