Maličkosti. Asi bych řekla, ze maličkosti. Nezvyknout si na ne, mít radost z drobností, ocenit snahu druhého. Když si dělá starosti s obědem/veceri/svacinou pro vás. Nemusel by. Když vám přichystá překvapeni, nemusel by. Když přichystá příjemný večer, chvilku pro vás dva, nemusel by. Když pro vás vymysli dárek, čím vás potěšit..když vás stále dokáže upřímně a pevně obejmout, abyste se cítili v bezpečí, cítili, ze je vše jak má být. Když se ještě umíte dotýkat jeden druhého s citem a rozvahou, abyste si užili daný moment, dělat to všechno i napříč nedostatku času, energie, pro toho druhého, pro vás a pro vztah. Dlouhodobý vztah tvoří maličkosti. Když nejsou maličkosti, upadá ve stereotyp, dva spolu proste jen jsou. Jsou jen vedle sebe nebo vedle sebe jen žijí. Nejsou nic víc než kamarádi (s výhodami). Vymizí vše krasne a to, co vztah dělalo vztahem. Vytrati se chtíč, kontakt, nakonec komunikace..a vztah konci. Pak už jen ztrácíte drahocenny čas vašeho života s někým s kým nejste šťastni, nic vám vaše soužití nedává, naopak vám hodně bere, vždyť už dávno můžete být s někým, kdo tohle všechno bude dělat i po letech. Není to samozřejmost. A je to o tom, ze se musí těm dvoum chtít, musí si za to stát. A jednostranně to nefunguje..zůstávat s někým jen protože byl kdysi takový..a vám na něm jen záleží nebo ho mate “pořad rádi”, protože jste spolu zažili mnoho hezkého..s někým druhým toho zažijete mnohem víc. :) a tak.
View more