No a když se jí budou spolužáci smát, že její táta je kůň, úchyl a kokot? Neříkám, že si kokot, ale víš, jaká sebranka je na ZŠ, a vůbec jaká je většina lidí a myslím si, že se na to díváš dost egocentricky. Že jestli to tobě nevadí, že to o tobě lidé ví, nechápeš, že tvým dětem to může uškodit.

Právě protože vím jaká sebranka jsou děti na ZŠ a většina lidí soudím, že je to úplně jedno. Vždycky se něco najde. Že je malá a hubená. Že má předkus a křivé zuby. Že dělá nebo nedělá to či ono. Pokud lidi nechá, aby se jí vysmívali, vždycky se něco najde. Pokud nenechá, může dělat cokoliv.
I kdybych kvůli dětem převrátil svůj život naruby, stejně by to nemělo cenu. Jsem příliš profláknutý, přílíš známý. I kdybych v okamžiku jejího početí přestal úchylačit, stejně po mně zůstane spousta stop, které by dříve či později někdo vyhrabal.
A právě proto to nebudu dělat. Aby moje dcera mohla říct "Ano, můj táta je kůň a úchyl. Je s ním sranda. Pobavil spoustu lidí a spoustě lidí pomohl. Natočili o něm film. Přednáší o tom na vysoké škole. A co udělal tvůj táta?" Aby sama dokázala dělat co ji baví, ať už to bude cokoliv, místo aby se připosraně krčila u zdi v obavě, aby náhodou, někdy, někdo, něco. Aby viděla, že to jde i jinak, než si s ohnutým hřbetem nechat srát na hlavu jako většina lidí. Myslím si, že to je to nejlepší, co pro ni mohu udělat.
Ano, dívám se na to egocentricky. Nehodlám kvůli dětem převrátit svůj život naruby. Nemyslím si, že je to potřeba, že je na něm cokoliv špatného. Nestydím se za něj a neskrývám se, právě naopak. A také tím svým dětem dám šanci žít jako já - hrdě a spokojeně a v míru sami se sebou.
Z tvého postoje je mi na blití a lituju tebe i tvoje děti, máš-li nějaké, pokud ho přijmou.

View more