Ask @thereisdifference:

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147874408295

Mauro Cuerda
Čekám teda, jak se rozhodneš, načež ty mi to oznámíš, že teda souhlasíš, takže přikývnu. Poté se již otočím na toho kluka, kterého jen pokynem ruky pošlu zpátky mezi ostatní.
„Takže támhle sednout a opovaž se vstát,“ řeknu ti přísně a kývnu hlavou k žíněnce na zemi, načež k tobě přijdu a pomůžu ti dojít alespoň k té žíněnce, než pak houknu na všechny a zadám všem cviky hned po tom, co všem sdělím, co všechno dneska budeme trénovat. Tobě to samozřejmě přizpůsobím tak, abys nenamáhal koleno.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147873386343

Mauro Cuerda
Prohlédnu si ještě znova tvůj postoj, ve kterém jde rozhodně vidět, že tvé koleno není v pořádku, takže se rozhodnu tě prostě poslat na pokoj, abys to zbytečně jakkoliv nenamáhal, ale to se pro změnu nelíbí tobě, což dáš najevo jak výrazem ve tváři, tak svými slovy, po kterých k nám už dojde onen kluk. Při tvé prosbě ještě jednou sjedu pohledem na tvé koleno.
„Fajn, mám návrh. Budeš tady trénovat, ale minimálně další dva dny nebudeš pracovat, Cuerda,“ narhnu tedy ještě toto řešení, které by pro tebe mohlo znít přijatelněji a já sama jsem ochotná na to přistoupit.
„Jinou nabídku už ti nedám,“ obeznámím tě ještě stále s narovnaným postojem a kamennou tváří, protože nic jiného už ti nepovolím a myslím, že to víš i ty sám. A měl bys to koleno šetřit, takhle by to nemuselo skončit dobře.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answer/147677443431

Mauro Cuerda
Projedu tě ještě jednou pohledem, než mi vysvětlíš, proč se tady přede mnou pomalu svíjíš v bolestech a věř mi, že se mi to tvé vysvětlení ani trochu nelíbí.
„Vůbec jsi dneska nikam neměl chodit, měl jsi to mít v klidu,“ řeknu ti přísně, načež tě ne zrovna nadšeně pozoruju, jak vstáváš, což vypadá jen jako další zdroj tvé bolesti.
„Fajn, okamžitě jdeš na pokoj a necháš to koleno v klidu. A bez námitek,“ oznámím ti svým pevným hlasem, který ti musí prozradit, že neustoupím. Jenom se otočím a zavolám jednoho kluka, aby tě odvedl na pokoj. Takhle to vážně nejde.
„Nebo můžeš jít na ošetřovnu,“ dodám ještě s nadzvednutým obočím s poznámkou ve své hlavě, abych tě pak přišla zkontrolovat, radši. Ještě bys šel zpátky do kuchyně a zničil si to koleno úplně a to opravdu nechci.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147593168743

Mauro Cuerda
Vypadáš už unavený, a tak se rozhodnu pro to tě tam už nechat, aby ses mohl vyspat na zítřek. Pouze se spolu tedy rozloučíme, než se odeberu k sobě, kde ještě dodělám několik formulářů a dokumentů, načež si zajdu hodit sprchu a pak se konečně taky odeberu ke spánku.
Další den je zas a znova nabitý tréninky, jak jinak, je tady pevně stanovený rozvrh. Doufám, že tobě se aspoň trochu to koleno zlepšilo.
Nastane tedy čas na trénink, kdy máš přijít i ty, takže se jen jdu napít, než se tady všichni nashromáždí. Avšak, když se otočím, okamžitě zaznamenám tebe sedícího na zemi, a tak se zamračím, položím láhev a rozejdu se za tebou, kde si k tobě dřepnu.
„Zhoršilo se to ještě? Jestli ano, musíš znova na ošetřovnu,“ řeknu ti pevným hlasem se zamračením ze starosti, zatímco tě projedu pohledem. Tohle nevypadá dobře, jestli i ty dáváš najevo tolik bolesti, takže tohle chce další kontrolu, jestli se to zhoršilo.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147592200039

