https://ask.fm/JulietAbigailsmith/answers/146186969493

Juliet Smith
*Chápavě na tvá slova přikývnu a stejně tak se i pousměju. Jo, tak tenhle pocit znám více než dobře. Samozřejmě mi ani neunikne, jak se ztuhle protáhneš, a tak se jen malinko zamračím a už z určité automatiky tě projedu pohledem, ale nakonec usoudím, že to bude spíše bolestí svalů po náročnějším tréninku.*
Dobře.
*Usměju se na tebe a na tvou nepřímou nabídku tak nějak přikývnu. Ty jsi nejspíše jedna z těch zodpovědnějších, nebo na sebe minimálně nemáme takové štěstí, protože jen matně vím, že jsem tě někdy viděla, ale rozhodně to nebude nic z blízké doby a dost možná ani ne že bychom byly v rolích zdravotník-pacient.*
Sabrina.
*Také ti tedy oznámím své jméno a přátelsky se na tebe usměju.*
No, pokud ti to teda nebude vadit, přidám se. Asi bude lepší, když mě někdo pohlídá, abych tady někde neusnula. To bych pak v táboře neukecala.
*Ušklíbnu se na tebe a jen miknu ramenem, než se nakonec sesunu na zem a vyvalím se spokojeně do trávy, která se tady rozprostírá. Les tady ještě není tak hustý, a tak skrze koruny stromů prosvítají sluneční paprsky, které mě lechtají po tvářích. Je to příjemné, a proto jen spokojeně vydechnu a celá se po několika dnech v křeči uvolním a vypustím ze sebe všechny ty problémy, krvavé stopy na rukou a vlastně tak nějak úplně všechno, co jen můžu. Jen já, slunce a tráva pode mnou, tak to má být.*