Ask @TerryRezzy:

oboje

Tak to je těžké říct, každá léčebna je jiná a každé oddělení je jiné... ale jen tak na ukázku, ne oddělení kde jsem byla naposledy... budíček o půl sedmé, ranní hygiena, ranní komunita (říkáme si, co je za den, jaký bude program, čteme motto dne a zpíváme písničku). Pak snídaně.. no a pak jsme měli skupinové terapie nebo pracovní terapie, chodili jsme do dílen, občas byla třeba jóga a tak... Odpoledne už byl program slabší, člověk se často musel nějak zabavit sám, já jsem většinu času trávila na posteli s knížkou nebo jsem poslouchala mp3. Práce jako utření prachu z poliček apod., to zabralo jen pár minut... Mohla jsem i chodit ven, protože jsem byla na otevřeném oddělení, do kantýny apod. A když jsem si zažádala, dostala jsem dovolenku - v sobotu i neděli pro mě jezdili rodiče a buď jsme podnikali něco tam v tom městě nebo jsme jeli domů (asi hodina cesty autem).
No to bylo tak ve zkratce, jak to může vypadat. Třeba oddělení pro těžší případy jsou otřesná, ale z toho prvního si naštěstí ani skoro nic nepamatuju... ty nejtěžší případy, to není příjemný pohled na ně :( a to prostředí na některých odděleních je dost ošklivé... pořebovalo by to celé opravit atd. Jen to oddělení na kterém jsem byla naposledy je hezké.
Teď záleží, co tě trápí víc, jestli máš bulimii, tak by tě možná dali na oddělení pro pacienty s poruchou příjmu potravy. S tím zkušenosti nemám.
Elektrošoky... ráno jsme se sestřičkou putovaly s lehátkem po chodbách nemocnice až do takové místnosti, kde se elektrošoky prováděly. Člověk nesměl mít žádné šperky a spodní prádlo, jen pyžamo. Sestřičky tam byly hrozně milé, vždycky si se mnou povídaly a uklidňovalo mě to. Na hřbetu ruky mi našly žílu. Uspaly mě, daly mi roubík, abych se nepokousala, k tomu se prý ještě přidává nějaká látka proti křečím a pak už se dají na spánky elektrody a aplikuje se proud ve velmi malých impulsech. Je to chvilka, jako kratičký epileptický záchvat. Potom se pomalu probudíš, já jsem se většinou probouzela jak mě sestřičky vezly na lehátku zpátky na psychiatrické oddělení. Pak jsem se vždycky cítila trochu zmatená. Jednou jsem si pokousala jazyk, protože mi dali špatně roubík, ale jinak jsem neměla žádné další problémy a pomohlo mi to hodně - rychle se mi ztratily halucinace a bludy a byla jsem zase více zpátky v realitě.
Doufám, že jsem touto odpovědí aspoň trochu pomohla.

View more

pravé že mám dobrého povedal že keď poviem že chcem ísť na liečenie tak pôjdem ale vôbec na nepočúva vraví že to je normálne že mi je dobre A ptm znova zle...A ako to prebieha na tom liečení? vieš mňa to strašne trápi už 4 roky sa to so mnou vlečie A ja nie A nie sa vyliečiť :(

Myslíš jak to chodí v léčebně nebo jak probíhají přímo ty elektrošoky?

View more

Ahoj :) akurát som objavila tvoj blog,musím sa priznať ,že mám podobné problémy ako ty stále by som si chcela len ublizovat A už má to únavuje už som vystriedala kopec liekov A nič mi nepomohlo :-( nevedela by si mi poradiť už zvažujem elektroliecbu, myslíš že by mi to pomohlo?

Ahoj :) A co přesně máš všechno za problémy? K elektrošokům se přistupuje, když je člověk ohrožen na životě nebo když je na tom prostě hodně zle... schizofrenie, na kterou nezabírají léky, těžké deprese, kdy ti lidi už ani nejí apod. Bylo by lepší, kdyby jsi to překonala bez toho, ale když píšeš že jsi vystřídala kopec léků, tak to je blbé no :( Co si o tom myslí Tvůj lékař?

View more

Zdá se, že už ti je líp. Máš nějáké plány do budoucna? :)

Nic moc v plánu nemám. Jak budu od září zase dopoledne sama doma, tak bych ráda zkusila nějakou tu brigádu, ale podle doktorky a rodičů je to ještě moc riskantní, tak spíš později. Stejně se na to ještě moc necítím. Chtěla bych pokračovat s pejskem v agility, chodit s rodiči na volejbal a cvičit s kapelou. A další aktivity si ještě budu muset vymyslet, najít. A kdyby něco, doktorka mě kdykoliv ráda uvítá na denní klinice.

