Kateřina Dahmirez

Já mám problém rozeznat, co se fakt stalo a co se mi jenom zdálo, a nevim, co bylo tenhle tejden, nebo ten minulej, ale ok, zkusim to
+ Johnny, samozřejmě
+ javorovej sirup
+ chodí nám kolem baráku dlouhosrstá bílo zrzavá kočka, taková malinká
+ dobrý jídlo, třeba palačinky, ty normální, i ty americký, pizza, kuřecí na pánvi s hranclema a "caciky", jak můj muž roztomile napsal :-D nebo domácí knedlíky plněný meruňkama
+ tety velkejtlustejchlupatej kocour za náma poprvé sám přišel a nechal se hladit, i když jsme neměli jídlo
+ hodně skvělýho sexu
+ takovej ten čas před spaním, kdy jsme už s Johnnym v posteli, jenom spolu tak nějak děsně příjemně existujeme a třeba koukáme na film, mám tenhle čas hrozně ráda
- chybí mi Darcy
- přišlo jedno velký zklamání a furt je mi z toho tak trochu smutno
- krámy
- furt nejsem miliardář
- zkurvený trhání višní
- zkurvený vedro

View more

1) Furt se něčeho bojim. Všeho, vlastně. Občas si nevědomky vymyslím nějakou katastrofickou představu, která se velmi pravděpodobně hodně dlouho, nebo nikdy nevyplní, a začnu se toho bát, jak kdyby to byla stejně jasná věc, jako že v noci půjdu na záchod, když před spaním zapiju anticvoky celou sklenicí vody. Čehož se taky bojim. Protože bubáci. A s těma dveřma určitě nebouchl průvan. I když tu je. Byl to duch. A ten Johnnyho výraz, kterej křičí "seš píča" (a ve skutečnosti říká akorát něco jako "ty můj magore"), vlastně znamená, že se se mnou rozejde. A samozřejmě, že se nemůžu sejít s někým, koho bych viděla ráda, protože toho se taky bojím.
2) To mi připomíná, že si sama vytvářím pravdu a pak jsem schopná se s váma hádat i o tom, co cejtíte a co si myslíte. Samozřejmě je to vždycky negativní a týká se to mě.
3) Jsem strašnej pesimista a fakt skoro ničemu dobrýmu nevěřim, dokud to opravdu nepřijde, a stejně mě občas napadne nějaká supr myšlenka, jako že si našetřim na výlet do Anglie, že si úplně předělám pokoj, že zhubnu, nebo že si vypěstuju vlastní dýně, abych pak nemusela uplácet sousedku domácíma vajíčkama. A vždycky to všechno vypadá tak reálně, ale VŽDYCKY se něco nekontrolovatelně posere a nevyjde to. Takže se vrátí moje pesimistický já. V minulym životě jsem už snad od narození musela vraždit, znásilňovat, krást a cojákurvavim, abych měla takhle zesranou karmu.
4) Věřim v moc kamenů (na krku mám křišťál a ametyst, nad postelí mi visí citrín, taky mám citrín v batůžku, a dala jsem Johnnymu svůj růženín, aby ho měl u sebe vždycky, když nebudu s ním), bylinek, přírody celkově, a možná můžu někomu připadat jako cvok, protože o "magickejch" a nadpřirozenejch věcech celkově často mluvim jako o něčem úplně normálním.
5) Mám často takovej pocit, že všechno má emoce, a tak se snažím i k věcem chovat jako k extrémně citlivejm tvorečkům.
6) Hrozně často něco zakřiknu. Takže se snažím nikdy neříkat o tom, jak je něco úžasný, nebo tak, pokud je to pro mě důležitý. A když už mi to ulítne, zpanikařím a s hrozně vážným výrazem to rychle zaklepu. Taky fakt věřim, že když je například 22:22 a já si něco fakt usilovně přeju, jednou se to vyplní.
7) Jsem zlá, agresivní, sarkastická až cynická a jedovatá, když mám špatnou náladu. Podle mých odpovědí tak obvykle poznáte, jakou mám náladu.
8) Ačkoliv se to nezdá, jsem v mnoha věcech jako malý dítě. Bojím se bubáků, strašně často jsem zklamaná kvůli blbostem, a zpívám si dětský písničky. Ale děti nesnáším.
9) Když Johnny brečí, začnu brečet taky. Tím chci říct, že pokud vám chybí empatie, je u mě. Sežrala jsem nedobrovolně empatii veškerejch teď už neempatickejch lidí na svetě a nenávidím to. Taky jsem sežrala všechny karamelový sušenky, hehe.
10) A když už mluvíme o jídle, fakt miluju avokádo a datlovej a javorovej sirup a furt si do čaje cpu hnědej cukr a hrozně mě rozhazuje, když dojde a já musím použít ten bílej. A přitom v té chuti nepoznám rozdíl, hah.

View more

Mít muže je skvělý. Miluju to, že neřeší ty sračky, co řešej ženský, všechno dělá tak nějak s klidem, jednoduše, s ničím se nesere, má velkou sílu; vím, že kdyby chtěl, může mě klidně zabít. A vlastně miluju, když na mě použije sílu - jak mě odtáhne od dřezu, abych já nemyla nádobí, přimáčkne mě ke zdi a dělá si se mnou cokoliv, chytne mě za krk, jak mě pevně drží, když mě líbá, nebo si mě nevimkurvajak podrží a zlechtá třeba za to, že jsem na sebe hnusná. Je boží, když jsme někde venku, v obchodě, nebo tak, a on mě plácne přes zadek, nebo na něj sáhne, nebo na jiný, eheh, místa. Je skvělý, když spolu vaříme, občas ho něco naučím, například dneska už sám zvládl udělat perfektní těsto na palačinky a pak je všechny sám usmažil, stejně tak je skvělý vedle něj usínat, nebo s hlavou položenou na jeho hrudníku, jenom s ním dokážu bejt v klidu a cejtit se v bezpečí. Naučila jsem se mít ráda i ten cigaretovej smrad; občas mě hrozně hezky poprosí, jestli bych mu udělala culík, nebo mě nechá mu namazat, nebo vyčistit obličej a dát kondicionér na vlasy. :-D Achjokurva, je neuvěřitelně hezký, když vylezete ze sprchy a to boží stvoření vám řekne, že krásně voníte, přitáhne si vás k sobě a dá vám takovou pusu, že máte pocit, že se mu roztečete v náruči jak zmrzlina, nebo když se nasere, protože na vás někdo je/byl hnusnej. A kurva, neni snad nic krásnějšího, než chlap při šukání. A podobnejch věcech. Eheh. Jinak - jo, hraju na nervy. A je úžasný, že mě za to fakt ještě nezabil. Ačkoliv by mi vůbec nevadilo chcípnout pod jeho rukama. Chlapi jsou boží, a to, že krkaj, prděj a jsou svym způsobem jednoduší, je kurva super. Muhehe.

View more