Mauro Cuerda
„Dobře,“ odkývu ti tedy tvůj výrok a pokračuji dál v chůzi plus pak přidám svá další slova, nad kterými se ty uchechtneš a obohatíš svou reakci i o svá slova, kdy jen miknu obočím a pokrčím rameny. Jakože, asi nic moc jiného jsi čekat ani nemohl.
Nicméně tedy už pak dojdeme do tvého pokoje, kde se ty okamžitě sesuneš na postel, kdy si tě pouze změřím starostlivým pohledem, protože se mi ani trochu nelíbí, že tě to až takhle dostalo.
„Není za co, chceš něco ještě donést nebo cokoliv?“ optám se tě běžným tónem hlasu jako nabídku, protože jestli cokoliv, tak jsem tu to schopná sehnat nebo donést, stačí říct, to zase takový problém není.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147582996583

Mauro Cuerda
Jdeme tedy dál ke tvému pokoji, přičemž se ještě chvíli zdržíme tématem ohledně tvé minulosti, než se přesuneme k té tvé otázce, kdy nemůžu odpovědět jinak, než že naštvaná samozřejmě nejsem.
„No tak, nelituj se, za pár dní to bude v pohodě a mezitím to holt vydržíš,“ odvětím ti po tvých slovech svým běžným hlasem. „A neboj, budeš muset makat i tak,“ ujistím tě nakonec, protože zrovna tohohle se bát nemusíš, něco ti najdu, aspoň pak budeš mít vypracované, teda, vypracovanější svaly na rukou a možná přidám i břišáky. Ale jednodušší ti to dělat nebudu, to ti musí být jasné, že ne.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147579910247

Mauro Cuerda
Sice jsi přece jenom těžší než já, ale nějak tě zvládám podpírat, i když se ti noha místy podlamuje.
Poté už ti položím onu otázku, která mě upřímně zajímá, a tak si i počkám na tvou odpověď, nad kterou pokývu hlavou s chápavým výrazem. Moje záchrana nebyl jediný člověk, i když jeden hlavní aktér v tom velkou roli měl a to byl právě generál, který mě přijal do armády. A ještě jeden, ale tohoto člověka už také neuvidím. Ale se záchranami mám také své zkušenosti.
Nicméně ty nevypadáš úplně nadšeně ohledně tohoto tématu, a tak se rozhodnu, že se už dále doptávat nebudu, jestli se to někdy dozvědět mám, dozvím se to, vyzvídat nehodlám.
Mírně překvapeně se na tebe podívám při tvé otázce, načež se otočím zpátky pohledem na cestu před sebe. „Neptej se na takové blbosti. Já jsem maximálně tak ráda, že to není nic vážného,“ řeknu ti svým normálním hlasem. Jak tě mohlo napadnout, že bych na tebe byla naštvaná? Ani nepočítám s tím, že někdo je dokonalý, a tak neschytá žádnou ránu, to by mě realita smetla rychle. Jediné co tak je, že jsem ráda, že to bude do pár dní v pohodě, protože s kolenem na nic je to nejhorší, takže ještě že tak.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147500917863

Mauro Cuerda
Chvíli ještě pozoruji vás dva přemýšlejíc, odkud se asi znáte, načež ti už pomůže se postavit.
„Samozřejmě,“ odpovím ti na tvou otázku přistupujíc k tobě, abych tě mohla podepřít, a společně vyjdeme ven jdouce směrem ke tvému pokoji, protože pochybuji, že teď bys ještě zvládnul něco jiného, než si odpočinout. A taky bych ti to nedovolila, ale to je asi jasné.
„Odkud se vy dva znáte?“ zeptám se tedy na otázku brouzdající mou myslí, zatímco tě stále podpírám. Jako člen tvé rodiny nevypadala, společné rysy bych asi opravdu moc nenašla, takže možná přítelkyně, kamarádka, bývalá spolupracovnice nebo něco podobného. Nevím, proč mě to tak zajímá, ale ani to mi nezabrání se tě na toto zeptat.

