Je vždycky tak trochu smutný, když vidím místo, kde jsem vyrůstala, jak nechutně roste, mění se k nepoznání a mně tak mizej poslední kousky dětství. Zpíčenej Újezd nad Lesy.
Máte tam,kde bydlíš podivný "orloj", co hraje,když tam hodíš 10kč? :D Sorry,nevím,jak jinak to popsat :D
A nebo taky nevíš a jsem za idiota :D
Omg jojojojojo, tuhle sračku tady máme, jednou tam sestry přítel hodil ty prachy a do deseti sekund se tam seběhlo snad pět důchodců a matky s dětma a my z toho nic neviděli (je to minidivadlo). :-D:-D:-D Ale to je docela o hovně, kousek od toho, vlastně přímo naproti, jsou tři stánky a maj tam nejlepší zmrzku!!!! <3
Ty jsi ve skutečnosti uzavřená a nepřístupná osoba,nesnažíš se pochopit druhý,koukáš jen na sebe,jsi velmi sobecká a doplácíš na to,jedinej lék je to nežrat a uvolnit se a na tom nic není....stačí okolo sebe vnímat lidi a pochopit je, což je nad tvý chápání..no a pak dostáváš za to vynadáno sprostě
Jojo, mám druhý nejvíc u prdele a proto mi doktor říká, abych víc myslela na sebe lol tell me more pls
ale neser :-) místo toho aby sis z toho něco vzala tak se jen díváš na to jestli je to správně napsané. Ale když se spleteš ty, tak máš důležitý kecy že se to stává :D
A proč přesně bych si z toho něco měla brát, prosím tě? :-D Neznáš mě, nic o mně nevíš a píšeš mi sem nějaký výplody svýho dementního mozečku a čekáš, že si z toho budu něco brát? :-D:-D:-D:-D:-D jo, a ráda bych viděla nějakou odpověď, kde se pletu a pak říkám, že se to stává, o žádný takový totiž nevím. (-:
Jsi k smíchu ale taky tě trochu lituju, trochu víc. Jsi ubohá porouchaná holčička, co nemá kamarády, sebevědomí ani hezkej vzhled, všechno co máš je ask. Typuju že skončíš buď na psychině, zmanipulovaná nějakým dominantním hajzlem anebo jako feťačka :)
TIPUJU, že mylný rozebírání druhejch tě zajímá víc, jak čeština
Procházíš se ulicí, obklopuje tě tma .. najednou uvidíš člověka v černé kápi. Však - né velikána. Plačícího, schouleného v rohu bezejmenné ulice. Byl by jsi schopný, i přes jeho nevalný vzhled mu pomoci? Přišel by jsi za ním s otázkou , co se děje? Zda nepotřebuje pomoci?
Ale ne, tohle nesnáším, mám vždycky chuť brečet s tím člověkem. :-( Bála bych se, že mě pošle do hajzlu, nebo že mu ze mě bude ještě hůř, ale asi jo, asi bych k němu šla.
Taky tě někdy sere, že potkáš nějaký fajn lidi a i když se chceš sebevíc změnit, tak je od sebe odstrkuješ, protože je to lehčí než k nim něco cítit....?
Hmm, tak nic. Už jsem nadskakovala radostí, že to někdo má úplně stejně, a pak přišel konec otázky. Nejde o to k nim něco cejtit (ačkoliv je to taky pěkně děsivá věc, kterou dělám nerada), jde spíš o to, že je k sobě nechci pustit, protože se bojím, že dřív či později přijdou na to, že se mnou vlastně nechtěj mít nic společnýho.