#krk

Też się zastanawiam. Jechałam raz busem z wielickiego do Krk.
W busie się spotkali dawni znajomi. 30+ jakoś. Ona i on. Rozmawiali o swoich pełnych sukcesów żywotach. Więcej mówiła ona. Ogólnie mucho Pfff z jej strony względem innych lasek, bo ona to wiecie - dwoje dzieci i kolejne w drodze, swój biznes, cośtam o sprzątaniu, że się domem zajmie, czas na paznokcie, fitness i rowerek, no się wybudowali już ze swoim, ona zero problemu dbać o siebie w tym wszystkim. On jen na to z entuzjazmem przytakuje. Spoko. Dzieci luzem puszczone w tym busie, takie anty-bhp, w razie wypadku Polecą™. Starsze głośne i niegrzeczne, ale laska okiem nie mrugnie. Poprawiła tylko czapkę na głowie i dalej gada swoje, podkreślając co chwila wzorowość swą i wyższość względem pań, które nie potrafią tak 'zgrabnie' pogodzić różnych sfer żywota.

---

Jak mało co mnie ta postawa irytuje u kobiet, kiedy pieją o własnej cudowności, plwając na osoby, którym jest trudniej.

---

Inna sprawa, że brak trudności w życiu tamtej konkretnej babki wynikał chyba z jakiegoś braku potrzeby głębszej refleksji nad czymkolwiek. Tacy ludzie w ogóle są przerażający, bo inteligencji im jednak nie brak, ale zero chęci zamyślenia się, zadumania. No ludzie no.

View more

może są zmęczeni
tak jak ja która po raz trzeci w tym tygodniu zaprzepaszczam swoje plany, bo coś złego się dzieje ostatnimi czasy w krk z komunikacją miejską more like wiejską.. czy wręcz dżunglową.

---

mam też dosyć pokolenia Z
yebani odklejeńcy ćpuny cholera jasna wszystkich ich na tym zjeździe endorfinowym bym wrzuciła do no i potem wiadomo co, poliamoryczne niewyżyte sek sualnie zagubieńcy

---

jeszcze dzisiaj słyszałam jakichś 5 małolat co się kłóciło o hajs na wódę w tramwaju i dyskutowały że starzy im kamery zamontowali na chacie i nie można się napierdolić w spokoju

---

typek mi zaproponował wyjazd 1na1 i że on płaci, a to mój znajomy który sobie kręcił z moją przyjaciółką i powiedziałam że nie jeżdzę na wycieczki z kolegami A jego to Z D Z I W I Ł O i że czemu jeju chciał mnie tylko poznać
hahaha POZNAĆ

---

potem zonk że sobie nie poznam chłopca w moim wieku i czy musiałam się zakochać w dziadzie

---

boże ma ktos jeszcze zasady czy nie???

