Ask @hezkatvaricka:

https://ask.fm/thereisdifference/answers/146717116180

Edeline Atkinson
*Zvednu k tobě (Edeline) pohled a pouze přikývnu, než svou pozornost přesměruju ještě na Maura, abych zkontrolovala, že je všechno opravdu tak, jak má být.*
Jo, do pár dní to bude v pohodě. Předpokládám, že jste jeho trenérka, takže pokud možno uzpůsobit trénink tomu, že noha by se neměla namáhat. Ruce může cvičit, ale ideální by bylo, kdyby moc dlouho nestál na nohou.
*Předám ti instrukce a ošiju se nad Maurovým pohledem, kterým mě pořád propaluje. Jen se proto na něj podívám s němou otázkou, jestli se něco děje.*

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147500150887

Mauro Cuerda
*Celou tu dobu tě pozoruju s naprostou nechápavostí, která se násobí každým tvým slovem, avšak tvá poslední věta mě donutí celý tento postoj přehodnotit. Tak jo, tohle se pochopit už dá.*
Dobře.
*Vydechnu jen a celého tě ještě jednou projedu pohledem.*
Objevili mě v jednom táboře, když jsem tam ošetřovala. Prý to byla obdivuhodná práce, tak mě vzali s sebou a teď jsem tady.
*Sdělím ti i já ve zkratce pokračování mého příběhu po tom, co se naše cesty zase rozdělily. Na to zaslechnu kroky na chodbě tímto směrem, a tak jen svou pozornost přesunu zpátky na tvé koleno, které malinko rozpačitě a trošku mimo ještě teda zpevním.*

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147500075111

Mauro Cuerda
*Sama se nad tím ještě jednou zamyslím, ale pořád netuším. Ano, divný pocit tady je, to je pravda, ale pořád si nemůžu ten konkrétní okamžik vybavit, a tak se rozhodnu to prostě hodit za hlavu a řešit spíše tvé zranění než tohle.
Nicméně ty mě nenecháš, jak vyskočíš na nohy a hned následně se svalíš zase zpátky. S nadzvednutým obočím se na tebe jen podívám jako co to mělo do háje být a jestli si chceš tu nohu odkráglovat úplně nebo o co přesněji ti jde.
Tvé vysvětlení se ale projeví v metodě kraťoučkého příběhu z minulosti, nad kterým se musím zamyslet, než se i mě rožne v hlavě a taky si na to vzpomenu.*
Jo, jo byla. Jak ses- co děláš tady? A-a-
*Vlastně ani nevím, co říct. Vybavuju si tě totiž jako prakticky mrtvého, minimálně psychicky, i když ani fyzicky jsi od toho neměl vůbec daleko.*

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147499945575

Mauro Cuerda
*Po tvém přikývnutí už ti nevěnuju takovou pozornost a jdu spíše hledat něco, čím ti nohu stáhnu, abys ji tolik nenamáhal. Avšak při tvé otázce se na tebe pootočím a i přes to, že mi tohle začíná být nadmíru divné, pokrčím nezúčastněně rameny.*
Jo, je to dost možné.
*Odsouhlasím ti to a konečně najdu starší ortézu, která by ti měla dobře posloužit. Nohu ti ještě namažu mastí, pro jistotu.*

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147499415399

Mauro Cuerda
*Klasicky mám dneska službu, takže na tebe čekám já. Malinko se zarazím nad tím, že mám pocit, že tě odněkud znám, ale nakonec to přiřadím tomu, že jsme se nejspíše jen viděli někde v základně, možná jsem tě tady dokonce už ošetřovala.
Kluka, který tě přivedl, se vyptám na nějaké základní informace, načež ho nechám, ať tě posadí na postel a pošlu ho pryč.
Jen si před tebe kleknu a zkontroluju ti, jestli to není nic hodně vážného, než se zase postavím*
Nevypadá to jako velký problém. Do pár dní to ani nepoznáš.
*Řeknu jen a věnuju ti malý úsměv, abych tě uklidnila.*

