Nečtu. Je pro mě těžké:
- soustředit se na to (asi mám ADHD a mám problémy udržet pozornost)
- najít na to vhodný čas a prostor (potřebuji naprosté ticho nebo šum, abych dokázala vnímat, co čtu, dobré světlo a musím na to mít náladu, energii a čas, což obzvlášť teď ve čtvrťáku fakt nemám)
- vnímat to jinak než jako opruz/práci (čtení je pro mě práce, která mě vysiluje, ne koníček, u kterého si odpočinu)
- najít knihu, která by mě bavila a u které bych vydržela, ještě navíc třeba takovou, která by mě nějak obohatila (tím, že čtení vnímám jako mentální práci, chci, aby aspoň byla nějak přínosná)
- představit si, co čtu (mám špatnou prostorovou představivost)
- začíst se do té knížky (začátky bývají strašně nudné)
- vrátit se z reality knížky zpátky sem
Možná na to má vliv český vzdělávací systém, který svou povinnou četbou, čtenářskými deníky, referáty a maturitní četbou/maturitou podle mě čtení zhnusí mnoha lidem (právě tím, že z toho udělá práci, něco náročného, nepříjemného, otravného). Určitě to může být způsobené i tím, že máme k dispozici další, dle mého lepší média, která jsou mnohem přístupnější a stravitelnější (filmy, videa, podcasty, audio knihy, články, sociální sítě, internet obecně atp.). Kromě toho je mnohem snazší začít se věnovat novým koníčkům díky YouTubu a internetu obecně, takže se lidé nemusí vracet ke „starému dobrému“ čtení.
Knížky jsou podle mě velmi důležité, vedou k rozvoji slovní zásoby, znalosti gramatiky a/nebo cizího jazyka, myšlení, empatie, mohou upozorňovat na důležité problémy, odborné knížky pak přináší spoustu zajímavých poznatků, a kdybych žila v minulých stoletích, pravděpodobně bych četla, ale v dnešní době je tolik jiných možností co dělat, než je čtení, které jsou podle mě mnohem příjemnější, takže se ve výsledku věnuji radši jim.

View more