View more

Zřejmě to bylo naivní myšlení, ale opravdu jsem čím dál tím víc měla pocit, jako kdybychom si byli souzeni. Totéž jsem si sice myslela i když jsem byla s Noahem, ale tehdy jsem ještě nevěděla, jak moc velká může být přitažlivost mezi dvěma lidmi. Vášeň, která mezi námi je, je dalším důkazem toho, že jsme byli snad jeden pro druhého stvořeni. Nedokázala jsem si představit, že by ve mě všechny tyhle pocity, dokázal vyvolat někdo jiný a už vůbec jsem si nedovedla představit, že by se mě někdo jiný dotýkal tak, jako Hardin. Nebyla jsem totiž člověk, který by se dokázal oddat kdekomu. Jednoduše jsem potřebovala k dané osobě něco cítit, abych na sebe nechala sahat a do této fáze jsem se s Hardinem už dostala. Ostýchavost sice úplně ještě nezmizela, ale jsem si jistá, že časem ani nahota před ním pro mě nebude problém a vlastně jsem se i těšila na moment, kdy si dokonce i před ním budu sama sebou natolik jistá, že se mi nebudou tváře zbarvovat do červena po každé, co na mě zůstane trochu déle pohledem. Prozatím si musím vystačit s tím, že hledám podporu a uklidnění v něm a jeho pohlazená po tváři tak vlastně i trochu fungovalo a hned na to, dřív než jsem se nadála, ležela jsem už zády na matraci a Hardin se tyčil nade mnou.
Jen silou vůle jsem se přiměla svůj hrudník nezačít skrývat vlastníma rukama, když jsem viděla jeho pohled. A aby mě to k tomu tolik pořád nesvádělo, potřebovala jsem se trochu zaměstnat a tak jsem sama pohledem začala zkoumat jeho tělo, respektive jeho tetování a černé obrysy váhy na jeho rameni, jsem začala obtahovat prsty. Sama jsem po žádném tetování netoužila, ale na jeho těle to byla jedna z věcí, která mě fascinovala. Líbilo se mi, jak na jeho světlé kůži vzniká kontrast v podobě většinou zcela černých tetování.
To už mě začal ale zase líbat a já se tomu ani trochu nebránila. Během polibků jsem mu přiložila svou dlaň na jeho tvář a druhá má ruka putovala po jeho zádech. Jakmile se pak přesunul zase na můj krk, má ruka se z jeho tváře přesunula na jeho zátylek a sama jsem zaklonila hlavu, aby měl lepší přístup. Skoro až nespokojeně jsem zakňourala, když se přestal věnovat mému krku, ale jakmile se místo toho, aby se odtáhl úplně, začal s polibky přesouvat ještě trochu níž, své prsty jsem mu zatnula do jeho zad a i přestože jsem si myslela, že už teď je můj dech rychlý, tak přeci jenom se můj hrudník začal zdvihat ještě o něco rychleji a celkově mé nádechy začínali být ještě o něco trhanější.

View more

Nikdy dřív jsem nebyl na takový to mazlení a už vůbec pro mě nebylo prioritou upřednostnit holku před sebou samotným. Dokonce i v tomhle ohledu jsem se vždycky choval sobecky a před pár měsíci by mně tohle ještě zcela nudilo. Ale v tenhle okamžik, kdy mám pocit že s každým jejím polibkem se ponořuju do ohně s každou části svýho těla, mi dochází, že to ona mi ukazuje zcela něco novýho, co jsem doposud nezažil. A když se její rty přestanou dotýkat mýho krku třeba jen na chvíli, uvědomím si, že vlastně tak trochu kňučím a žádám ji tím o to, aby je znovu přitiskla na můj krk. Naštěstí mi vyhoví do chvíle, než se naše pohledy znovu setkají. Poznám v jejich očích menší rozpaky, snažím se jí pohlazení po tváři uklidnit, tohle mi jde zkrátka líp, než kdybych měl použít slova. A potom k mému vlastnímu překvapení stáhne i druhé ramínko zcela sama a znovu se ke mě přitiskne. Je to poprvý, co jsme k sobě natisknutí kůže na kůži. Chvíli ji vlastně jenom objímám, užívajici ten pocit, který mě vzrušuje možná už i víc, než by měl. Sjedu ji rukama k pasu a trošku ji nadzvednu, to už ji pokládám zády na postel a nakláním se nad ní. Soustředím se na její dech a po chvíli zjistím, že se naprosto srovnal s tím mým. Očima ji začnu sjíždět po odhaleným hrudníku. Je asi logický, že na prsou mi ten pohled zůstane viset o něco delší dobu, další potvrzení toho, že na jejím těle není snad žádný nedostatek. Aby ale nezačala mít pocit, že na ni zírám moc dlouho, znovu se začnu věnovat jejím rtům. Pomalu potom Sjíždím těmi svými k bradě až ke krku. Pozoruju ji přitom, nedokážu se od ní těma očima odtrhnout. Odvážím se v polibcích pokračovat i níž na její hruď těsně nad jejími ňadry. To se k ní přitisknu zase o něco víc. Líbí se mi, jak z její kůže sálá teplo, stejně jako z tý mojí.