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146241193365

Juliet Smith
*Nad tvou odpovědí si povzdechnu, protože v tomhle máš pravdu- kdo tady je v pohodě a jak vlastně může. Jak někdo může být v tomto období v pohodě, když svět okolo se pomalu rozpadá a tříští.*
Já jsem tady, protože jsem chtěla přijít. A nikdo v mém okolí to nechtěl, vlastně mě za to nenávidí.
*Přiznám se ti. Vážně jsem tady nemusela být, nikdo to po mně nepožadoval a nejspíše jsem jediná tady, kdo šel s naprostou dobrovolností a ještě k tomu střádal plán. Zase jednou jsem jiná a zase jednou se to ve všem projevuje.
Naštěstí pak změníme téma a já musím překvapeně zamrkat nad tvými slovy. Více špatných chvil? Tak to ne, takhle to nejde.*
Tak to abychom to změnily.
*Věnuju ti široký spiklenecký úsměv, ke kterému nezapomenu připojit i mrknutí.*

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146208786581

Juliet Smith
Jo, to sedí.
*Vydechnu a taky už se posadím, protože už jde o dost vážné na to, abych jen tak mohla ležet a relaxovat. Díky tomu si taky všimnu toho tvého pohledu a malinko starostlivě se zamračím.*
Jsi v pohodě?
*Zeptám se pro jistotu, protože vážně nevypadáš zrovna dobře.
Nad tvou už pozitivnější otázkou se pousměju a musím se opravdu zamyslet.*
Já tady zažila hrozně moc fajn dnů, ale nejlepší si nevybavuju.
*Odpovím ti. Jeden opravdu skvělý mám, ale o tom ti říct nemůžu, nesmí se to nikdo dozvědět. Ve skutečnosti jde o den, kdy sebou sestra vzala i malinkého brášku a já ho po hodně dlouhé době zase měla možnost vidět. Jenže nikdo tady nesmí vědět, že mám sourozence nebo dokonce že jsem se s nimi od mého odchodu viděla.*
A co ty? Jaká je tvoje růžová vzpomínka?
*Optám se tě nazpátek. Jednak mě to taky zajímá a druhak chci odvést téma ode mě.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144942650604

Charles Porter
*Nad tou představou zrovna JEHO na postu zdravotníka se opravdu musím zašklebit, protože to by nedopadlo ani náhodou dobře.*
Vždyť on by ublížil sobě.
*Zašeptám mírně vyděšeně. Ne, jsou věci, který si pohlídám, aby se nikdy v životě nestaly.
A mé vyděšení se vrátí, když mi dojde, do čeho že jsem se to právě uvrtala.*
Počkat! Tam ti nemůžu podrývat autoritu, no do háje.
*Div i nezblednu nad představou, že fakt budu muset bez odmlouvání makat. Problém je ten, že pro ně je tohle prakticky náplň celého dne, zatímco já mám bokem tak tři miliony povinností, které mě čekají ve zdravotňáku a které mi nikdo neodpustí tam. Jak to přežiju, toť otázka.
Nicméně nakonec i to hodím za hlavu a prostě tě znovu obejmu, jak jsem z celého dnešku tak trošku psychicky rozhozená a tohle momentálně vážně potřebuju, a to poděkování si ty zasloužíš za to, že jsi mě ještě neposlal expresem do prdele.
Tragicky se tvým slovům uchechtnu, protože alespoň někdo z té vaší nerozlučitelné dvojky si něco takového myslí, nic ale neřeknu, jak mě o to poprosíš. Fajn, skřeta nechme být. A tu mojí labilitu taky, prosím.
Zase se od tebe odtáhnu a zastrčím si vlasy za ucho, načež se rozhlédnu okolo sebe, než pohled přesměruju na tebe.*
A co teď, pane trenére?
*Usměju se na tebe na odlehčení atmosféry.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144919033836

