@Truhel

Kateřina Dahmirez

Ask @Truhel

Sort by:

LatestTop

Previous

ta Cyntia a Bianka. to jsou dve male holcicky z meho mesta, ktere jsou typickym prikladem malych rozmazlenych krav. (jen tak pro informaci, i kdyz te to asi nezajima) :)

Máš pravdu, je mi to u prdele, maj jen hezký fotky, ale ať śe chovaj jakkoliv, nezajímá mě to, neznám je a nikdy nepoznám.

Related users

jaký máš názor na Cyntiu a Bianku?

Taky znáte ten moment, když se vás někdo zeptá, jak se máte, a z vás asi tak půl minuty leze jenom "Um.. no.. uhm.. hm.. tak nějak.. eeem..", protože nechcete říkat, že vám je na hovno a zároveň nějak nedokážete říct "fajn", takže řeknete jen "normálně", protože víte, že cejtit se takhle na hovno je u vás normální?!

Chtěla by jsi někde nějaký piercing? Proč ano/ ne? Jaké piercingy máš- jestli máš (foto) a jaké by jsi chtěla? Jaké se ti líbí?

Měla jsem mikrodermál, chci do jazyku, vertical labret nebo cyber bites (až po tom, co si nechám zvětšit rty :-D), nostril, bridge a cheeky.

z toho textu dobre chápem že ideš do školy či ako? ak áno neboj sa,uvidíš že to bude všetko v poriadku:) nech ide o čokoľvek dopadne to lepšie ako očakávaš :)

Jde o hovno, nemám co posrat, jen vím, že budu muset jít mezi lidi. Ale děkuju.

A mě to zajímá, tak se zeptám. Kateřino, jsi právě teď šťastná?

Vlastně jsem kurevsky nešťastná, tak, jak jsem dlouho nebyla, je to jen kvůli SF, budu muset podepsat nějaký zasraný papíry ve škole, což bude asi jen chvilka, ale prostě mě to děsí, což asi dobře pochopí jenom člověk se SF. Je to návrat do hnusný reality, upřímně by mě mnohem míň děsilo, kdybych zjistila, že zejtra někdy někde chcípnu. (Kurva, uklidnilo by mě to). Mám pocit, jako by veškerý moje zlepšení jen tak zmizelo, bojím se, že se vrátím zpátky tam, kde jsem byla. Abych svoje pocity líp popsala, je to takovej jinej druh strachu, pro většinu lidí neznámej. Je to strach smíchanej s bezmocí, pocitem vlastní bezcennosti, veškerá motivace i víra v cokoliv lepšího je v hajzlu a nejvíc mě na tom sere to, že vím, že taková nejsem, realita není tak špatná, nemám se čeho bát, ale nějaká silnější část mýho mozku mě neustále přesvědčuje o opaku a já mám minimální kontrolu nad tím, co se mi honí hlavou a jak se cejtim. Jo, třeba se zejtra probudím a bude mi fajn, třeba taky ne, vždycky se bojím usnout, protože nevím, jestli mi nebude ještě hůř. Teď tu hromadě lidí bude připadat, že ze sebe dělám chudinku, je mi to jedno, faktem je, že se nikdo nezajímá, když bych tohle nenapsala sem, dala bych to na blog, kde si to přečte asi tak 5 lidí. Nechci vaší lítost, kurva, táhněte s ní do hajzlu, jen jsem to potřebovala někam napsat, třeba si aspoň pár zmrdů předstírajících SF uvědomí, jak je to idiotský, neni to hezký, nepřiláká to k vám lidi, co se o vás budou bát, nikoho, kdo se vám pokusí pomoct, právě naopak, nemám už ani těch pár kamarádů a známých, nikdo tomu nerozumí, nikdo nepochopil, že to není moje volba a podle toho se taky chovaj. Prostě super život.

View more

Next

Language: English