View more

Rozhovor s Molly, i když byl krátký, tak ve mně přeci jenom vyvolal spoustu pocitů a myšlenek. Strach z toho, že Hardina přestane to čekání bavit, se navýšil. Na druhou stranu možná jsem přeci jenom potřebovala nějaké takové pošťouchnutí, abych zahodila stranou ten strach z neznámého, což pro mě všechny ty intimnosti jsou. Ani zdaleka to totiž není tím, že bych s Hardinem nechtěla v našem vztahu pokročit dál, jen jsem v sobě měla tolik bloků a pochybností především o sobě samé, že nebylo až tak jednoduché se mu plně oddat, i když by to bylo něco, co bych vlastně i sama chtěla. Nicméně i přestože ve mně pořád ta nervozita byla a nejspíše bude ještě chvíli trvat, než se mi jí podaří plně zbavit, už je samo o sobě velkým pokrokem to, že alespoň částečně jsem se už přeci jenom pod jeho doteky a polibky uvolnit dokázala a to natolik, že jsem mu i přes prvotní váhání, dovolila, aby mi sundal triko dolů.
Po jeho slovech se mu podívám do očí a přikývnu na jeho slova. "Já vím, že ne. Věřím ti." Ujistím ho. A vlastně to, co řekl byla jedna z věcí, kvůli které jsem mu vděčná, i když on tvrdil, že ještě nemám proč. Uvědomovala jsem si ovšem, že kdyby byl někdo v Hardinovi kůži, dost možná by mě už poslal do háje a nebo na mě minimálně tlačil. Hardin si ale dává se vším na čas, nespěchá na mě a ani si nestěžuje na to, že mi trvá najít tu jistotu a dovolit mu víc. To je v mých očích zkrátka něco, co si vděk zaslouží.
Když se se mnou zase posadil, jen si trochu pohodlněji poposednu a svou rukou sjedu po jeho rameni na jeho záda, když už mám k nim přístup díky tomu, že se o ně neopírá o polštář, jako před chvílí a znovu mu začnu oplácet polibky. I přestože je ve mně pořád jistá ostýchavost, během polibků přeci jenom nenechávám své ruce bezčinně na místě a taktéž jimi zkoumám jeho horní polovinu těla. Jistá dávka touhy se probírá i ve mně, o to se postaral svými doteky, ale zároveň tomu nejspíše napomáhá i to, že na své kůži pociťuji tu jeho, nikoliv pouze přes látku trička, jako tomu je většinu času.
A pak, jsem už pocítila, jak se jeho prsty zahákli o mé ramínko podprsenky. I v tuhle chvíli jsem potlačila všechny své pocity, které by ho chtěli od toho zastavit. Pro jednou jsem se zkrátka rozhodla poslouchat své touhy a pocity, nikoliv rozum. V tuhle chvíli jsem chtěla pokračovat v tomhle intimním sbližování, a tak, když se rty přitiskne k mému odhalenému rameni, na chvíli k němu shlédnu, alespoň do chvíle, než se přesunul zase na můj krk, u čeho jsem zavřela oči a z mých rtů se ozval další spokojený výdech. A jakmile pak cítím znovu jeho rty na svých, nejen že mu polibky oplácím, sama se je snažím prodlužovat a během toho svým tělem začnu tlačit proti jeho tělu a začnu se tak na něj zase pomaličku pokládat, zatímco svou rukou vjedu do jeho vlasů. Nebyla jsem ještě připravená na sex jako takový, ale věděla jsem, že pokud se náhle něco zase nepokazí, tak s největší pravděpodobností přeci jenom dnes dojde k něčemu víc, díky čemuž si budeme zase o něco blíž.

View more

Jenom na pohled? Ok.