Charles Porter
*Malinko se pozastavím nad tvými slovy, že tam jsou i horší, což jako co si budeme, mému egu to lahodí a to dost, ale na druhou stranu... hej, a tohle je ten výběr, co nás má nějak chránit?*
Že bych ti tam někoho pokradla a nasbírala si konečně nějaký ten zdravotnický tým? A všechny nás bude spojovat, že jsme líné lamy.
*Navrhnu ti naoko naprosto nadšeně, než se tomu nápadu uchechtnu. Představa to je krásná, možná bych měla volno i déle než pět minut, ale, no, asi ne.*
A nebo ještě lepší! Zjistím, že jsem úplně obrovský talent a přidám se k vám. Úplně vidím soptícího Nathaniela, za to by to možná i stálo.
*Neodpustím si další šťournutí do situace a při tomhle už se regulérně zasměju, jak mi ta představa přijde hrozně komická. Já a něco dělat. A jakože hýbat se u toho. Hah, ne. Na to ale zase pěkně rychle zvážním, než ti věnuju malinko ostýchavý a nejistý pohled.*
Jo, asi jo. Neříkám, že vydržím víc než jednu hodinu, po které padnu a už se nikdy nezvednu, ale za zkoušku nic nedám.
*Věnuju ti úsměv a nakonec k tobě dojdu, abych tě mohla vděčně obejmout.*
Děkuju za to všechno, co pro mě děláš.
*Zamumlám ti do hrudníku, kde se dneska už tak po milionté schoulím.*

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146205064085

Juliet Smith
Divila by ses, kolik mi jich umřelo pod rukama jen proto, že já byla neschopná, pomalá, neměla praxi nebo jsem byla nešikovná. Plno lidí mohlo teď žít, kdyby se dostali pod ruce někomu jinému.
*Prakticky jen špitnu, protože já tuhle pravdu nenávidím tak šíleně moc jako občas sebe. Nevnímám moc ten vyděšený pohled, prostě ti řeknu své s přímým pohledem do tvých očí, dokud ty sama neuhneš pohledem a já neudělám s povzdechem to samé.
Na to ti dám mé instrukce, avšak tvá odpověď mě znejistí. Myslíš to tak, že se mi hodláš vyhýbat, nebo si prostě budeš hlídat zadek sama?*
Jo, pecka.
*Pro dobro svého sebevědomí i svědomí si to pro sebe vezmu tou druhou mírumilovnější možností.*

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146199288981

Juliet Smith
*Překvapeně se nadzvednu na loktech a zahledím se na tebe jako kdybys mi právě řekla, že v táboře se zakempila Sněhurka i s těmi trpajzlíkami (o jednom vím, ale ten malej ďábel tu je dlouhodobě, takové +0,5.*
Děláš si ze mě prdel? Mně bohatě stačí stát celej den na nohou a zašívat vás a i po tom jsem mrtvolka. Tolik k mé výdrži. Takže ano, obdivuju vás.
*Odpovím ti s pobaveným úsměvem, než se zase položím.*
Všichni můžem bejt lepší a nikdo teď nejsme. Ať tě tvý já rok dozadu poplácá po rameni a dá ti piškotek, jak jsi dobrá, že vlastně ještě žiješ.
*Neodpustím si mírně sarkastický komentář, ale zároveň, ač to tak nejspíše nevypadá, to myslím smrtelně vážně. A vlastně i nesmetelně, tohle jsou věci, který si s sebou beru do hrobu.
*Na odlehčení ti nakonec položím otázku, která mi vrtá hlavou už delší dobu a v rámci zachování hovoru se hodí. Chápavě nad tvou odpovědí přikývnu a zamyslím se.*
Proto jsme se asi tak minuly. Většinou se mi tam plazí z tréninků a, no, z kuchyně.
*Uchechtnu se, protože to je vážně dokonalá dvojka, fakt. V konečném výsledku to vždycky vyjde nastejno, protože řezná rána jako řezná rána, tam už rozdíl nehledám.*
Ne, že bys nebyla v pohodě, ale trénuj tak, ať se z nás nestanou kamarádky na život a na smrt a já tě nebudu muset pravidelně křísit, jo?
*Neodpustím si ani tohle.*

