@zvidavyclovek

Zvídavý David

Ask @zvidavyclovek

Sort by:

LatestTop

Previous

Related users

Kde se bere láska? Jak vzniká? Co to vlastně znamená "mít rád"? Měl by člověk mít rád první sebe a pak někoho dalšího? Jak to máš Ty?

Kde se bere láska? Prostě se objeví v lidech.
Jak vzniká? Ta přijde sama od sebe, když to nečekáš a všechno změní.
Co to vlastně znamená "mít rád"? Tohle se nedá popsat, to se musí zažít.
Měl by člověk mít rád první sebe a pak někoho dalšího? Jak to máš Ty? Dřív jsem se měl rád, přišel jsem si docela hezký, vtipný a chytrý. Bohužel jsem ale neměl štěstí u holek a tak šlo sebevědomí dolu. Neměl jsem se poté moc rád. Už jsem přestal doufat. Poté jsem potkal svou nynější přítelkyni a všechno se změnilo. Mám ji rád víc než sebe, ale díky ní jsem se začal mít rád. Ukázala mi jakého mě vidí ona a jsem jí za to vděčný.

Ahoj, narazila jsem na tebe na stránce jedné holky.. Tak toho využiju a chci se na něco zeptat... •Co bude po smrti :) už dlouho mě to zajímá.. něco prostě být musí.. Je to jako, když usneš ,taky nevnímáš, že spíš. Vnímáš až to probuzení.. Chápeš mě? Děkuju za odpověď. 👍✌

PetiHradilkova’s Profile Photo♉Peťa
Strašně se mi líbí tvá otázka, protože vypadá jako bych znal odpověď. Já osobně si myslím, že poté nic není. Jako bezesný spánek. Popravdě si toto myslím již od 6 let kdy jsem kvůli tomu nemohl usnout a bál se. V té době jsem si to však představoval, že budu při vědomí, ale bez možnosti jakéhokoliv pohybu.

-

zvidavyclovek’s Profile PhotoZvídavý David
Každé ráno, ho probudily paprsky slunce. Každé ráno, se probouzel se slzami v očích. Jako tělo bez duše se rozhlédl kolem sebe. Snažil se, vidět svět barevně. Snažil se, vidět svět tak, jak ho většina lidí vidí. Přesto, byla jeho snaha marná. Viděl šeď, která pokrývala svět jako lehký závoj smutku, pláče a deprese. Není to snadné, žít na tomto světě. Každé ráno seděl na postely, jeho bosé nohy se pohupovaly nad zemí a hrály si se stíny, které ladně tančily po podlaze. Paprsky slunce sahaly, až na konec místnosti. I když byl krásný a slunečný den, i když paprsky tančily, přesto všechno bylo stále v jeho nitru šero. Snad za to mohl v srdci žal? V jeho srdci vždy dobrota zrála a rostla jako krásná bílá orchidej. Každá květina má svůj půvab tak, jako všichni lidé na tomto světě. Tohle si dříve myslel ve své hlavě. Ale již není tomu tak. Jeho srdce je slabé, bije stále, ale marně. Dříve usměvavý a plný života. Dnes troska bez jiskry, co přemýšlí stále do kola. Proč je život tak krutý? Láska ho několikrát ranila, přátelství je jen slupka schnilá. Rodina jednou odejde a tím i všechny jeho naděje. Bude sám. Bude sám chodit, tou nekonečnou silnicí. Silnicí, jenž nazývá životem. Má žízeň a musí vstát. Naleje si vody čisté, která sahá až po okraj. Napije se a sedne si k toaletnímu stolku. Podívá se do zrcadla a dívá se na svůj odraz. Už to nabyl on. Už to nebyl bezstarostný mladík, se srdcem plné lásky a porozumění. Už to nebyl on, měl plno přátel a byl to bláznivá duše. Věčně vysmátý optimista. Vzal bílé barvy a pokryl už tak bledou pleť. Slzavé oči zakryl modří a černou jej orámoval. Na tváře propadlé, namaloval kolečka vyplněná červění. Místo slz pod oči, dal si hvězdné jiskření. Odložil barvy a nasadil paruku, na prořídlé vlasy. Už tam neseděl šedý bezbarvý chlap. Už tam seděl barevný klaun. Nakonec vzal falešný nos a nasadil jej. Do jeho karavanu, přišel spolupracovník a naznačil, že má za chvilku vystoupení. Žalostně si povzdychl. "Takový je život." řekl klaun se slzami v očích a na tvář si namaloval úsměv.

View more

Mír je největší lež ze všech. Proč chce každý mír, ale i přesto se valčí? Jakou válku vedeš ty? Já ji například vedu sama se sebou.

SamaraSamanta354’s Profile PhotoShikki #Shixo#Samara#Sam
Mír je jen iluze, čas mezi válkami a nikdy netrvá věčně. Každý člověk ma jinou představu míru, trochu jiné názory, jiný pohled na věc a právě tohle způsobuje války. Bojujeme ve jménu míru, spravedlnosti a dobra, třech věcí které jsou subjektivní.
A nejsem si vědom žádné války, kterou bych vedl.

Co je to čas? (Ano. Posílám ti obratem tvou otázku, ale ráda bych věděla tvou odpověď.)

Čas je další rozměr, který zkresleně vnímáme jako postupně ubíhající vpřed. Zkreslené je to, protože čas pro nás neubíhá vždy stejně. Momentálně nemyslím "dobré a špatné chvilky", ale rychlost našeho pohybu. Pokud se pohybujeme větší rychlostí, čas plyne pomaleji. Jako "přímku" ho také vnímáme my, ale neznamená to, že to tak doopravdy je. Pro bytosti čtvrtého rozměru je to něco jako pro nás délka a mohou se časem libovolně pohybovat.

Next

Language: English