---

Vědomí bdělé, jasné, orientová místem, časem i osobou, na dotazy odpovídá přiléhavě. Kůže růžová vlhká bez exantému, kožních eflorescencí, bez poruchy kontinuity, bez pigmentových změn, bez ikteru a cyanózy. Turgor v normě.
Habitus normostenický, poloha aktivní, chůze bez opory.
Obočí symetrické. Oční bulvy ve středním postavení, zornice izokorické, reagují ma světlo i konvergenci. Rty hladké vlhké růžové bez známky pokousání. Jazyk plazí středem, bez povlaku a pokousání. Oropharynx klidný. Sliznice růžové bez zánětlivých změn. Chrup vlastní úplný.
Uši běžné konfigurace bez sekrce. Nos symetrický bez sekrece.
Krk pohyblivý všemi směry bez opozice šíje. Náplň jugularek nezvěstná. Hrudník běžné konfigurace, symetrický, bez systolického zvedání sterna a viditelného úderu hrotu. Dýchání eupnoické bez vrzotů a pískotů.
Dechová vlna se rozvíjí bilaterálně souměrně až k tříselným bazům. Dutina břišní bez ascitu, bez jizev, bez zvětšených jater a sleziny, bez nádorů.
Klouby ušlechtilého tvaru, bez dráson, pohyblivé všemi směry, bez otoku

View more

- Zázvorový čaj- já dávám zázvor, pomeranč, jablko a citron, nakrájím to na kostky a 5-10 min po zalití dám lžičku medu
- zábal na krk - vezmeš šátek, sáček a látkový kapesník. Na ten šátek složíš sáček a na ten sáček dáš látkový kapesník složený do obdélníku, který předtím namočíš so studené vody. Jak to máš na sobě navrstvený, tak si to ovážeš kolem krku, kapesníkem na kůži, aby byl ve předu na krku. Šátkem pak zavážeš, aby byl pevně an krku, ale nesmíš se úplně dusit.
- pastilky do krku nebo bonbóny- já doporučuji islu nebo tantumverde, bonbóny jsou spíš první záchrana a můžou být jakekoliv, nejlépe nějaké bylinkové z lékárny nebo mentolové
- nejlépe pokud máš doma antigenní testy na covid, tak si ho udělej
- pokud máš možnost, popros někoho doma, nebo se podívej sam/a baterkou do tvého krku - červený je virová infekce, kdyby tam byly bílé tečky, skvrny, puchýřky nebo povlak, tak je to bakterie, případně candida a dostaneš atb. 👌

View more

Já, když si při (nejen absenci) jakékoliv činnosti čtyřikrát prokřupu prsty, krk, podupávám nohou - všechno bez toho, abych o tom věděl - když neudržím pozornost na přednášky, filmy nebo jen delší odstavce, když si při "jednoduchých" činnostech musím zajistit minimálně jeden další stimul, když nemůžu spát, protože můj mozek pořád jede jednu myšlenku za druhou/fixuje se na určitá témata tak, že fyzicky nemůžu myslet na cokoliv jinačího, když se zcela pravidelně tak zabírám do nějaké aktivity (klidně jen myšlenkové), že zapomínám i na fyziologický potřeby, když mám při jemné kritice pocit, že se asi musím jít zastřelit, protože jsem zklamal sebe, boha a každého na tomto světě, když v jakékoliv činnosti musím být napoprvé nejlepší, jinak ztrácím zájem a nabírám jen frustraci, kdy si nabírám pořád víc a víc, jenom abych měl pocit, že se neutápím v absolutní apatii a za něco stojím, když mám občas stavy takovýho sensory overload, že mě přivádí k šílenství i zvuky elektřiny ve zdech, když zpracovávám emoce tak moc odlišným způsobem, že si je vesměs musím před ostatníma lidma hodně rozvinutě obhajovat, když krátce pomyslím na velryby a v rámci asi tří vteřin si googlím historii mimotělního oběhu, načež trávím další dvě hodiny na wikiskriptech (protože všechno je spolu propojený, všechno spolu souvisí, všechno to dává smysl), když mě někdo požádá o jednu informaci z něčeho, co mě zajímá, a já vytahuju 150 slidů prezentace a tříhodinovou přednášku, když nemůžu začít žádný činnosti, protože pak bych je musel dodělat a trvalo by to hrozně dlouho a radši budu další tři hodiny koukat do stropu uvězněnej v tom, že mě nic nestimuluje a současně nedokážu začít žádnou stimulaci:
"Ne, opravdu netuším, jak by se nediagnostikovaná ADHD u dospělých mohla projevovat." :)

View more