#rodinou

Ono si to nejde vybrať. 😅

---

A povedz mi... Ktorý vôl by si vybral byť v podstate nenávidený a odsudzovaný spoločnosťou - v lepšom prípade. V horšom i rodinou, kamarátmi, blízkymi. A v tom najhoršom sa ani nemusíš dožiť rána. 🥲
Báť sa chytiť s niekým za ruku, dať pusu. Nemôcť uzavrieť manželstvo... V istých prípadoch nemôcť adoptovať deti - a ak áno, rodičom je len jeden z partnerov, alebo nemôcť ich mať biologicky od partnera...

---

Nehovoriac o tom, že SR je plná kresťanov, ktorí k lgbt majú zväčša postoj, aký majú (najmä dôchodci ehm) a v prípade, že ste sám lgbt a veriaci, cirkev k vám nepristupuje vôbec pekne a vašu identitu v podstate neuznáva. (Niektorí kresťania by boli schopní na vás za to poslať aj exorcistu, keďže vás podľa nich posadol Satan 👍 - a áno, vážne som i tento názor už od veriacich počula.)

---

Nechcem hádzať do jedného vreca všetkých veriacich, ale vo vekovej kategórii 40+ som sa ešte nestretla s niekým, kto by bol schopný lgbt aspoň rešpektovať.
***

---

Ako, pardon ale... Dnes je bezpečnejšie na SR byť hetero... Inak môžete schytať guľku do hlavy.

View more

Bohužel a ne zrovna dobrý. Asi zhruba před 4-5 lety jsme se s kámoškou nudili u ní doma a tak jsme se prostě rozhodly, že zkusíme vyvolat nějakého ducha. Zkoušely jsme to pomocí svíčky, ale postup už si přesně nepamatuji. Ptali jsme se na otázky, zda tu někdo je s námi a tak. Nějakou dobu se nic nedělo, tak jsme prostě od toho odešli a šli koukat na televizi. Po 20 min jsme si uvědomili, že jsme nesfoukli tu svíčku, tak jsme se vydali zpátky. Mno, jenže ta svíčka byla zhaslá a v té místnosti nebylo nic, co by ji mohlo sfouknout. Chvilku na to se začali ozývat zvuky, jakoby tlučení, což jsme si ani jedna z nás nemohli vysvětlit, protože kromě nás doma nikdo nebyl. Ale nějak jsme tomu přestali věnovat pozornost a šli znova koukat na telku. Asi po 10 min sledování se televize sama vypla a my jak úplně největší srágory jsme zalezli do pokoje a zamkli se. 😂 V tu dobu jsme nevěděli, že té entitě to je úplně u prdele, protože u ní v pokoji spadl obraz s její rodinou. Takže jsme samozřejmě nemohli usnout a ani nevěděli, co dělat, protože jsme v tom byly úplný nováčci. Tak jsme hledali nějaký info na mobilu o tom, jak to ukončit a hlavně aby se nikomu z nás dvou nic nestalo, protože ta entita zřejmě moc přátelská nebyla. Našli jsme, že se prostě s tou entitou máme nějak rozloučit s úctou, tak jsme to zkusili. Upřímně nevím, jestli to zafungovalo či ne, ale rozhodně se to zlepšilo. Za tu noc jsme stejnak slyšely nějaký zvuky, ale třeba jsme to jen přirovnávali k tomu. No a to asi vše. Jako sem tam slyším nějaký bouchnutí či něco, ale radši to nepřikládám k tomu a říkám si, že to může být cokoliv. 😄Doufám, že to bude aspoň malinko srozumitelné, protože vysvětlovat moc věci neumím. 😄

