Michal Altair Valášek

Předpokládám, že řeč je o *mobilním* telefonu, moje generace pamatuje ještě ty drátové :)

---

První můj mobil byl Siemens S6, někdy v roce 1997-1998.

---

Se smartphonem je to těžké... Kapesní počítače jsem používal ještě předtím, než se z nich staly smartphony a vystřídal jsem prakticky všechny (tehdejší) platformy. Měl jsem Psiona s3 (z jeho OS se vyvinul Symbian), pak Handspring Visor (s PalmOS) a iPaq (s Windows Mobile). První byl myslím ten Psion. Ale nic z toho nemělo vestavěný mobil, umělo se to maximálně spojit s počítačem přes sériový port (USB tehdy ještě neexistovalo).

---

První kombinace kapesního počítače a mobilního telefonu, kterou jsem měl, byla speciální GSM "košilka" na iPaq. Bylo to celé dost hrozné a moc to nefungovalo, zato to bylo (i na mne) hodně velké a těžké. Psal jsem na to recenzi pro Chip, dokonce jsem vyhrabal i fotky, které si můžete prohlédnout na http://imgur.com/a/CE67Y. Podle nich vím, že to bylo v roce 2002.

---

Jaké bylo moje první integrované zařízení kapesní počítač + telefon v jednom, to si už nepamatuju. Měl jsem postupně kdeco, hromadu věcí od qTeku, HTC, Nokie, Sony... O titul nejlepšího mobilu by v mých očích soupeřila Nokia 9210i Communicator a HTC Universal. Pořádnou hardwarovou klávesnici prostě nahradit nelze a za její zabití by se měl Steve Jobs smažit v pekle.

---

Všechny současné smartphony s dotykovou obrazovkou, na níž nelze používat stylus, považuji za zhruba stejně hrozné. Jako nejmenší zlo vnímám systém Windows Phone, kdyby už jenom proto, že mi jeho vizuální stránka nezpůsobuje návaly na zvracení, jako omalovánky iOSu nebo Androidu. Můj současný telefon je Nokia Lumia 920, protože to bylo to nejlepší s WP, co se ve své době dalo koupit. Přesné datum koupě bych musel složitě hledat, ale buď to bylo koncem roku 2012 nebo začátkem roku 2013.

View more

Zajímavé, nemyslím si, že bych na toto téma nějak zvlášť mluvil nebo psal... A pokud ano, tak o mojí současné rodině, protože ta je to důležité, protože tu jsem si vědomě a záměrně vybral. Ta rodina, do níž jsem se narodil, IMHO není moc podstatná, protože ta mi byla "administrativně přidělena", nevybral jsem si ji, jenom jsem se tam náhodou narodil.

---

O mojí matce... Do nejdelší smrti jí budu vděčný za to, že mi dala svobodu. Nikdy mi nebránila v tom, abych něco dělal, i když si myslela, že z toho bude průšvih. Upozornila mne, že co dělám, může mít negativní následky, ale když jsem do toho přesto chtěl jít, nebránila mi, nebo mi s tím ještě pomohla. Nikdy se - co si pamatuji - nespřáhla s jiným proti mně. Když měl někdo se mnou nějaký problém, tak mu řekla, ať si to vyřídí se mnou samým.

---

Typický příklad: Pár měsíců před maturitou jsem na svou střední školu podal trestní oznámení. Moje matka mne varovala, že si tím udělám spoustu nepřátel a že mi to může zkomplikovat život. Ale když jsem na tom trval, nijak mi nebránila a ještě mi pomohla najít adresu karlovarské (tehdy ještě, pokud se nemýlím) prokuratury. A když to s ní chtěl řešit jeden z mých kantorů (který v tom byl namočený), tak ho s tím vyhodila.

---

(Nakonec jsem spokojeně odmaturoval. Předpokládám že mimo jiné proto, že si mne nikdo nepřál mít na té škole ani o den déle, než je nezbytně nutné.)

View more

V zásadě stejně, jediná změna je, že ten virtuální server nemá 300 MB, ale řádově jednotky giga, ale zato nepotřebuješ na každý projekt separátní. Naskriptovat se to dá úplně stejně.

---

A licencování neznamená, že si na každý virtuál musíš koupit separátní licenci. Dev/test se typicky řeší přes MSDN subscription, v rámci které máš neomezenou licenci na veškerý Microsoft software pro účely vývoje a testování.

