Ahoj Michale. Mohl bys prozradit kam a ke komu konkrétně se chodíš vzdělávat a pilovat své prezentační dovednosti (rétorika, non-verbální projev před publikem, atd.)? Díky
V podstatě k nikomu. Nejvíc mi pomáhá, že jsem sociopat, který rád manipuluje ostatními a umím to :>Zúčastnil jsem se kdysi dvou půldenních seminářů na zlepšení prezentačních dovedností s paní Alenou Špačkovou (a považuji je za nejužitečnější součást svého vzdělání od mateřské po vysokou školu včetně) a to je tak nějak všechno.Své schopnosti cvičím a ladím tak, že je prostě používám. Nejenom tím, že přednáším, ale i v běžném životě. Naprosto náhodně, na cizí lidi, v každodenních situacích. Na prodavačky v obchodě, na lidi co se mnou sedí v tramvaji. Vymyslím si nějakou roli a tu hraju. Přemýšlím, jak lidé budou reagovat. Nebo spíš přemýšlím, jak je přimět, aby reagovali tak, jak mě zrovna napadne. Pokouším se je rozesmát, naštvat, vyděsit... Spousta mých zajímavých historek má původ právě v tom: když vidím situaci s nějakým potenciálem a mám čas, pokusím se z toho něco vykřesat. Nech si na YouTube vyhledat "born to create drama", to je to, co mám na mysli.
Nelitoval. On to na mne málokdy někdo vytáhne a pokud ano, je to spíš zábavné. Možná mi kvůli tomu unikly některé příležitosti, ale o tom nevím a tudíž mne to netrápí.
Nebojíš se, že ze své odpovědi na poslední otázku budeš mít nějaké problémy?
(Tuto otázku jsem si položil sám, protože se mne na to během patnácti minut zeptali dva lidé soukromě.)Nebojím. Žádný útok neplánuji a nemyslím si, že bych vyjevil nějakou strašnou pravdu, jinde nevídanou. Útoky na dopravní a komunikační infrastrukturu se dělají odjakživa a všude. Předpokládám, že zhruba stejnou odpověď by dokázal dát dohromady kdokoliv i beze mne. Navíc předpokládám, že podobné otázky si kladou i lidé k tomu povolanější a pro podobné případy existují havarijní plány.Ostatně, minimálně v případě IT (kterému jsem se z hlediska profesionální deformace věnoval nejvíc) je disaster recovery standardní součástí návrhu větších systémů a je to součást mojí práce. S "mým" útokem by se ty systémy celkem rychle vyrovnaly. Dopad by byl myslím zhruba srovnatelný s povodněmi (pomineme-li psychologickou stránku věci).Když o tom tak přemýšlím, možná bych na toto téma mohl napsat článek pro tech.ihned.cz, jak být na něco takového připraven z hlediska ztráty dat. Uvidím ještě, co na tuto otázku odpoví ostatní (položil jsem ji více lidem a sám na ni odpověděl jako první) a pokusím se popsat způsob, jak tomu z hlediska svého oboru čelit.
Kdybys chtěl/a uspořádat účinný teroristický útok na Prahu, co bys udělal/a?
