Kateřina Dahmirez

Na tátovi nemám ráda, že už nežije. Ale mám na něm ráda to, že se dokázal pro mě a ségru hrozně obětovat, vždycky se snažil, abychom dostaly to nejlepší a sobě dal to, co "zbylo". A když se mi něco stalo, krásně mě politoval a tvářil se, jako bych přišla o nohu. :-D
Na mámě mě hrozně sere, že nic nechce řešit. Ona prostě čeká, co se stane (a to i když jde o řešení problémů, který můžou celý rodině zesrat kus života), nebo o důležitejch věcech řekne, že to nepotřebuje - například už tak tři měsíce má odpojenej mobil, nikdo se jí nemůže dovolat, ona se nemůže nikam dovolat, když bude mít průser, ale furt jí to přijde zbytečný. Ale hlavně, že si půjčuje můj mobil. Ze všeho nejvíc mě sere, že si pořád kupuje cigarety, i když na to zrovna třeba nemá prachy - koupí si cigarety a na mý léky se vysere. A pak je platí Johnny. I mean.. KDE TO ŽIJU. Nebudu ani rozebírat to, že se ségrou a jejím děckem dokáže vytvořit chaos k zbláznění. Věčně podceňuje moje psychický problémy, stěžuje si snad na všechno, přenáší na mě svojí blbou náladu, nechce si nechat pomoct (to mě sere snad stejně, jak ty její cigarety - že si stěžuje, jak jí je na hovno, ale nepřijímá moji pomoc, vůbec se nesnaží s tim něco dělat, jako by se v tom stěžování si vyžívala), ale furt se diví, že s ní nechci trávit čas.
Ale jinak je na ní super, že mě skoro nikdy do ničeho nenutí, nezakazovala mi přehnaně moc věcí, naučila mě slušnosti, skvěle vaří a když to jde, snaží se mi koupit kdejakou super věc. :-D
Zdědila jsem snad všechno po tátovi - jsem tvrdohlavá, mám svý určitý, pevně daný zásady, svý představy o tom, jak by věci měly bejt (nejsou to vlastně moje představy, ne tak uplně. Jsou spíš takový všeobecný) a dokážu udělat pěknej bordel a všechny seřvat na hromadu, když se zachovaj nějak neuvěřitelně blbě a znepříjemňujou mi tim třeba minutu mýho života. Jsem věčnej podivín, empatickej člověk, s chutí pomáhat, jsem taková lesní duše, člověk, co chce od života něco víc, než dům, práci, chlapa a děti.. Umím se kvalitně pohádat, když mi to za to stojí, mám slabý nervy, a vždycky mám pravdu, ale dokážu se tak strašně "ponížit", že uznám, když se pletu. To je moje úprava tátovy povahy. :-D Jsem fakt celej táta a někdy mě to sere - hlavně to, že moje nervy fakt hovno vydržej. :-D

View more

Několik desítek? Nakoupila bych třeba hodně luxusních bytů, který bych pronajímala, aby se mi ty prachy hezky množily. Přestěhovala bych se třeba někam do Colorada, možná ještě lépe do Kanady, koupila bych si tam obrovskej pozemek na samotě, ideálně louku s kusem lesa a potokem, Hummer H2, nechala bych si postavit svůj vysněnej dřevěnej dům s hromadou oken, krbem, terasama, pořádnou velkou kuchyní a dřevěnýma podlahama, nakoupila bych nábytek, dala si na zahradu krytej bazén, dala bych Johnnymu prachy na všechno, co potřebuje k tvoření hudby, vydání alba a podobně, konečně bych si rozmyslela, čím se chci živit a zainvestovala do toho - nějaký moje vlastní malý podnikání s něčím, co miluju -, něco bych dala útulkům, bezdomovcům, furt bych tahala pár tisíc po kapsách, abych je mohla rozdávat lidem na ulici a kupovat jim jídlo, pořídila bych si několik psů (různý, třeba Cane Corso, Berňáčka, Vlkodava, Huskyho, nebo Malamuta..), jelena, a Norskou lesní a Orientální kočičku. Dál bych pár milionů chtěla dát svý mámě a taky bych si koupila pořádnej foťák a cestovala s Johnnym, hh. Nemám ponětí, jestli se s tím vejdu do několika desítek milionů, nebo stovek. Nechci počítat. Pardon. Počítat budu, až budu mít reálný prachy k počítání, hh.

View more