Můj blog je pro mě něco nepříjemnýho, je to realita a pro mě takovej "bubák", zatímco můj tumblr je něco, jako takovej emocionální "domov", je to podobný, jako když jsi s člověkem, kterýmu je zrovna tak na hovno, jako tobě, a díky němu pro tebe tvoje pocity začnou bejt skoro příjemný. Takže určitě tumblr.
Děkuju, připadám si teď jak nějaký.. vyvolený..:D Samozřejmě nezveřejním a nikomu nedám :) Přečetl jsem si 3 články, a z nich vážně úplně srší, že jsi strašně fajn člověk. Nedokážu si představit jak se cítíš, ale obdivuju tě, že to zvládáš. A jinak i ten dess blogu je strašně pěknej. :)
Jsem ráda, že jsi ten blog nezavřel po přečtení poloviny článku a dokonce četl další. To mě těší, všechno co píšeš je hezký, děkuju. :-)
http://playlist.me/skins/ Asi si budeš muset vygooglit, kam přesně vložit ten kód, co ti vznikne. Myslím, že by to mělo přijít pod < body >, ale nejsem si jistá.
slyšel jsem to od tvy kamarádky xD nečtu tvoje odpovědi
To je zajímavý, já nemám kamarádky. I kdybys nekecal, nic by to neměnilo na tom, že než se na něco zeptáš, máš se kouknout, jestli to třeba není v jedné z nejlajkovanějších odpovědí.
Máš radši tumblry s hudbou nebo bez? myslím jako celkově.
S hudbou, protože takhle můžu líp chápat toho člověka, trochu ho tak poznat, a navíc, hudba tumblru dokáže dodat skvělou atmosféru, pokud se to trošku promyslí.
Ano, na jednu stranu bych řekla, že máš pravdu, možná bych rodiče neměla ráda, kdyby to nebyli mí rodiče, ale neměli bychom je mít rádi už jenom za to, že nám poskytují ten nadstandart, jak jsi sama napsala, nebo za to, že nám dali život?
Jinak řečeno, mám se nechat koupit? Co takhle děti bohatých věčně pracujících podnikatelů, kteří jsou rádi, když svoje rodiče viděj aspoň o víkendu a aby jim to rodiče nějak vynahradili, kupujou jim dárky a různý zbytečnosti? Myslíš, že tyhle děti maj důvod mít rádi svoje rodiče? A co takhle ve vztazích - milovala bys svýho přítele, kdyby se choval příšerně, ale dával ti dárky? A co se týká toho, že nám dali život - tohle neudělali z dobroty, ale čistě ze sobeckýho důvodu - chtěli dítě, protože pes je asi málo, a tak se rozhodli ho vypustit do všech těch sraček světa, aniž by to dítě předem obeznámili s tím, do čeho jde a zeptali se, jestli vůbec chce.