View more

- Jakkoliv zvláštně tahle věta asi vyzní - je hezké vidět, že existuje i nějaký jiný život než pitomí lidi. Mám ráda ještěrky, co se blesknou v trávě pod nohama, rybky hemžící se těsně pod hladinou vody, kvákající žáby, zpěv ptáků, bzučení včel a vůbec tu hromadu náhodného hmyzu.
- Teplo! Sluníčko všude, pole dost suché na to, aby se člověk mohl sebrat a jít toulat, aniž by měl na botách kilo bahna, vůbec je o tolik snadnější chodit ven, když na sebe člověk nemusí dávat padesát vrstev hadrů. A můžu chodit bosky. Což dělám moc ráda.
- Letní bouřky, fuck me, miluju je - ty momenty, kdy zničehonic zahřmí a vy jste někde kdovíkde, hledáte nějaký úkryt a pak tu půlhodinku čekáte, než to přejde, když otevřete po hustém dešti okno a vzduch voní mokrou hlínou, žížalama a ozonem.
- Vůbec ta možnost se válet po zemi takřka kdekoliv, natáhnout se do spadaného suchého listí, na ještě vyhřátý beton večerního parkoviště.
- Spontánní výlety s kamarády, všechny ty stanovačky, chaty a srazy, které se díky prázdninám plánují líp.
- Poštaa. Moc ráda přes léto pracuju na poště.
- Je podstatně jednodušší vydržet doma s rodinou, všechno se to lépe rozprostře. Večer zdrhnout do zahrady si číst, vypadnout plet fucking záhon, když s nikým nechci mluvit.
- Můžu si sednout ke hmyzímu hotelu a půl hodiny v kuse jenom čumět na hmyzí hotel.

---

A tak. Kurva zbožňuju léto, jestli jste to nepoznali.

View more

To "nijekim" ma dorazilo...

---

Vzťah nie je väzenie. Partner by mal mať čas i na teba, avšak stále by v hre mali zostať rodina, kamaráti, záujmy, vzdelanie atď.

---

Nepríde mi ok porovnávať sa s kým trávi viac času...

---

Ako, okay, ak už mesiac a pol chodí s kamošmi kdekoľvek a tebe ani neodpíše za ten čas, či žije, asi úplne ok to nebude... 😅
Ale ak má napríklad chuť si zahrať s kamošmi hry, vybehnúť s nimi von, byť s rodinou a s tebou je tak menej... tak to ako problém nevidím a využila by som to ako čas pre seba... 🤷‍♀️ Veď i nejaké spoločné aktivity máte, či?

---

Ono fakt nejde s niekým byť 24/7 a tomu vzťahu to v takých prípadoch viac škodí ako prospieva. Ale zároveň by si mal/a byť pre partnera osobou, ktorá je pre neho dôležitá, avšak na zdravej úrovni, nie závislej.

---

Za mňa je to ok... Ale tvoju situáciu nepoznám dostatočne, takže som sa rozpísala možno viac, než bolo potrebné.

View more

mm.. pro mě je ideální každý den, který mohu trávit se svými dětmi a ženou 💕.

---

ale mohl bych se nějak víc rozepsat, že 😂✨.

---

ideální den, hmm..

---

ráno bych vstal, dal si při slunečných paprskách a zvuku přírody jógu, pak bych se nasnídal se svou krásnou rodinou u jednoho stolu, pak bychom vyrazili na nějaký výlet, procházku nebo si jen společně hráli, povídali.. a večer? večer bych uspal děti po té, co bych jim četl.. a dal si se svou ženou vanu, kde bychom jedli jahody v čokoládě se šampaňským.. ahh, to by bylo ✨🥂🍓🤩..

---

no, jakoby víceméně to sedí, ale trochu.. chaoticky 😂. ráno vstanu, dám si jógu, pak vzbudím děti (pokud je mám u sebe) které snídají na gauči u pohádek a my snídáme v podstatě za běhu, hlavně teda já, když jdu do práce 😂.. zbytek sedí.. až na tu vanu. s dětmi je to nemožný, takže rychlá sprcha osamotě, nebo se koupu s dětmi, kterým musím předvádět vousy z pěny 🙄😂😂.. no, tak asi taaak - achjo 👀😂😂😂.

