Stalo se ti, že někdo z tvých dobrých známých nebo příbuzných "nevydejchal" tvoji koňskou (a obecně BDSM) zálibu a pokud ano, mrzí tě to?
Ve svých osmnácti letech jsem se přestěhoval z Karlových Varů do Brna a nestýkám se s nikým ze svého předchozího života. Časově se to dost shoduje s obdobím, kdy jsem dokázal pojmenovat, co jsem zač a tudíž se tím přestal tajit. Všichni moji současní známí tedy vědí, co jsem zač. Komu vadí, že jsem úchyl, ten se mi (nejspíš - logicky) vyhýbá.
S příbuznými se nestýkám. Tak 1-2x ročně vidím své rodiče a sestru, kteří sice vědí, co jsem zač, ale nikdy neměli touhu se o tom nějak bavit. O jiných příbuzných ani nevím, jestli žijí. Vím, že mám nějaké v Praze, ale neviděl jsem je možná dvacet let.
Když to tak po sobě čtu, působí to strašně drsně, jako bych za sebou záměrně spálil mosty, ale prostě se to tak přihodilo. Obecně mi nezáleží na vztazích s lidmi, které jsem si dobrovolně nevybral a byli do mého života "administrativně přiděleni", takže jsem je s klidem opustil a nikdy se už nevrátil. Jedna z výhod toho, když jste sociopat :)
S příbuznými se nestýkám. Tak 1-2x ročně vidím své rodiče a sestru, kteří sice vědí, co jsem zač, ale nikdy neměli touhu se o tom nějak bavit. O jiných příbuzných ani nevím, jestli žijí. Vím, že mám nějaké v Praze, ale neviděl jsem je možná dvacet let.
Když to tak po sobě čtu, působí to strašně drsně, jako bych za sebou záměrně spálil mosty, ale prostě se to tak přihodilo. Obecně mi nezáleží na vztazích s lidmi, které jsem si dobrovolně nevybral a byli do mého života "administrativně přiděleni", takže jsem je s klidem opustil a nikdy se už nevrátil. Jedna z výhod toho, když jste sociopat :)
Liked by:
Augi
Fronéma Lark