Stačilo by mi k tomu několik náloží. Kam bych je umístil?1. Na Nuselský most (stačilo by nechat tašku v metru a odpálit časovačem). Tím bych vyřadil z provozu nejvytíženější linku metra a zároveň jednu z hlavních dopravních tepen pro automobily. I kdyby ten most nespadl, ale jenom to zrušilo tunel a vozovku (což je vzhledem k osobě hlavního architekta klidně možné), efekt by to mělo.Upgrade: další bomby - pokud možno ve stejný čas - odpálit v úsecích Florenc-Vltavská, Staroměstská-Malostranská a Anděl-Karlovo náměstí. Pokud možno pod Vltavou, při troše štěstí by se možná podařilo prorazit tunel.2. Do důležitých housingových prostor (Casablanca, GTS, TTC, Sitel a další, v zásadě všude, kde má centrum NIX.CZ). Většina z nich je veřejná, takže se tam dá pronajmout rack (nebo místo v racku) a dát tam počítačovou skříň narvanou trhavinami). Tím bych ochromil internetovou konektivitu a značnou část zbytku telekomunikací. Upgrade: sejmout i Žižkovský vysílač (to by mělo být snadné, je veřejně přístupný), což by poškodilo i značnou část bezdrátové komunikační infrastruktury.Superupgrade: sejmout alespoň část MSC (ústředen) tuzemských mobilních operátorů. To je jediné, kde by asi byl problém s přístupem. Nicméně, možná by to bylo zbytečné, protože shora uvedené akce by IMHO vedly k minimálně lokálnímu přetížení sítí.Pro zesílení účinku:Asi tak půl hodiny před útokem nahlásit bombu na třech různých místech, daleko od míst skutečných útoků. Napadá mne třeba něco na Starém Městě (třeba Poslanecká sněmovna), Chodově (tamní nákupní centrum) a v Dejvicích (Ministerstvo obrany).Toto provést pokud možno v době dopravní špičky. Uvažoval bych ještě o nějaké sabotáži na hlavních trafostanicích, ale o tom toho moc nevím. Nevím kde jsou, ani jak jsou chráněné, ani jak jim nejlíp uškodit.Myslím si, že provést byť jenom jednu ze zmíněných akcí by stačilo k docela slušnému chaosu. Udělat jich několik, nebo nejlépe všechny, to by podle mne Prahu srazilo na kolena.
Máš nějaké drobné ale vtíravé quirky, obsese a zvyky, které jsou sice iracionální, ale prostě je musíš udělat? Pokud ano, jaké?
Mám jich v podstatě neomezené množství. Namátkou: 1. Nejsem schopen u běžných potravin koupit 1 ks. Vždycky musím koupit alespoň dva kusy, kdyby jeden kus byl málo. Speciálně pečivo vždy kupuju v sudých kusech. 2. Nesnáším, když je máslo ukrojené nakřivo nebo nějak divně oňoupané. Jestliže někdy za něco zaškrtím Mysh, tak za tohle. 3. Jsem posedlý touhou po efektivitě. Běžné denní činnosti se snažím optimalizovat tak, aby mi zabíraly co možná nejméně času. Třeba když jdu spát (což je poměrně náročná činnost, musím jít vyvenčit psy, na záchod, svléknout se, přinést si důležité věci k posteli atd.), snažím se naplánovat si cesty tak, abych se nemusel vracet. 4. Když spím, vždy se snažím mít vedle postele baterku. Ideálně Mag-Lite 4D nebo 5D, což je bezmála půlmetrový kus solidní kovové trubky. Jeden nikdy neví, kdy se mu to může hodit. Obecně, baterku nosím vesměs stále s sebou. Jednu mám v autě (další velkou Mag-Lite), jednu v batohu (malou Mag-Lite) a tak. 5. Další quirk souvisí s předchozím: snažím se prostě být připraven na všechny reálně hrozící nouzové situace. Nemám klasickou "kápézetku", ale vždycky u sebe nosím nůž (resp. Victorinox Multitool, takové ty kleště co umí úplně všechno a sadu bitů) a pokud mám jakékoliv zavazadlo, mám s sebou spoustu užitečných věcí. Počínaje náplastí a konče všemi možnými kabely, bateriemi a podobně. Stejně tak kdekoliv jsem, vždycky vím, kde jsou nouzové východy, hasící přístroje a podobně. Když se nudím, vymýšlím různé možné krizové situace a jejich řešení.
Za mne osobně, pronajímat si. 1. Nejsem vázán na konkrétní místo, mohu se snadno stěhovat podle libosti nebo měnících se potřeb. 2. Když vichr odnese střechu nebo povodeň vyplaví barák, nemusím TEĎ HNED vytáhnout z kapsy strašně moc peněz na nutnou opravu. Budu od pronajímatele chtít slevu na nájemném a během krátké doby si najdu jiné bydlení. Obecně, nemusím se o to starat. 3. Když nebudu mít dost peněz, snadno se přestěhuju do menšího/levnějšího. 4. V tomhle státě nemá smysl hromadit majetek, protože historická zkušenost praví, že ho nejpozději ve třetí generaci někdo ukradne.Nemovitost bych koupil jedině v případě, že bych měl tolik peněz, abych dokázal zaplatit někoho, kdo by se o ni staral a tolik, aby mne výše uvedené body 1-4 netrápily. Vzhledem k bodu 5 se ovšem tolik peněz mít nesnažím a tudíž ani nikdy mít nebudu.