---

Počet databází není z hlediska licencování nijak relevantní. Pro licencování je podstatný počet socketů (CPU), DB tam můžeš mít, kolik chceš. Pro menší projekty (kterým stačí 4 jádra, max. velikost DB 10 GB a max. využitá paměť 1 GB) je k dispozici bezplatná edice SQL Server Express Edition, a to i pro komerční a produkční použití.

---

Pokud máš vlastní infrastrukturu, licencuješ OS jenom na železe, součástí je i licence na virtualizované OS (1, 4 nebo neomezeně, dle edice). Poskytovatelé služeb (ISP a podobně) mají navíc SPLA, kdy si SW pronajímají dle potřeby za měsíční poplatek, takže si typicky za částku v desítkách dolarů (pokud se nepletu) měsíčně pronajmou Datacenter edition a neomezené množství zákaznických VPS mají licencované automaticky.

---

Pokud nemáš, virtuál s Windows za $10/mo seženeš taky, ale dneska mi - pokud nepotřebuješ něco speciálního - přijde rozumnější to za $8/mo hodit do Azure a je pokoj.

View more

Z toho, že jsem líný a že mám špatou paměť.

---

To není tak, že bych jiné technologie nenáviděl. Já je jenom většinou nepoužívám, protože neřeší můj problém dostatečně pohodlně. Pokud řeší, tak je použiju - na routerech mám OpenWRT nebo Vyattu, na desktopu Windows.

---

F# se mi velice líbí, mám rád funkcionální programování. Nicméně opět - v praxi ho moc nevyužiju, drtivá většina aplikací ho nepotřebuje. Tak se aspoň ukájím funkcionálními konstrukcemi v C# :-)

---

A argumenty asi nemá moc smysl uvádět, když hlavní z nich předem vylučuješ. Přijde mi, že ty technologie od MS mají nějakou vnitřní logiku, strukturu. Ovládají se vesměs všechny stejně, fungují vesměs všechny stejně. Jakmile rozumím jedné části, snadno se naučím ty ostatní.

---

Třeba na Linuxu má každý program/příkaz úplně jinou logiku, jinou syntaxi parametrů, jiný princip fungování. To mne dohání k šílenství, když s tou věcí musím občas pracovat. Nebo PHP, to je ten samý bastl: vznikalo tak, že kdo chtěl nějakou funkci, tak si ji naprogramoval, s vlastními konvencemi volání a logikou. Nemá to jednotnou štábní kulturu. Musíš si prostě pamatovat, že TAHLE funkce nebo příkaz funguje zcela konkrétně takto.

---

To je pro mne špatně. Mám špatnou paměť, zejména dlouhodobou. Dokážu rychle přemýšlet a rychle odvozovat, ale ne rychle vytáhnout z paměti konkrétní informaci. A v první řadě jsem líný se ji vůbec učit. Očekávám, že se naučím pár obecných základních pravidel a konceptů a z nich vyroste všechno ostatní, ne že se budu muset naučit tisíc jednotlivostí.

---

Taky očekávám, že mi maximálně pomůže GUI, zejména při psaní kódu. Že za mne bude kód formátovat, že mi bude IntelliSense nabízet to, co je relevantní. Chronicky si nemapatuju názvy metod a tříd, pamatuju si, že se to jmenuje "nějak tahle", napíšu tři znaky a zbytek zařítí IntelliSense.

---

Přijde mi, že spousta programátorů to vidí jinak. Že je prostě baví to psaní kódu a vymýšlejí sofistikované postupy, jak to udělat jinak. Pomocí nějakých sofistikovaných návrhových vzorů, syntaktických zkratek a triků, neobvykle, s "wow faktorem". To mi přijde jako technologická masturbace, to mne nebaví. To dělám, když píšu články - hraju si s jazykem, s formulacemi, s nuancemi. Ale u programování mě to nebaví.

---

Já programování neberu jako úžasnou exhibici toho, jak jsem inteligentní a schopný vymyslet sofistikované a neotřelé a úžasně efektivní řešení. Já ho beru jako způsob, jak s minimálními technickými obtížemi a nároky na zručnost něco vyřešit, vytvořit. To je pro mne ten cíl: ten výsledek, že z ničeho udělám něco. A jsou to Microsoft technologie, které mi většinou umožní to udělat nejsnáze a nejrychleji.

View more