View more

https://ask.fm/hezkatvaricka/answers/145820733399

Sabrina Bree
Poslechnu si teda instrukce oné dívky a přikývnu, zatímco si to zapamatovávám a poznačuji do paměti. „Dobře, beru na vědomí, děkuji,“ řeknu upřímně, jelikož za ošetření jednoho ze svých vojáků mi přijde jednoduše správné poděkovat. „No, tak to vypadá, že si zítra dáš trénink s boxovacím pytlem vsedě,“ informuji jakože jen tak mimochodem Cuerdu poučně. Jsem ráda, že mu není nic vážnějšího.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147500214375

Mauro Cuerda
Dokončím tedy trénink, a ještě na závěr jim dám třicet kliků jako posilko, ať mi tady nezleniví. Pak se s nimi už jenom rozloučím, načež se z láhve bokem napiju a rozhodnu se jít alespoň zkontrolovat, jestli je Cuerda v pořádku, ignorujíc myšlenky typu, proč mi na tom tak záleží. Přiřadím to k mocnosti jeho potenciálu a s tím se prozatím nějak tak smířím vydávajíc se směrem k ošetřovně, kam pak se svým typickým ne zrovna čitelným výrazem vejdu a jenom vás oba projedu pohledem a kývnu na pozdrav. Usoudím z vašich výrazů a postojů, že jsem to odhadla dobře a opravdu to není nic přespříliš vážného, za což jsem ráda. „Všechno nakonec v pořádku?“ zeptám se spíše zdravotnice, jejíž jméno jsem ještě tady na základně nestihla postřehnout, než se ptát přímo Cuerdy, protože něco mi říká, že ten by mi dal kladnou odpověď i s kulkou v břiše, nějak tak předpokládajíc, že oné zdravotnici dojde, že se mu to stalo při mém tréninku, a tak proto jsem i tady a ptám se na to.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147498326887

Mauro Cuerda
Všechno tedy vysvětlím, rozdělím vás, načež přijde ta část, kdy individuálně každé dvojici radím, občas, když je to častější chyba, tak to houknu nahlas ke všem. Většině to jde tak průměrně, avšak nejde nezaznamenat, že ty patříš k těm nadprůměrným a není to jen tím, žes podobný trénink měl včera, jde poznat vynalézavost ve způsobech útoku. Avšak nestačím se dostat až k vám, když se čtvrtina tréninkové místnosti společně se mnou otočí na vás, hlavně jsou to ti, co jsou poblíž vás. Samotná se při tom pohledu lehce zamračím a dojdu v rychlosti k vám.
„Co se tady dělo? Říkala jsem, ať se nepřizabijete, vojáci,“ řeknu svým typickým hlasem, než si povzdechnu a sehnu se k tobě. „Koleno?“ optám se ještě a po tvém souhlasu se pouze pokusím zjistit, jestli je to hodně vážné nebo ne až tolik. Zjistím tedy, že vážné typu „na operaci“ to opravdu není, ale nejlíp to taky momentálně nevypadá.
„Pojď mu se mnou pomoct vstát a odvedeš ho na ošetřovnu,“ dám povel vojákovi, co trénoval s tebou, než svou pozornost stočím zpátky na tebe. „Zvládneš tam dojít?“ kývnu směrem ke tvému koleni a tázavě se na tebe podívám. Jak říkám, úplně vážné to není, ale chodit se ti asi taky nebude zrovna lehce, aspoň ne dneska.
Nakonec ti teda pomůžeme vstát, přičemž ho nainstruuji, že tě má předat nějakému zdravotníkovi a zase se hned vrátit, takže tě onen kluk odvede směrem k ošetřovně podpíraje tě.
„A co vy? Trénink nekončí, makat,“ otočím se zpátky a pokračuji v tréninku, jelikož se prostě nemůžu sbalit a ukončit trénink kvůli tvému koleni, promiň, to nejde. Když se pak vrátí, tak ho přiřadím do jedné trojice a pokračuji v tréninku, holt i bez tebe.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147497597799

Mauro Cuerda
Tentokrát už alespoň dojdeš, takže první úspěch máme za sebou. Očima projedu tváře přítomných, abych zjistila, jestli jsou tady všichni, když už to musíme zapisovat. Zjistím tedy, že chybí jen jeden člověk, takže je vás sudý počet, což mi spíše vyhovuje. Jako první si uděláme rozcvičku spolu s během, načež vás rozdělím do dvojic a zadám cvičení, kterým je tentokrát boj proti sobě, kdy jeden útočí a jeden se jenom brání, aby mu ten druhý nedokázal dát ruku za záda. Dodám ještě, že máte využít co nejvíce aspektů, které můžete, jen ať se navzájem nezabijete. Při dokončování zadání se na tebe nenápadně otočím a mrknu, jelikož možná je to trošičku protekce, ale přece jen oni taky něco umí a nebylo by fér tě postavit jen tak proti někomu do boje, ale zase máš výhodu, že to teď máš v čerstvé paměti, takže by ti to mělo jít, i když jsem teda zvědavá nakolik to dokážeš využít, jestli jsi unavený.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147383278951