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146197915541

Juliet Smith
*Chápavě nad tvými slovy přikývnu na souhlas, než zmíníš tu poslední část, že sis zvyknout musela, kdy jen nakrčím nos.*
Všichni tady máte můj obdiv, já bych nedala ani jeden ten trénink.
*Věnuju ti obdivný pohled, abys věděla, že to myslím vážně. Vzhledem k mým pohybovým schopnostem jen tak tak zvládám celodenní službu v nemocnici, natož tak představa ještě se u toho učit bojovat a podobné, no, vyletěla bych odsud hodně rychle.*
Co přesně vlastně děláš?
*Oprám se ještě, protože vážně nevím, kde přesně si tě zařadit a poměrně mě to štve.*

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146187587221

Juliet Smith
Dobře, díky.
*Taky se uchechtnu a na to využiju zeleného koberce pod námi a lehnu si do trávy. Spokojeně si užívám paprsky slunce a zaslouženého odpočinku, dokud na mě nepromluvíš, kdy jen otevřu jedno oko a kouknu se na tebe s drobným úsměvem.*
Mám pocit, že jsme šli pěšky kvůli lesu.
*Ušklíbnu se, než zase zavřu oči.*
Pomáhala jsem ve vesnicích, taková kočovná doktorka, i když já sama byla v dost zbídačelém stavu. Jednou jsem se potkala s generálovou výpravou a ti, když viděli mou práci, mě přibrali sebou.
*Řeknu ti alespoň zkrácenou verzi bez všech útěku a bez těch naháněček s Prvními a jak jsem párkrát málem umřela a všechno okolo. Bez toho to zní vážně jako procházka růžovým sadem.*
A co ty? Nějaký srdceryvný příběh?

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146186969493

Juliet Smith
*Chápavě na tvá slova přikývnu a stejně tak se i pousměju. Jo, tak tenhle pocit znám více než dobře. Samozřejmě mi ani neunikne, jak se ztuhle protáhneš, a tak se jen malinko zamračím a už z určité automatiky tě projedu pohledem, ale nakonec usoudím, že to bude spíše bolestí svalů po náročnějším tréninku.*
Dobře.
*Usměju se na tebe a na tvou nepřímou nabídku tak nějak přikývnu. Ty jsi nejspíše jedna z těch zodpovědnějších, nebo na sebe minimálně nemáme takové štěstí, protože jen matně vím, že jsem tě někdy viděla, ale rozhodně to nebude nic z blízké doby a dost možná ani ne že bychom byly v rolích zdravotník-pacient.*
Sabrina.
*Také ti tedy oznámím své jméno a přátelsky se na tebe usměju.*
No, pokud ti to teda nebude vadit, přidám se. Asi bude lepší, když mě někdo pohlídá, abych tady někde neusnula. To bych pak v táboře neukecala.
*Ušklíbnu se na tebe a jen miknu ramenem, než se nakonec sesunu na zem a vyvalím se spokojeně do trávy, která se tady rozprostírá. Les tady ještě není tak hustý, a tak skrze koruny stromů prosvítají sluneční paprsky, které mě lechtají po tvářích. Je to příjemné, a proto jen spokojeně vydechnu a celá se po několika dnech v křeči uvolním a vypustím ze sebe všechny ty problémy, krvavé stopy na rukou a vlastně tak nějak úplně všechno, co jen můžu. Jen já, slunce a tráva pode mnou, tak to má být.*

