@Truhel

Kateřina Dahmirez

Ask @Truhel

Sort by:

LatestTop

Previous

Related users

"Teď jsem opravdu šťastná,když vím že tam na mě někde čekáš." Co když ten dotyčný nečeká? Pak přijde sklamání. Souhlasíš?Jak by ses zachoval/a v této situaci?Máš s tím zkušenosti?

Já nevím, myslím, že když jsem mu slíbila zmrzlinu s horkejma malinama, určitě čeká. Matka by ho navíc stejně nenechala odejít, dokud nevyžere aspoň půlku kuchyně.

Přemýšlela jsi někdy nad tím, že pokud budeš mít jednou dítě/děti, když bude/budou ve svém teenager věku pořád jen viset na netu či mobilu a budeš chtít, aby šlo/šly dělat i něco jiného, užitečnějšího, tak nebudeš moci říct onu frázi "to já v tvém věku..." protože by to byla (ne)malá lež? :)

HavranSkaredyCerny’s Profile PhotoHavrane Cerny
Já jsem vlastně do svejch třinácti let v rámci možností chodila co nejvíc ven, a pořád mě sere, že jsem s tím přestala. Prostě by dostal přednášku o tom, jak kurevsky moc bude jednou litovat, že ten čas netrávil líp. A k tomu i povolení vykrádat obchody a podobný sračky a dělat různý nelegální věci, aby to byla fakt prdel a měl později co vyprávět svejm dětem. Teda to neudělám, protože děti nechci, ale kdyby jo, asi bych to tak udělala, hah.

Chci víc,čím dál víc. Po přečtení této věty,vypiš své pocity a myšlenky.

Chci se utopit v těch hřejivých očích, vsáknout se do těch rukou, nebo se jima nechat rozmačkat, je mi to jedno, všechno je v přítomnosti téhle osoby tak správný, tak perfektně divný. A je jedno, jak blízko je, pořád to neni dost.

Prostor pro myšlenky:

Megynka ヅ
Proč mám pořád pocit, že každýho ztratím, lépe řečeno, že ho ztrácím od chvíle, kdy jsem ho poznala.. Nevím, jestli je to jenom lež, co se mi nějaká část mozku snaží vnutit, nebo to tak opravdu je, zní to tak pochopitelně, když přemýšlím nad tím, jaká jsem, když i mně je nepříjemný bejt se sebou.. Sere mě, ne, to je špatný slovo, nepříjemným způsobem mě ničí bejt pořád plná strachu. Strachu ze ztráty, lidí, školy, sebe, okolního světa, budoucnosti, doslova všeho, co mě ještě potká, každý následující sekundy mýho zbytečnýho života. Ať mi je jakkoliv, ten strach tu pořád je, někde v pozadí mojí mysli, překrývanej strachem ze strachu a pocitama vyvolanýma přítomností, tím, co se zrovna děje, a já nikdy nevím, kdy se jako odpornej červ protlačí do popředí mojí mysli.

Next

Language: English