https://ask.fm/cametoprotect/answer/144942650604

Charles Porter
*Nad tou představou zrovna JEHO na postu zdravotníka se opravdu musím zašklebit, protože to by nedopadlo ani náhodou dobře.*
Vždyť on by ublížil sobě.
*Zašeptám mírně vyděšeně. Ne, jsou věci, který si pohlídám, aby se nikdy v životě nestaly.
A mé vyděšení se vrátí, když mi dojde, do čeho že jsem se to právě uvrtala.*
Počkat! Tam ti nemůžu podrývat autoritu, no do háje.
*Div i nezblednu nad představou, že fakt budu muset bez odmlouvání makat. Problém je ten, že pro ně je tohle prakticky náplň celého dne, zatímco já mám bokem tak tři miliony povinností, které mě čekají ve zdravotňáku a které mi nikdo neodpustí tam. Jak to přežiju, toť otázka.
Nicméně nakonec i to hodím za hlavu a prostě tě znovu obejmu, jak jsem z celého dnešku tak trošku psychicky rozhozená a tohle momentálně vážně potřebuju, a to poděkování si ty zasloužíš za to, že jsi mě ještě neposlal expresem do prdele.
Tragicky se tvým slovům uchechtnu, protože alespoň někdo z té vaší nerozlučitelné dvojky si něco takového myslí, nic ale neřeknu, jak mě o to poprosíš. Fajn, skřeta nechme být. A tu mojí labilitu taky, prosím.
Zase se od tebe odtáhnu a zastrčím si vlasy za ucho, načež se rozhlédnu okolo sebe, než pohled přesměruju na tebe.*
A co teď, pane trenére?
*Usměju se na tebe na odlehčení atmosféry.*