Mauro Cuerda
Ten den ještě do noci pracuji na dokumentech ohledně mise a vlastně všeho, takže ráno jsem taky docela ráda, že vůbec vstanu. Tohle bude chtít pořádný hrnek kafe, to rozhodně. Po tom, co si ho tedy uvařím a udělám si snídani (zásadně se spoléhám na sebe, nechodím tady na společná jídla, zvláště ne po tom, co jsem se dozvěděla, jakou laťku nastavili pro přijetí někoho do kuchyně), načež už začíná má každodenní rutina v podobě tréninků, až se po dnešku už vážně těším, až uvidím nějaký opravdu dobrý výkon, protože zatím nic moc a moje naděje nějak trochu klesají, když vím, že ty budeš asi naprosto vyřízený, ale pořád jsi jednou z mých posledních nadějí.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147382642279

Mauro Cuerda
„Na to si počkám moc ráda, Cuerda,“ oplatím ti tvůj tón hlasu stále si udržujíc kamenný výraz ve tváři. Nepřiznala bych to, ale tohle mě baví. A ty tvá následující slova ti prostě musím vrátit, tohle byla skvělá příležitost a naběhnul sis sám. A je jasné, že tohle jsem vyhrála hned ve chvíli, kdy ode mě ustoupíš s těmi tvými slovy, při kterých si neodpustím sebevědomé pousmátí se. Ale ty se to rozhodneš zkoušet ještě dál. Jsi dost tvrdohlavý a neústupný, jdeš si za svým. To se mi líbí. Ale…
„Hele, já si myslím, že budeš rád, když dojdeš do svého pokoje, takže pro dnešek bych už končila,“ řeknu ti už opět o něco uvolněnějším tónem tuto svou více méně radu, kterou doplním i odkývnutím si svého návrhu a pozvednutím obočí na důraz.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147381148775

Mauro Cuerda
„S ničím jiným ani nepočítám,“ pokračuji ve své nekompromisnosti i po tvých souhlasných slovech. Prostě jiná možnost ani na výběr nebyla, takže myslím, že je to jasné. Nicméně při tvých dalších slovech s kamennou tváří nadzvednu obočí a rozejdu se pomalu až úplně k tobě.
„A tím naznačuješ co, Cuerda?“ optám se tě neoblomným hlasem. A ještě si mě dovoluješ oslovovat jen tak jménem, a to mrknutí je předposlední kapka. Koleduješ si a nepočítej s tím, že protože jsi unavený, tak ti nevrazím, jelikož tohle ti nevyjde.
„Nepoměru, jo?“ miknu obočím i při tvých dalších slovech. „To bych řekla, jsi starší, o hlavu vyšší, a ještě navíc kluk. Máš pravdu, nepoměr tady rozhodně je,“ odvětím ti běžným tónem, stále nekompromisním jako většinou. Máš smůlu, já mám práci a tys mě nepřepral, takže asi bohužel ti to tentokrát nevyjde.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147380606567

Mauro Cuerda
Po tvých slovech jako odpověď jen přikývnu a musím se lehce pousmát nad tím, jak pak skoro tu láhev nechytíš, ale nakonec tedy přidám i tu větu o zítřejším tréninku a nad tvou odpovědí na toto jen nadzvednu obočí. „Jestli nebudeš chodit, tak se tam doplazíš, aby bylo jasno,“ obeznámím tě s nekompromisní realitou, protože máš smůlu – žádná, naprosto nulová tolerance výjimek při mých trénincích je naprosto běžná. „Já ti říkala, že máš přestat dřív. Aspoň vidíš, co se stane, když mě neposlechneš,“ neodpustím si ale ještě tuto už aspoň částečně odlehčenou, ač naprosto pravdivou poznámku s pokrčením rameny.
„Copak? Já si nějak nevšimla, že bys mě přepral. Ale jestli to ještě teď chceš zkusit, není problém,“ odpovím ti opět pevně a stále nekompromisně a pronesu to naprosto vážným tónem s jemnou příměsí výzvy. Podmínky byly jasné, Cuerda, žádné takové.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answer/147374869863