View more

https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146185784981

Juliet Smith
*Jen se na tebe pousměju, když řekneš, že i ty jsi byla zamyšlená. Na to se tedy rozhlédnu kudy kam se vydat, jen to na mě promluvíš, a tak sebou jemně trhnu, jak jsem zase rychle vypustila tvou přítomnost.*
Jo, no, vlastně ne.
*Odpovím ti zmateně a sama se malinko pozastavím nad tím, co jsem to vypustila z pusy. Vážně už jsem to volno potřebovala, očividně.*
Jen přemýšlím, kterým směrem se vydám.
*Opravím se raději, abych tě nenechala podobně zmatenou jako sebe z těch žvástů, které jsem vypustila napoprvé.*
Co ty tady tak postáváš? Hups, asi ruším, co? Čekáš na někoho?
*Mé myšlenkové pochody už klasicky probíhají společně s mými slovy, takže je vlastně všechny slyšíš, a tak se na tebe jen omluvně pousměju a udělám menší krůček, abychom obě měly více prostoru.*

View more

@JulietAbigailsmith

*Po delší době mám znovu volno, a tak to první, co udělám, je, že uteču pryč z toho odporného sklepení, ven na čerstvý vzduch. Vážně už mi z těch čtyř stěn začíná hrabat, a tak se rozhodnu vydat na menší procházku do lesa, kde vím, že bude klid. Tak nějak doufám, že po cestě nikoho nepotkám, jak nemám ani náladu na lidi a jen chci být sama.
Štěstí mi ale nepřeje, když po několika metrech ve stínu stromů narazím do tebe.*
Promiň, nedívala jsem se na cestu.
*Zamumlám jen omluvu a využiju to zastavení, abych se rozhlédla, kam dál se vydám.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144918704620

Charles Porter
*Jsem ráda, že zatrhneš tuhle možnost, protože to bych asi nedala. Nebo se na to hodně rychle vykašlala, že. A stejně, nemohl bys mě tam kontrolovat, takže o to kratší dobu bych tam vydržela.*
No, záleží na tom. Budu tam nejhorší?
*Prostě si tuhle otázku nemůžu odpustit. Ty to tak možná nebereš, ale já ty kluky pak dost často potkávám a to poslední, co chci, je cítit se trapně během toho, co bych jim něco ošetřovala. To to radši oželím a budu chodit běhat poránu.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144918216172

Charles Porter
*Malinko překvapeně se na tebe kouknu, protože to nepřímo zní jakože mě po dnešku nekopneš do zadku, což jsem jako upřímně nečekala, jo, co si budem. Ale nestěžuju si, ono je i fajn změnit to sterilní prostředí za něco jiného.
Pak mi zase něco vysvětluješ, ale tím, jak mám na nic kondičku, jsem unavená a ještě mě i po práci bolí ruce, to na moc dlouho není, což ty i hned vytáhneš a já jen protáhnu obličej při zmínce běhu. A ještě toho ranního? Chceš mě zabít, Charlesi?*
Víš, že chodím spát tak ve dvě v noci? Chceš mě zabít tím ranním vstáváním? Vstávám tak, abych byla na první tréninky nachystaná, ale dřív fakt nevstávám.
*Malinko prosebně se na tebe kouknu, ať ještě vymyslíš nějakou jinou možnost, protože to při způsobu mého života nemám šanci vydržet.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144913247468

