Ask @shirayuri:

Co bys dělal/a kdyby ses zítra probudil/a a byl rok 2009?

Kdybych byla furt ve věku, v kterym jsem, asi by mi to nepřišlo nijak divný, řekla bych si, že jsem si prostě zase spletla rok. Trochu bych se asi divila, že všichni moji přátelé jsou ještě děti. Jo, asi bych se nakonec dostala do blázince, jakožto psychicky labilní žena křičící, že je z roku 2019.

View more

Už jste byli někdy zamilovaní nešťastně když jste věděli že vás druhý nebude chtít nikdy ? Co jste dělali

Ha, to je otázka na míru!
Tohle je můj běžnej způsob zamilovanosti. Vlastně mě přitahuje to, že mě nechtěj. Kdyby o mě měli zájem, řeknu si, že jsou blbý, když chtěj někoho jako jsem já a přestanou se mi líbit. Takže co bych dělala, těšim se z maličkostí, letmejch úsměvů a společně trávenýho času a po večerech nad nima tajně masturbuju a doufám, že se mi o nich bude aspoň zdát.

View more

Dokážeš si představit poznat přítelkyni/přítele ve 20-25 a být s ním do konce života?

Ne.
"Do konce života" mě děsí. Ve dvaceti je ještě skoro celej život přede mnou, tolik možností, tolik hezkejch lidí, tolik možnejch zážitků. Neumím si představit, že bych to všechno zabila přítelkyní do konce života. Nemohla bych se pak kurvit s jinejma, musela bych si zvykat, že nejsem sama za sebe, ne ne ne, to je pro mě moc velkej závazek.

View more

Kdybyste potkali herce/zpěváka kterého máte rádi, šli byste za ním pro podpis, fotku...?

Jee, když já ten hype kolem slavnejch lidí moc nemám ráda, nebaví mě bejt "fanynka" co jde prosit o fotku ó velikou osobnost, možná se rozbrečí z radosti a všechny tyhle srajdy.
Mám osobnosti, co jsou moje crushe a posrala bych se z nich, ale vim, že v reálu to je někdo úplně jinej než si myslim. Kdyby byla příležitost a měla jsem náladu, tak si pro fotku zajdu, ale nechtělo by se mi stát fronty kolik hodin a tyhle věci. Radši se kouknu na fotku a poslintám si, než dělat nějaký blbiny kvůli blbý fotce.

View more

Netflix alebo party?

Party! Netflix je taky dost fajn, ale sedět dlouho na jednom místě mě vyčerpává, protože pozornost upadá, víteco, a já se neumim nudit.
Každopádně když je to buď že já sama jdu pártyovat nebo koukat na něco, pak mi ani to koukání nevadí, jelikož přestanu kdy chci, žejo, ale s lidma radši pártyuju. Ale zas ne vždycky. Střídat to je nej.

View more

+2 answers Read more

Kdybyste měli loď, jak by se jmenovala?

Zdál se mi dneska takovej děsivej sen. Byla jsem ve škole a přehodili nás do jiný třídy. Nejen že jsme na výtvarku měli největší píču, ještě se pak stala nějaká katastrofa či co a my byli jediná třída, co tak jakoby... zůstala. A tak jsme to tam zkoumali a tak a snažili se odejít, všude byla tma, protože vypadl proud no a někdo nás postupně začal zabíjet. Ale ne rychle. Většinou jen člověka zranil natolik, že po několika minutách až hodinách utrpení umřel. My ho nikdy neviděli. Až jednou, když jsme vešli do jedný místnosti, že tam se teda prozatim usídlíme (ta škola byla hrozný bludiště), tak najednou vyběhl týpek s katanou a usekl jednomu z naší skupinky hlavu. A pak tak spokojeně řikal: "To je zatim jedinej, co umřel jako chlap. Ty ostatní buleli." (To, že ho zabil rychle, takže neměl čas bulet... nekomentuju.)
No a pak se tam s náma usadil, měl u sebe spoustu zbraní a všem nám vyhrožoval. Tak jsem to už nevydržela a řikám: "No tak dělej, zabij mě." a on na mě namířil pistolí a pak jí sklonil a ukázal mi, že má obrovský kladivo. Co mě jakoby asi nezabije hned. Tak jsem byla v hajzlu, že prostě budu umírat dlouho a tak.
Ještě chvíli jsme tam seděli a stresovali se a pak se prostě všech asi pět lidí, co zbylo z mý skupinky, zvedlo a řeklo, že je to už nebaví a že čau. Ten týpek začal vyhrožovat, pak vzal samopal a rozstřílel mi bok a břicho. A já se smála, protože to tak vtipně šimralo a jinak jsem nic necejtila. A prostě jsme všichni odešli.
"Nás už nebaví bejt rukojmí, víšco. Se měj."

View more

Next