Už je to třetí rok :)))

Dnešní coming out byl wild

Právě jsem byl v Lidlu pro ingredience na svůj sendvič, už jsem platil u pokladny (už podruhé kartou, jsem to ale šikulka) a hodlal jsem odejít, když mě zastavila nějaká slečna(paní?) že prý Lidl dělá nějaký zákaznický dotazník. Zeptala se mě: "Dostáváte domů Lidl letáky?" A já "Ne.." A ona se obrátila na nějakou další, co prováděla ten dotazník a prohodila: "No jo, on je malej, jemu asi letáky domů nechodí." a ke mě ještě prohodila: "Jo dobrý, můžeš jít." A prostě.... omggggggg!!!!! (◕‿◕✿)(◕‿◕✿)(´・ω・`) Úplně mi to zlepšilo den :)))))) To se mi nestalo od té doby co mi bylo asi tak 11.. (pokud nepočítám když o mě můj učitel z angličtiny, jednou mluvil a použil zájmeno "he", ale pak se opravil) ale stejně (´・ω・`) (´・ω・`) v(´・ω・`)(´・ω・`)

Tak jsem se rozhodl, že se stanu princem. Odteď jsou má pronouns pouze "vaše výsosti", "vaše jasnosti", "jemnostbytosti", "milostkreaturo", "vaše veličenstvo" či "vaše blahorodí".
I když "čéče" je taky ok.

vypadám hrozně cute

"Co si myslíš o znásilnění?" Co je tohle za otázku? Znásilnění je zločin, za který je zodpovědný jen ten, který ho spáchal. Nikdo si o nic "nežádá" tím, jak se obléká, to je jako, kdyby si každý konstantně žádal o ukradení jeho majetku, jelikož nějaký majetek vlastní. A pokud dotyčná osoba neřekne výslovně "ano", tak se nedá přepokládat, že k tomu opravdu souhlasí.

Dříve jsem sledovalo takovýhle věci, je to vlastně guility pleasure pro mnoho lidí, přece jen, je to "atraktivní", když se někdo hádá, ať už v telenovele nebo v reálu. Ale už se tomu vyhýbám, protože mě to jen zahrne děsnou negativitou a člověk z toho nemá vůbec dobrej pocit, takže prostě konflikty cizích lidí neřeším, když se mě netýkají.

Popravdě řečeno ani ne :D

Pro ty, kteří jsou stále zmatení ohledně mých pronouns:
- můžete na mě a o mě mluvit kdykoli ve středním rodě, tím nikdy nic nezkazíte
- ani mužský rod mi neublíží, ten je fakt fajn
- prosím, nemluvte na mě v ženském rodě. Ano, někdy se cítím blíž tomu ženskému rodu a sama o sobě v něm mluvím, ale ... Když na mě někdo jiný mluví v ženském rodě mám to asociovaný se svojí rodinou, která nerespektuje moji identitu, takže je mi to nepříjemný.
- A prosím, v žádném případě o mě nemluvte jako o holce (i když se náhodou stane, že o sobě mluvím v ženském rodě). Jsem člověk, osoba, kreatura, lama, bytost, whatever, prostě jen ne holka.
Bylo by fajn, kdyby jste má pronouns respektovali, přestože je to takový děsně zmatený. Díky! :)

Momentálně nejsem doma, takže na to ještě nebyl čas, ale už brzy :)