Schválně nebudu jmenovat, ona se v tom pozná.
Moje nejlepší kamarádka je opravdová kamarádka. Poznali jsme se sice tak nešťastně, když jsme po ní začal křičet, když jsme se srazili u regálů s minerálkami, přitom to byla moje pitomá chyba. A tehdy jsme poznal její potenciál, když na to, kolik ji byli, dokázala předvést, že má v hlavě rozum.
Jediný člověk, o kterého jsem se mohl kdykoliv opřít, protože mě podržel, pomohl, poradil... Dávám jí sice schválně zabrat s angličtinou, ona do mě nacpala českou gramatiku a teď mě za to peskuje, takže ji všechno posílám, ať mi opraví... ale to je jiná historka.
Mohl jsme s ní řešit moje nemocný játra, všechny svoje nevěry a úlety... Prostě všechno.
Vždycky jsme ji přál jenom to dobré, hlavně, aby byla šťastná, protože je to jediný z mála lidí, co si to opravdu zaslouží.
Ona je člověk, kterého nemůžete poslat do prdele, nemůžete ho odkopnout, nemůžete se na něj vysrat, protože to nejde. Prostě to nejde...
Je to moja láska, moje sestřička a půjde mi za svědka na svatbě.
Love U... <3