Tak radši si tam najdi: Vanessa Mikronaut. Aby nedošlo k nějakýmu omylu.
í zajímavě zítra se dám do poslechu.
Občas není dobře že něčemu rozumíte.
Občas si přejete nebýt tak zvědavý. Nezapomenout ale neprožít.
Dneska jsem si poprvé vymáchal mozek v toluenu čichám čokoládovou vůni abych zapomněl na to že chci brát párno. Zkurvil bych se pro gram modelu ze kterých nebudu cítit xicht. Chci zapomenout na to že si chci hodit 0,2 do plechu a sesát ten chrupničící kouř do plic. Držet se dokud se vám nevzpříčí nutnost dýchat a hlava se ti motá tak že ti v ní bude i pískat víš jak. Spíš pak nesmíš tak den dva jsi nandaná kedra co jen očima těká sem a tam sleduješ pohyb každýho atomu vsugeruješ si schýzy na královnu noci nikdy nezapomenu jsem oblivion netvor skrytý v iluzi a vodním víru stahuju vášeň do středu vesmíru hledám vírů a našel jsem něvěru a nevíru smířit se s tím že jsem v Mrzimoru a ne Nebelvíru pořád se rvu a bojuju proti armádě démonů co na dně flašky čekají až zapiju je jako splašky po nocích dělám šlapkám co mrdaj za nástřel kila vlasy a makeup ty holky neví co je jemný dotk nebo vůně mýdla
Jsem gramofon otáčím se stačí do mě hodit desku s lajnou jehla a ostří mi jezdí po duši a průniku mě ušetří
nenapálím radši svoje kořeny zapálím vybuduju na jejich popelu nový beznadějšný život co neschválím
Upaluju dál jsem sám jsem zlej
říkají mi že jsem dobrej jsem nej
baví se se mnou ale sami sobě lžou
nechají si ode mě ubluižovat pravdou
Uvedu věci na pravou míru chci nekonečnou zlatou linku
synku já přišel o fotra a fotr o druhýho syna na drogách
Napořád snažíme se upravit ten řád událostí pravidla jsou stanovený mají už přednosti
Je pozdě sraž mě k zemi dusně je mi hnusně okolo mě příroda vyhlíží hrůzně zvedám ruce dlaně míří na mě hlavně vzbuď m až konečně budeme na dně.
Občas není dobře že něčemu rozumíte.
Občas si přejete nebýt tak zvědavý. Nezapomenout ale neprožít.
Dneska jsem si poprvé vymáchal mozek v toluenu čichám čokoládovou vůni abych zapomněl na to že chci brát párno. Zkurvil bych se pro gram modelu ze kterých nebudu cítit xicht. Chci zapomenout na to že si chci hodit 0,2 do plechu a sesát ten chrupničící kouř do plic. Držet se dokud se vám nevzpříčí nutnost dýchat a hlava se ti motá tak že ti v ní bude i pískat víš jak. Spíš pak nesmíš tak den dva jsi nandaná kedra co jen očima těká sem a tam sleduješ pohyb každýho atomu vsugeruješ si schýzy na královnu noci nikdy nezapomenu jsem oblivion netvor skrytý v iluzi a vodním víru stahuju vášeň do středu vesmíru hledám vírů a našel jsem něvěru a nevíru smířit se s tím že jsem v Mrzimoru a ne Nebelvíru pořád se rvu a bojuju proti armádě démonů co na dně flašky čekají až zapiju je jako splašky po nocích dělám šlapkám co mrdaj za nástřel kila vlasy a makeup ty holky neví co je jemný dotk nebo vůně mýdla
Jsem gramofon otáčím se stačí do mě hodit desku s lajnou jehla a ostří mi jezdí po duši a průniku mě ušetří
nenapálím radši svoje kořeny zapálím vybuduju na jejich popelu nový beznadějšný život co neschválím
Upaluju dál jsem sám jsem zlej
říkají mi že jsem dobrej jsem nej
baví se se mnou ale sami sobě lžou
nechají si ode mě ubluižovat pravdou
Uvedu věci na pravou míru chci nekonečnou zlatou linku
synku já přišel o fotra a fotr o druhýho syna na drogách
Napořád snažíme se upravit ten řád událostí pravidla jsou stanovený mají už přednosti
Je pozdě sraž mě k zemi dusně je mi hnusně okolo mě příroda vyhlíží hrůzně zvedám ruce dlaně míří na mě hlavně vzbuď m až konečně budeme na dně.
Liked by:
A¥A ˇ^ˇ (Ἶρις)
Olaf von Hinterbrand