Charles Porter
*Tvým slovům se zasměju a jen ti věnuju jen významný pohled, ale jinak to nerozebírám. Myslím, že by to nemuselo dopadnout dobře a ještě bys to otočil proti mně a tohle není téma, které bych hodlala probírat. Ne teď, Charlieku.
Ty na to máš očividně stejný názor, a tak se přesuneme k boxovacímu pytli a tím tak nějak i k jinému tématu.*
Nespojuj nás.
*Řeknu naoko vážně se zvednutým prstem, než se mi na tváři neobjeví pobavený úsměv, u kterého ruku zase stáhnu a jen neviňoučce pokrčím rameny.
Na to už mi pak začneš ukazovat pár chvatů, které mi kupodivu docela jdou. Docela. Jen docela. Ale je to lepší, než jsem čekala.*
Myslím, že je vážně štěstí, že jsem jen zdravotnice.
*Promnu si zátylek s jemným zaksychtěním se, jak už to je horší a horší.*
Máš se mnou ještě nervy?
*Zeptám se tě pro jistotu, protože je mi jasné, že musí být rozdíl mezi tím ukazovat to někomu aspoň trošku manuálně zručnému a, no, mně.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144912594412

Charles Porter
Vypadám snad jako Nathaniel?
*Zeptám se tě s vážnou tváří a jemně nadzvednutým obočím jako jestli jsi tuhle větu myslel vážně nebo ne. Nakonec se ale taky mírně pobaveně ušklíbnu.
Na to už tě nechám říct tvůj plán a následně se vytáhnout na nohy.*
Můžeme, ale souhlasím jen s tím boxovacím pytlem.
*Mrknu na tebe a odhopskám k němu.*
Jestli se bojíš, abych trefila dobré části těla, tak tě můžu ujistit, že to bude ten nejmenší problém.
*Dodám ještě. Máš smůlu, vybral sis umíněnou zdravotnici, tady se z toho nevykecáš, tělo mám zmáknutější než ty.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144911929836

Charles Porter
*Nechám se vtáhnout do objetí, kde se ti schoulím a tak nějak si oddechnu, když se u tebe zase cítím bezpečně.*
Nikdy nevíš.
*Namítnu bojácně, protože vážně nechci, aby se něco takového někdy stalo.*
Dobře, fajn, ale zapomeň, že tady ty blbosti budu zkoušet na tobě!
*Poodtáhnu se od tebe a podívám se na tebe s vážným pohledem, aby sis tohle už vypustil z hlavy, protože nehrozí, že bych něco takového ještě znovu dovolila. Na to se ale znovu přitulím k tobě.*

View more

https://ask.fm/cametoprotect/answer/144911294700

Charles Porter
Já ho chápu, i když ho nechápu. Ale stejně je to pro mě otravnej skřet, kterého nemůžu vystát a je na ránu kladivem po hlavě a říkej si co chceš, tohle se nezmění.
*Pokrčím jen rameny a věnuju ti andílkovský úsměv jakože né, neurážím tvého přítele, nebój.
Ty jsi ale samozřejmě jiná kapitola (o to víc nechápu, jak zrovna vy dva můžete mít něco společného), takže tě teda nechám přisednout si zase blíž a vyslechnu si tvá slova.*
Jenže... jsem zdravotnice, chápeš? Dávám dohromady vaše zadky po tom, co se s někým porvete, nemám být ta, kvůli které budete muset do zdravotňáku jít. Je to proti úplně všemu, chápeš?
*Povzdechnu si a snažím se do toho vnést i trochu z mého úhlu pohledu.*
Ty to bereš jinak, ty jsi ten, co nás má chránit. Já jsem ta, co nenávidí násilí, proto jsem i tady. Kdyby mi nevadilo, válím si šunky tam v tom luxusu. Prosím, pochop mě.
*Snažím se ti to malinko zoufale vysvětlit, i když to není zrovna jednoduché. I vlastně mluvit o čemkoliv s Prvními společného- s Prvními a mnou v rámci jich.*
A odmalička mi bylo vtloukáno do hlavy taková spousta věcí a agrese, že jsem se toho začala šíleně bát. Že bych taková třeba taky mohla být nebo tak. Že to mám třeba v krvi od našich nebo tak. A to bych nedala.
*Dořeknu tiše a přesunu se k tobě, abych tě mohla obejmout kolem paže a hlavu si opřít o tvé rameno.*

View more

Next