View more

Popravdě...právě teď se bojím budoucnosti. Z největší pravděpodobností za pár měsíců skončím ve škole. Ať už nějakým zázrakem s diplomem nebo jako nedostudovaná vyhozen a rodinou odmítnutá :D Jenže co pak? Najít práci pro někoho, jako jsem já, není vůbec jednoduché.
Nesmím dělat noční, ani večerní, ani nepravidelné směny, a popravdě i osmihodinové směny jsou na mě moc, zvládám maximálně tak šestky. Na to, co mám, se ivdaliďák nedává, max vyjímečně jednička, což jsou 4000,a to bych popravdě stejně dost nerada...Očekává se ode mě to, co od každého. Jenže i když můžu na první pohled působit jako někdo zcela zdravý, nejsem. A mám jistá omezení. Přestože zaléčená působím v pohodě, ale to, že neztrácím vnímání, nemám už tak těžké deprese a hypománie mám hodně potlačené, neznamená, že jsem zcela v pořádku, a můžu úplně to, co zdravý člověk. Jasně, nejsu žádný mrzák, můžu něco dělat, můžu pracovat, a dokonce i chci, ale potřebuju jen určitou úpravu podmínek. Pro to ale u nás nejsou zaměstnavatelé moc...tolerantní. Nikdo nechce, zvlášť hned na začátku, zaměstnance, který nemůže to a ono, a který si hned klade podmínky a speciální nároky... Protože ona bipolárka, porucha spánku a úzkosti ( popř. pseudohalucinace, které jsou ale kontrolované) nejsou vidět jako chybějící ruka nebo slepecká hůl. To ale neznamená, že to v ničem není problém. Popravdě, nevím, co budu dělat. Jak to udělám.
Navíc se bojím, že nebudu mít kde bydlet. Teď bydlím ve vypůjčeném bytě. Pokud se máma jednoho dne rozhodne, že tam bydlet nebudu, pak se musím ze dne na den vystěhovat. Hm? Ale kam? Nemám nic v záloze. Nemám nic vlastního. Úspory ze spoření stačí max na tři nájmy. A to jsem je chtěla původně využít jinak, ale pokud nebude zbytí...I tak to ale není záchrana na dlouho. Nechci na to moc myslet, ale za pár měsíců tohle asi budu muset začít řešit

View more

Mirinku nechám očkovat povinným očkování a dám jí i jedno nepovinné, konkrétně meningokoka. Ale myslím si, že to nemá u takhle maličkého človíčka smysl, takže jsem s tím počkala trochu dýl, ne hnedka ve třech měsících pic ho, tady máš všechno a poper se.

---

Malé miminko, které je doma a vidí se tak max s rodinou, nikam necestuje a je zdravé, bych nechala být, klidně až do roka a třeba i dýl. Jsou ale taky očkování, která se musí dát dokud je miminko malé, aby měly pak tu funkci kterou mají mít... Imunitní systém malého miminka se teprve dotváří a vyvíjí a myslím si, že příliš mnoho podnětů nebo narušení přirozeného vývoje (i nějakou nemocí třeba) je spíš na škodu, než k užitku. Samozřejmě je to ale dítě od dítěte :) každé je úplně jiné. Já mám taky všechna očkování jako miminko a jsem zdravá a nic mi není a imunitu mám víc než dobrou...

---

A názor na rodiče, kteří to svým dětem nechtějí dát mám ten, že je to jejich dítě a oni jsou za něj zodpovědní. Jelikož neznám jejich důvody a nežiju jejich život, nemohu je ani jejich rozhodnutí považovat za špatné. Mám za to, že rodič chce pro své dítě jenom to nejlepší a pokud za nejlepší považuje nedat dítěti očkování, pak na to má právo, ať je to z jakéhokoli důvodu. Pro každého představuje riziko něco jiného a je špatně lidi nutit do něčeho, čeho se bojí. Myslím si, že u nemocí hraje velkou roli i psychika a pokud nějaký člověk má z něčeho velký strach, je velká pravděpodobnost, že mu to doopravdy ublíží, i kdyby byl jediný na celém světě.

---

Rozhodně jsem pro očkování, ale nejsem pro povinné očkování. Povinné očkování je z mého hlediska nesmysl a chyba a je úplně jedno, na co je.

View more