View more

Díky těm práškům se, ale fakt zmenšuje lidem mozek, jen doktoři to lidem neříkají, protože by to nikdo nechtěl brát. Mrkni třeba na wikipedii, zadej antipsychotika a je to tam dole. Nebo třeba tady: http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=4 Už věříš? Mě se třeba fakt zmenšil, podle MRI o 5%!

Dobře, díky za info, zkusím to probrat s doktorkou, co mi na to řekne. Jsem zvědavá. Ona nedělá žádné tajnosti.

View more

Ahoj jak se ti daří? Kdy jsi měla celý den kdy ti bylo dobře? Doufám, že třeba dnes :).

Ahoj :) Děkuji za optání! Včerejšek jsem měla extra unavený. Skoro celé dopoledne jsem na klinice prospala na pohovce, po příchodu domů jsem vyvenčila psa a ještě jsme si na další dvě hodiny s pejskem zdřímli. Pak byla zkouška s kapelou. Dneska už je to trochu lepší, po příchodu domů jsem vyvenčila pejska, vyčistila klec králíkovi, cvičila jsem na klávesy a koukala se na televizi. Teď jsem se konečně po několika dnech dostala k asku. Ale už jsem zase dost unavená a těším se na odchod do říše snů :))

View more

Nebojíš se, že se info který o sobě zveřejńuješ na blogu a tady někdy obrátí proti tobě? Já bych tě třeba ve svém zverimexu nezaměstnal. (Kdybych nějaký vlastnil). Bál bych se, že tě chytne ataka a otloukneš si hlavu o akvárium s hady. (Ber s nadhledem :D.)

Děkuji, to mě pobavilo :D No někdy ten strach mám, ale díky blogování jsem se dozvěděla o tolika skvělých lidech a mám díky blogování takovou podporu, že mi to za to stojí. A jak už jsem psala, někomu moje nemoc může vadit, někomu ne... ale to není můj problém, je to jeho věc, jak se k tomu postaví... Já chci být prostě upřímná...

View more

Je anorexie vadná chemie v mozku ?

Myslím, že anorexie zrovna vadná chemie v mozku není. Jinak by na ni psychiatři předepisovali nějaké prášky. Anorexie spíš poukazuje na to, že je třeba něco špatně v rodině, ve škole, špatné vztahy... nízké sebevědomí, perfekcionismus, strach z dospělosti... Ale je to do sebe všechno zamotané, u anorexie je těžké říct - jo, bylo to tímhle. Je to všechno tak nějak dohromady a je potřeba hodně psychoterapie, aby se to nějak rozmotalo, i když někdy se to asi rozmotat ani nepovede :(

View more

Na kom budeš závislá až tu jednou tví rodiče nebudou? Zvládl by se o tebe postarat tvůj brácha? Vadilo by mu třeba že žiješ s ním a s jeho rodinou? Umíš si to představit? Schizofrenici jsou prý často závislí na sourozencích nebo jsou v ústavu - je to pravda? Může bydlet schizofrenik sám?

Schizofrenik může bydlet sám, je spoustu schizofreniků, co bydlí samo. Otázkou je, jak takové bydlení pak vypadá - zvládá práci, brigády, nákupy, návštěvy? To bývá někdy problém. Paní doktorka dneska říkala, že spousta schizofreniků se zavírá doma a skoro nevychází ven a tomu my musíme předcházet, musíme se snažit, chodit mezi lidi atd. Stacionář slouží jako dobrý trénink.
Doufám, že nebude nikdy potřeba, aby se o mě staral můj brácha. Snad si najdu manžela a budeme žít svůj život. Nedovedu si představit, že bych jednou měla žít úplně sama, bez pomoci, bez kontaktu s rodinou nebo přáteli. To bych asi nezvládala, snad k takovému stylu života nedojdu.

View more

Nebojíš se ve zverimexu hmotné zodpovědnosti za tržbu? Co hadi, pavouci a červi jako sváča pro chameleony? Máš vztah i k té havěti?

No že bych měla k té havěti nějaký vztah se asi říct nedá :D Ale nevadí mi. Možná by mi akorát bylo líto myšek pro hady. Hmotné zodpovědnosti se nebojím, to bych snad nějak zvládla. Ale spíš než u kasy bych chtěla třeba vystavovat zboží do regálů, čistit klece atd.

View more

Next