Kateřina Dahmirez

JEŽIŠIKURVAFIX DNEŠEK JE BOŽÍ!!!!!!
Jeli jsme s úžasňákem do Prahy, povedlo se mi udělat si boží vlasy a hned po příjezdu do Prahy mě Johnny zatáhl do Lush a koupil mi čerstvou masku na obličej a ten atvhincstvbjnvdf drahej voňavej krém na konečky, o kterym snim od Vánoc a já měla slzy v očích a pak se se mnou vydal na lov kardiganu, kterej miluju už tak tři měsíce a taky plátěnejch tenisek pro něj a v Palladku jsme ani jedno nenašli, tak jsme se šli nažrat do KFC a Burger Kingu a já jsem se poprvé v životě zvládla přecpat ve fast foodu, heheh. Pak se mnou šel na Václavák, abychom našli ten kardigan, a my ho fakt kurva našli!!! Znovu slzy v očích lol. A nejen ten kardigan - Johnny konečně začal utrácet i za sebe, sehnal si novej pěknej pásek, konečně si koupil ponožky (!!!! všechny už měl děravý a odmítal si koupit nový! :-D) a taky boží boxerky a tričko!!!! Chápete, on si nikdy nic nekupuje, ke koupi kalhot jsem ho nutila snad půl roku, protože měl v rozkroku takovou díru, že bych mu tam narvala hlavu a tři ruce a když jsme mu s matkou koupily ponožky, ještě nán řekl, že je ale nepotřebuje - ačkoliv měl všechny děravý.
Jo, a to tričko má tak hezky upnutý, že je ještě víc k ošukání. Potom jsme jeli na Anděl, zastavili jsme se v Candy Store a koupili tu úžasnou cream soda a limonádu z růží ❤ a pak jsme konečně koupili větrák, Johnnymu sluchátka a tak.. A PAK JSME ŠLI DO RITUALS••• A JOHNNY SI KOUPIL TAK BOŽSKEJ PARFÉM, ŽE JSEM HO TIM NASTŘÍKALA HNED, JAK JSME VYPADLI Z OC A DOTEĎ JSEM HO NEPŘESTALA OČUCHÁVAT. A ještě nám v tom obchodě dali zadarmo čaj, hh. Ještě jsme si skočili pro vínko, abychom oslavili podařenej den. ^^ Každopíčopádně, pelášili jsme ještě na Zličín a PO MĚSÍCI HLEDÁNÍ JSME SEHNALI TY TENISKY. Pak jsme ještě nakoupili pizzu na večeři a další nějaký mňamky a jeli jsme na nádraží, ještě jsme si koupili nejlepší melounovou korejskou zmrzku a hezky stihli vlak, dojeli domů, sestavili větrák (jsme šikovní, šlo nám to krásně! O:-) ), je hrozně tichej a hezkej a dobře fouká a afvvjknvdtih teď s Barnabáškem sedíme v pokoji a pijeme cream soda a asi si půjdeme udělat pizzu a dáme víno u Dextera a dál už to neni pro děti. O:-)

View more

Idk ale poslouchám hudbu, kterou jsem poslouchala v roce 2011, bylo mi kurva 14, měla jsem tátu a Špekoslava a kamarády a svoje jizvy jsem ještě mohla zakrejt pouhym náramkem a teď tu ležim, brečim a uvědomuju si, že mi nezbyla ani třetina toho, co jsem mívala, a mezitím tu vedle mě spí Johnny a mně dochází, že je to to jediný štěstí, co mě od těch čtrnácti potkalo a že zatímco hraje tahle hudba, každá písnička se mi spojuje s ním, a až si je pustím za dalších pět let, vybaví se mi přesně tenhle moment, pocity, co teď mám, ta šílená láska k tomuhle člověku a hlavně ten jedinečnej pocit, že někomu patřím - jsem s ním spojená, propletená - a já kurva nechci, aby za těch pět let tyhle písničky byly pořád jenom připomínkou toho, co jsem v tuhle dobu měla
Chybí mi táta a Špekoslav a bojim se, že mi takhle jednou bude chybět Johnny

View more

Maliny. A borůvky! Kurva, a meloun!
Neeeeee ?
Zmrzlinka, Kinder Bieno, Maxi king a tak
Víno, polosuchý, a nebo jakýkoliv šumivý
V poslední době hrozně ujíždim na borůvkovym Rockstaru, ale jinak cola, červená Vinea a Kofola
Zootropolis, V hlavě
Kočičky, pejsci, jeleni, lišky <3
Slunečnej podzim a jaro a taky deštivo, ať už je jakýkoliv období
Javor, šalvěj, levandule a kopretina
Eeeeeh.. VŠECHNO. Ale třeba chilli, bazalka a kajunský
kocouřátko O:-)
Třeba Norsko a Švédsko a celá Velká Británie a taky chci vidět Colorado a možná se tam nastěhovat :-D
Oči
Srdce
Fuuuuu, třeba Dorian
Animáče!!! A pak taky drama a některý sci-fi a dobrý komedie
Z těch, kde jsem byla.. Louka a naše místo v lese u potoka v Beskydech
Černá! ?
Já citáty nějak nemusim, ale jeden dobrej mám na zdi - When all of your wishes are granted, many of your dreams will be destroyed. Od Mansona.

