@JulietAbigailsmith

*Po delší době mám znovu volno, a tak to první, co udělám, je, že uteču pryč z toho odporného sklepení, ven na čerstvý vzduch. Vážně už mi z těch čtyř stěn začíná hrabat, a tak se rozhodnu vydat na menší procházku do lesa, kde vím, že bude klid. Tak nějak doufám, že po cestě nikoho nepotkám, jak nemám ani náladu na lidi a jen chci být sama.
Štěstí mi ale nepřeje, když po několika metrech ve stínu stromů narazím do tebe.*
Promiň, nedívala jsem se na cestu.
*Zamumlám jen omluvu a využiju to zastavení, abych se rozhlédla, kam dál se vydám.*

The answer hasn’t got any rewards yet.