Když jsme u těch slepejch... mně se zas stalo že jsem šla metrem, snad přestup na zelenou linku tím dlouhým průchodem a stál tam slepec a bral si od nějakýho nejspíš kámoše nějaký věci a povídá:
"jojo, já se na to pak podívám.."
A já se samozřejmě tak jako uculila a snažila jsem se nesmát :/ :D
:-D:_D:-D:-D:-D:-D:-D:-D?:_D:-D:-D:-D:-D:-D:-D:_D:-D:_D:-D mám takovej pocit, že by se mi ješlě půl hodiny nafukovaly tváře, jak bych se snažila nesmát. :-D
Na nic si teď nevzpomenu, je toho fakt hodně, protože se často přeříkávám, nevnímám, nebo jsem zpomalená, takže ze mě občas lezou fakt sračky. Ale nakonec si vzpomínám, že jsem jednou vystupovala z metra a nějakej slepec mi pořád strkal pod hnáty hůl a já utrousila něco jako "Čum kurva na cestu." Na jednu stranu mě to trochu rozesmálo, ale na tu druhou se za sebe stydim, pokud mě slyšel, protože chápu, že to neni hezký. Prostě mi držka jela rychleji, než mozek.
Keho zabilas?A proč?Jakej to byl pocit?Kolik mu bylo?
Nevim, kdo to byl, ale zabil mi mojí kachničku na nafukovacím kruhu, takže si to zasloužil. Byl to úžasně uspokojující pocit, krev everywhere, nádhera. A kolik mu bylo, to taky nevím, tipuju to tak na 35.