View more

Sním, já pořád o něčem sním, je to druhá věc, co mě nejvíc udržuje při životě. Sním o tom, že budu bydlet ve velký, dřevěný chatě, z velký části prosklený, s obrovskou kuchyní propojenou s obejvákem, kde bude velkej krb, před ním velká, měkkoučká, umělá kožešina, vedle něj vyskládaný dřevo, a nad krbem polička, na kterou budu dávat svíčky a třeba podzimní dekorace. V obejváku bude velkej, pohodlnej gauč a křeslo, a všude budou položený deky, plédy a polštářky. Někde bych tam taky chtěla mít pěknou knihovnu. Mezi kuchyní a obejvákem, u prosklený stěny, bude velkej, ofc dřevěnej jídelní stůl se židlema, a na tom stolu budou vždycky čerstvý květiny. V kuchyni bude americká lednice (a bude umět vytvářet led a studenou vodu, zvykla jsem si na to doma a nechci bez toho žít. :-D ) plná čerstvejch potravin, na lince košík s ovocem, a musí tam bejt varná deska, protože normálních sporáků se bojim. :-D Trouba bude někde vejš, protože se k ní nechci ohejbat dolů, a nechci mikrovlnku, myčku, rejžovar a podobný zbytečnosti. Na druhou stranu tam potřebuju mít pořádnej zmrzlinovač a odšťavňovač. Tohle všechno bude v přízemí, spolu se záchodem a koupelnou, kde bude velká, hranatá vana, kam se v klidu narvu i s mužem, před vanou bude kobereček, na oknech, díky kterejm do koupelny půjde hodně denního světla, budou květináče s různýma kytkama, a určitě tam někde bude komoda plná měkkejch, hebkejch ručníků, věcí z Lush, voňavejch olejíčků, sušenejch květů, svíček a podobnejch božích věcí. A taky židle nebo křeslo, protože jsem s mužem ráda v koupelně a povídám si s ním, zatímco se sprchuje, hh. V patře bude naše ložnice, velká a světlá, s obří dřevěnou postelí a francouzskýma oknama, který povedou na velkou terasu, kde budeme s mužem večer/v noci popíjet čaj nebo víno a povídat si. V ložnici budou dveře do koupelny spojený se záchodem, to bude podobný, jako koupelna v přízemí, akorát menší. Mám strach mít v ložnici velkou skříň, takže by v patře byla taky šatna. A další, hodně důležitá místnost - pracovna mýho muže. Bude tam mít všechno potřebný ke svýmu tvoření hudby. A přece jenom, protože mám vlastně ráda návštěvy, chtěla bych tam mít i druhou, menší ložnici. Všude, kde to půjde, bude topení v podlaze. Tahle boží chata bude někde v přírodě, ideálně na louce, u lesa, nebo u jezera. Budu tam mít zahrádku, kde budu pěstovat dýně, česnek, jahody, maliny, mrkev a další super věci, a taky hromadu bylinek, hh. U domu bude taky zakrytej bazén a přístřešek, kde bude dlouhej stůl se židlema, petrolejky a lucerny se svíčkama. Protože sezení venku, hlavně večer v létě, je boží. Jo, a pod chatou bude sklep, kde bude hrouda chlastu a třeba kulečník a pořádná telka. Můj muž bude pořád Johnny, krásnej, vousatej a vlasatej hudebník, se kterym budu často cestovat na jeho koncerty. A když vymyslíme, kdo nám je během koncertů bude hlídat, budeme mít dvě nebo tři kočičky a velkýho psa/psy. Znim jako magor, neměla jsem to zveřejňovat, ale touhle představou se uklidňuju pár let. ??

View more

Já jsem člověk, kterej neni 100% spokojenej, když každej den neulehne do postele s bolavýma nohama, rukama nebo zádama a s dobrym pocitem, že jsem ten den dobře prožila, že jsem ten kousek života neprosrala. A to se mi stává tak málo.. Na druhou stranu, mám Johnnyho. Ten tomu přidává pár bodů. Probudit se ráno vedle něj, najíst se a jít třeba na procházku, zahrát si s frisbee, koukat na filmy, poslouchat toho úžasňáka, jak hraje na kytaru, nebo se jenom tak válet a mazlit, potom si udělat něco k jídlu, sníst si to u dalšího dílu Dextera a pak si třeba zahrát Scrabble nebo námořní bitvu nebo si zašukat tak, že se nám pak podlamujou kolena a klepou se nám ruce a připadáme si šílení, a nakonec si třeba do tří do rána povídat.. To je kurva příjemnej den. Furt mám sice pocit, mi chybí něco víc - vejlety do Prahy, kino, procházky lesem, cestování celkově, zkoušení novejch věcí, ale furt nemůžu říct, že mě můj život nebaví. Ne, když mám Johnnyho. Ale stejně bych z toho života nejradši vytřískala něco víc, soooo.. 6.

View more

Vždycky jsem se, až na pár výjimek, bavila se staršíma. Když mi bylo 11, bavila jsem se třeba s patnáctiletýma. A z té doby jsem si udržela kamarádství s jedním člověkem asi až do sedmnácti. Pak tu byly výjimky, kdy jsem se kamarádíčkovala se skoro stejně starýma lidma, but u know, s těma to nikdy nebylo tak boží, většinou jsem nevěděla, co si s nima v reálu říct a kamarádíčkování přestalo vždycky stejně - přestala jsem existovat. Teď si zas ráda pokecám s mladšíma, protože je příjemný mluvit s někým, kdo ještě neřeší dospělákování a neni moc otrávenej ze života, hahah. Ale pokud je tu někdo z vás hodnej a pozitivní a umí přemejšlet nad věcma, co třeba ani neexistujou a má mě virtuálně rád, ozvěte se mi, ať vám je klidně třeba 14 nebo 30, já totiž nemám vůbec žádný kamarády a furt to s lidma nechci vzdávat. ?

View more