Mauro Cuerda
Nadzvednu teda jen obočí ve výzvě po svých slovech o sebevědomí, načež při tvé odpovědi pouze přikývnu. „V to doufám,“ odvětím ti ustupujíc od tebe, než teda pokračujeme v tréninku. Zlepšuješ se, o dost, jde to vidět. Ale ke konci to není to jediné, co na tobě jde vidět, jelikož se přidá ještě i tvá únava. Tehdy to už ty sám zastavíš, protože myslím, že jinak by ses už zítra ani nepostavil. Zrovna ti držím ruku za zády, a tak ti ji pustím a poodejdu o pár kroků.
„To rozhodně ano, zvládl jsi toho víc než mnozí za pár dní,“ odpovím ti s přikývnutím. Je to pravda, jelikož ostatní to většinou dělají jen protože musí, ale ty protože chceš, a to pak udělá dost.
„Zítra tě čekám na tréninku,“ dodám ještě přecházejíc ke své tašce, abych se opět mohla napít, načež láhev znova hodím i tobě.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147365592423

Mauro Cuerda
Pozoruji tě, jak jdeš k mým věcem, a pouze přikývnu na tvůj dotaz ohledně pití, načež přijdou tvá další slova. „Jen jsem se ptala, je o na tobě, jen žes celý den pracoval, tak ať to pak zvládneš i zítra,“ řeknu jen tak jakože mimochodem. Nedělá mi problém dál trénovat, ale pak ať se nemusí řešit, proč nedokážeš neusnout z únavy při přípravě oběda. Avšak po tvých dalších slovech nazvednu obočí a dojdu se svou typicky vážnou tváří k tobě.
„Sebekritiku beru, sebeshazování ne, takže pokud nechceš skončit s pár modřinama ode mě, tak si nahrabej trochu toho sebevědomí. A pojď teda trénovat dál,“ namítnu pevným přísným hlasem, jako vždy, načež teda miknu obočím a o kousek ustoupím připravujíc se na další část tréninku, sice toho stejného, ale zase o něco těžšího, protože zařadím i pár dalších aspektů. Až zvládneš tohle, tak další a další a teprve potom se můžeme přesunout k ozbrojenému boji nebo útoku, ale tohle je základ. A hlavně armádní trénink je dlouhodobá aktivita, ne otázka jednoho dne.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answer/147351313255

Mauro Cuerda
Zkoušíme tedy přímo „boj“ ve dvou, základy přesněji, při kterých nejednou skončíš v mém sevřetí tak, že ti držím ruku zkroucenou za zády. Ale pokaždé ti poradím, jak dosáhnout toho, aby se tak již příště nestalo. Dávám ti jednu z lehčích úrovní tréninku, protože přece jenom vytasit se na tebe se vším, co zvládnu, tak nejspíš neskončíš úplně nejlíp, s několika modřinami určitě. A s tím, že nejsi trénovaný voják možná i nějaká ta lehčí zlomeninka. Avšak ty se svým výkonem nejsi tak spokojený jako já. Podle mě je to na první takovýto trénink dost dobré, v čemž se naše názory ovšem zřejmě rozbíhají.
„Jsi si jistý? Nic se nemá přehánět a tohle bylo na první trénink tohoto typu dost dobré, to mi věř,“ optám se ještě pro ujištění a přitom ti řeknu i tuhle menší, avšak pravdivou pochvalu. Navíc zase vím, žes už měl práci, a tak tě nechci zase přespříliš sedřít z kůže.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147340244327