Lákalo by tě zavěšování za kůži na hák? Mě to tedy přijde výstřední a nebezpečné, pochopení mám spíš pro ty výprasky rákoskou, ty mohou býti neškodné.
Rozhodně nelákalo, naopak mne to odpuzuje, nemám rád věci, které porušují kůži a teče při nich krev, nerad se na to i dívám. Ale pochopení pro to mám, každému, co jeho jest. Nemyslím si ani, že je to nějak zvlášť nebezpečné, když se to neudělá blbě - a když se to udělá blbě, může být nebezpečný i ta rákoska.
Nemám. Nejde mi o maximální průměr, ale o ten pocit podřízenosti, ponížení a ovládání.
Jíš ryby? Pokud ano, jakou rybu a v jaké úpravě máš nejraději?
Nejím ryby ani žádné jiné mořské potvory, už jenom z toho smradu se mi dělá špatně. Jsem ochoten pozřít konzervovaného tuňáka v oleji, pokud doma už nic jiného nezbylo a všechny obchody okolo jsou zavřené. Docela mi chutná klasické britské fish&chips, protože z toho ta treska není cítit - ale jenom v Londýně, v Praze to nikdo neumí.
co ty a sebepoškozování ? přináší ti úlevu ?
Úlevu mi naprosto spolehlivě přináší těchcomneprávěnasralipoškozování.
To ti fakt ani v nejmenším nevadí „nemultiplatformnost“ .NETu? Vím, že C# byl původně smýšlen jako multiplatformní, ale Mono (pokud se situace co to nesleduji nezměnila) je dost chabý pokus. Dělám v Javě a máme systémy pro všechny platformy. BTW v Eclipse mi vážně nic nechybí :-).
Nevadí. Minimálně ze dvou důvodů: 1. Nikdy jsem necítil nejmenší touhu psát multiplatformní aplikaci. 2. Mimo jiné proto, že "multiplatformní" se překládá jako "pořádně nefunguje na žádné platformě".Idea programování nezávislého na platformě je nebezpečná chiméra, která v důsledku víc práce přidělá než ušetří. Ostatně, třeba problémy vzniklé z populární Heartbleed chyby jsou v podstatě důsledkem snahy o multiplatformnost (OpenSSL má vlastní pochybnou "multiplatformní" správu paměti, která amplifikuje důsledky té prvotní chyby).
Android je podle mne bastl, ideově na úrovni Windows Mobile 6.5 neblahé paměti. Je to nicméně úžasný marketingový tah Google, jak získat absolutní kontrolu nad většinou mobilního trhu a ještě se přitom tvářit pro běžného ňoumu jako hodný "open source".Pokud se Javy týče, mám k ní ambivalentní vztah. Pokud bych něco z nějakého důvodu nemohl programovat v .NETu, programoval bych nejspíš v Javě, protože je to jediný rozumný ekvivalent. Na druhou stranu, .NET je "Java udělaná pořádně" a i po těch třinácti letech je to vidět. Navíc v porovnání s Visual Studiem jsou všechna mně známá vývojová prostředí pro Javu chudý příbuzný.
Podle toho kdy a s kým. Nedá se říct, že bych jednu polohu měl vyloženě raději. Záleží mi na tom, co se děje, ne na tom jestli jsem nahoře nebo dole.
Jak se seznámit s chlapcem?
Já se s nimi vesměs nechci ani tak seznamovat, jako úchylačit. V takovém případě prostě přijdu a zeptám se.
Jak se seznámit s dívkou?
Já s tím nemám moc zkušeností a nevím, jestli ta moje zkušenost je přenositelná a široce použitelná... Nicméně dobrá: zbýt na sebe a při první schůzce jí zlískat zadek bičíkem :)