Mauro Cuerda
Asi se ti moje výzva moc nelíbí, ale při tvých slovech o tom, že jestli se ti divím, uznale kývnu hlavou, že jakože asi se ti nedivím, ale i tak, mohli bychom to zkusit, a tak právě z toho důvodu dodám ještě tu poznámku o sympatiích, načež jen vyzývavě miknu obočím při tvých slovech.
Nakonec mě potěšíš a to tím, že souhlasíš, a tak ti to odkývu a přesuneme se k žíněnce na zemi, abychom když tak zbytečně neměli modřiny, že.
„Začneme něčím lehkým, když trénuješ jenom sám. Takže se prostě braň tak, ať neskončíš tak, že ti budu držet ruku za zády, fajn? Nemusíš úročit, jen se tomu ubránit,“ osvětlím ti postup, protože tenhle typ tréninku je základ, který se musíš naučit. A lehké to není, to musím zase říct.
Hned nato tedy začneme a není žádným překvapením, že během několika vteřin už ti držím ruku za zády. „Zapoj reflexy, musíš to postřehnout rychleji,“ řeknu, zatímco ti stále držím ruku zakloněnou za zády, načež ti ji po svých slovech pustím a postavím se zpátky před tebe a jakmile vidím, že jsi připravený, „zaútočím“ znova. A znova skončíš s rukou za zády stejně jako ještě několikrát poté, ale zlepšuješ se. Když už máš první část v podstatě zvládnutou, tak se zaměřím na další část a tehdy tě ne moc silně, ale dost kopnu do boku, čímž tě lehce očividně rozhodím a skončíš zase ve stejné pozici.
„Nezapomeň kontrolovat všechny aspekty útoku protivníka,“ řeknu ti ještě, než tě zase pustím, že budeme pokračovat. Tehdy už se opravdu soustředíš, jde to vidět, takže všem mým pokusům zabráníš. Samozřejmě bych mohla útočit rychleji a na více částí tvého těla, ale tohle má být základní, ne pokročilý trénink, takže tohle stačí. Tentokrát, když už jsi tedy úspěšnější, tak po chvíli už přestaneme, když ustoupím.
„Dobrý pokrok, Cuerda,“ řeknu uznale a pokývu tak hlavou. Ten potenciál se v tobě nezapře.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147339410279

Mauro Cuerda
Jak se mi stalo, že moje vnitřní stopky přestaly fungovat? Neměj tak zajímavé příběhy, Cuerda. Ale nakonec si to přece jen uvědomím, a tak do pár vteřin už oba zase stojíme na nohou s mými slovy jako dodatkem, na který ty hned nadhodíš otázku a já se na tebe s vážnou tváří a nadzvednutým obočím pootočím. „Když mě přepereš, tak proč ne,“ namítnu jako by to byla naprosto běžně splnitelná podmínka, přičemž i ve stejném duchu lehce pokrčím rameny. Poté se ještě tedy na chvilku zamyslím, než nadhodím svůj návrh čekajíc, co z toho si vybereš.
Argumenty tvého výběru si vyslechnu a zase s vážnou tváří nadzvednu obočí. „Se bojíš, Cuerda, co?“ miknu ještě jednou obočím s malým pobaveným pousmátím. „No tak, já nekoušu, většinou,“ pokývu hlavou směrem k tobě. „Nebo je ti ten boxovací pytel přece jen sympatičtější?“ miknu ještě jednou obočí ve výzvě. Tak co? Jak se nakonec rozhodneš?

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147338247783

Mauro Cuerda
Pousměju se nad tím, jak se mi okamžitě omluvíš a zeptáš se, jestli jsem v pořádku. Je to od tebe milé. Zní hezky, když jsi takový starostlivý. A přesně tady své myšlenky zastavím. Ano, zníš mile, ale to neznamená, že bych si tě k sobě měla pustit, nikoho jsem si k sobě od té doby nepustila, možná trochu, ale více nikdy, a z tebe výjimku udělat nemůžu. Už jsem se provždy smířila s tím a zařekla, že až jednou umřu v boji, nikdo mě nebude mít za nikoho víc ani za nikoho míň jako skvělou trenérku a vojačku. A tak to má zůstat.
„V pohodě, neboj,“ kývnu s jistotou v hlase, přičemž si o tu trošku, co se mi postoj rozhodil, svůj postoj zase srovnám, zatímco si stejně tak i srovnám vzpomínky zpátky do sekce „neprojevovat navenek emoce“. Nad významem i tvých dalších slov se také musím usmát, jak jsou prostě od tebe hezká. „Přeháníš, Cuerda,“ oslovím tě s úsměvem, přičemž asi aniž bys chtěl a měl tento úmysl, tak mi svými slovy připomeneš to, že tady máme mít trénink, ne debatní kroužek. „A vůbec – už dávno muselo být pět minut, takže zpátky do práce, bavit se můžeme pak, takže dělej, vztyk,“ připomenu ti tedy a sama už stojím energicky na nohou a podám ti ruku, abych ti tak pomohla vstát, takže ti za ni silně zatáhnu a ty jsi tak nucen se prudce postavit. „Kde že jsme to byli? Myslím, že byl n řadě boxovací pytel?“ okamžitě zareaguji a chvíli se na tebe zadívám. „Nebo když už máš ty privilegia, tak by sis radši procvičil boj muž proti m– ženě?“ včas se opravím a vyzývavě miknu obočím, co ty teda na to. Můžu si dovolit tuhle nabídku, protože vím, že boxovací pytel by tě po dnešku už asi odrovnal, ale zároveň tohle, když jsi se mnou, taky nebude žádná hračka. Ale výběr nechávám jen na tobě.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147337507175

Mauro Cuerda
Usměju se lehce pobaveně nad tím, že ani nevíš, a pak i nad tvým následným návrhem, co by mě mohlo bavit. Jako ano, mám to ráda, ale není na to moc prostoru, na misi vůbec, že. Po této části konverzace se tě musím zeptat na onu položenou otázku, jelikož mě velmi zajímá. Poslouchám tedy tvou odpověď, přičemž je až zarážející, jak běžné u vojáků je, že jejich domovská vesnice jim byla sebrána Prvními. Tvůj příběh je jeden z těch nejzajímavějších, které jsem slyšela, opravdu. Takový zvláštně jedinečný ve vztahu k této době. Ale to jsi ostatně celý ty.
Nad tvou otázkou nazpět mířenou na mě, hlavně nad tím tvým dodatkem se lehce pousměju a na zlomek vteřiny pohledem přeskočím k zemi. Klid. Klid je to poslední, co tahle doba obnáší. „Dva roky jsem dřela snad jako nikdo, byla jsem na ni připravená. A byl to pro mě dost dobrý únik,“ vysvětlím ti jednoduše a na chvíli vtáhnu rty a jen se pousměju. Ty vzpomínky nejsou úsměvné ani trochu, ale nemůžu si dovolit je zapomenout. I když jsem si to tolikrát přála, tak vím, že nemůžu. A ani si v téhle naší bublině příběhů neuvědomím, že tohle už je rozhodně více než pět minut.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147334515815

Mauro Cuerda
Pousměju se při tom, že bys mě netipnul na čtenářku. „A na co bys mě tipnul?“ miknu obočím v otázce a upřímně jsem zvědavá na tvou odpověď. Zajímá mě, jak na ostatní působím. „Ale přece jenom je to něco zajímavého v téhle době. Kolik lidí čte knihy? Kolik jich je má?“ nadhodím jen vysvětlení a lehce pokrčím rameny.
Nad těmi tvými místy pro zpěv se taky pousměju, rozhodně jedinečné, to ano. „Jak ses vlastně dostal ke zpěvu? Ostatně i jak tady na základnu?“ zeptám se i na tohle, jelikož mě to prostě zajímá – aspoň to, jestli dobrovolně nebo z donucení. I když tady vypadáš, že chceš být v armádě, nemusí to znamenat, žes tady skončil dobrovolně. Mohli tě tady poslat, a pak usoudit, stále nevím proč, že nejsi pro armádu vhodný, a tak tě dali alespoň do kuchyně. Avšak ty, když už tady teda být musíš, chceš být alespoň u vojenských jednotek. Jedna z teorií. Nevím, proto se ptám.

View more

https://ask.fm/ApocalypseAfterSex/answers/147333803879

Mauro Cuerda
Obeznámíme se tedy navzájem nějak tak se základy svých životů a ty hned ještě doplníš onu otázku směřovanou ke mně, u které se pousměju, jelikož je jednoduše taková, že je jasné, že tě to zajímá, nikoliv běžná nucená otázka, se kterými jsem se v minulosti často setkávala.
„Z mise jsem se vrátila ani ne před dvěma týdny, takže tady jsem ještě moc času na něco jiného neměla. Na misích moc nemůžeš praktikovat procházky okolím, aniž bys skončil mrtvý, takže tam jsem moc nevěděla, co mám dělat. Ale nakonec mi generál půjčil nějaké starší knížky a podobně,“ osvětlím ti nakonec s malým nostalgickým úsměvem. Kdo generála nepotkal, nevěřil by, jak skvělý člověk to je.
„A kde ty praktikuješ svůj zpěv? Ve společných sprchách to asi nebude, tipuju, viď?“ optám se tě ještě na tohle s tázavě nadzvednutým obočím a trochu pobavení ve svém úsměvu.

View more

Next