@Truhel

Kateřina Dahmirez

Ask @Truhel

Sort by:

LatestTop

Previous

Kateřino,nemáš nějaké rady na zlepšení nálady když mi umřelo kočka teda spíš kotě?

Udělej mu hezkej hrobeček, prostě se s ním nějak rozluč, pokud to nepůjde, klidně za něj zasaď strom a pojmenuj ho podle něj, třeba mu napiš dopis a pak ho spal, nebo někde zakopej, hoď do potoka, whatever, prostě mi to rozloučení přijde důležitý, dost mi to pomohlo ve vyrovnání se s tím, že můj Špekoslav umřel, nebo vůbec v uvědomění, že se to fakt stalo a fakt se nevrátí.

Které jídlo bylo tak dobré, že na něj nemůžeš zapomenout?

v Tescu dřív prodávali takovou karamelovou zmrzlinu ve vaničce, byla kurevsky levná oproti ostatním vaničkovejm zmrzkám a měla v sobě kurevsky moc karamelový polevy. Milovala jsem jí, fakt moc, asi stejně jako zmrzku, kterou jsem žrala v Bulharsku, jmenovala se Nirvana a měla v sobě strašně moc oříšků a taky karamelovou příchuť a polevu a všechno a sdcvubcszgbinvszfhuj ani jedna se už nikde nedá koupit :-(:-(:-(:-(:-(:-(:-(:-(:-(:-(:-(:-(:-( a stejně tak modrá pepsina a cola black :-(:-(

Related users

"Otec, již zcela nepříčetný ve své sebelítosti, přehlédne slzy, které vstoupily do maminčiných očí a které je zvyklá skrývat." Jaké pocity v tobě vyvolává tento úryvek? Zažil/a jsi pocit, kdy se někdo tak litoval, až ubližoval tobě nebo tvým blízkým? Neděláme tohle občas nevědomky všichni?

Zažila jsem to jenom jednou, a to když se můj otec vrátil domů po operaci (měl rakovinu, operovali mu nádor), se třema velkýma děsivýma jizvama, příšernýma bolestma žeber (dodneška nevím, jestli je nějak roztáhli, nebo zlomili, wtf), a žádnou silou, a poprvé jsem ho zahlídla brečet - bylo toho prostě hodně, co dřív zvládal dělat, na co měl sílu, a najednou si připadal zbytečnej, protože skoro ani nezvládal sedět. A to pak rozbrečelo i mě. A brečela bych i teď, když na to vzpomínám, kdybych si to chtěla dovolit, hah. Tyhle vzpomínky jsou hnus.

Prostor pro myšlenky...

Hm, pravděpodobně třetí největší nevýhoda krámů je to, že z čehokoliv a jakkoliv spravedlivě jste nasraní, nikdo, kdo o vašich krámech ví, vaši nasranost nebude brát vážně a nepřipustí si, že možná příčinou nejsou krámy, ale fakt, že se k vám chová jako píča. CHCÍPNĚTE, KRETÉNI.

Převeď své myšlenky do slovní podoby. Bez cenzury. Cokoliv ti zrovna v následující např. půlminutě proběhne hlavou za myšlenky, věty, nápady, apod., sepiš to.

Crazy Cat Lady
Kurva já se tu sama bojim, půlhodina neni chvilka, chci šukat, kočky prej viděj duchy a ta moje zrovna fakt divně čuměla do prázdna, chci šukat, chci Johnnyho, ještě 25 minut, ta kočka už zase divně čumí, já se bojim, je mi zima, jsem zkurvený tlustý prase, měla bych zase začít hubnout, ta kočka teď na mně leží a mrká na mě jedním okem, chci šukat, bojim se, v televizi je zase hovno, mohla bych si tu rozsvítit, ale co když mi tu nějakej duch zhasne, asi začnu brečet, Johnny pls, proč píšu o duchách, když se pak bojim ještě víc, potřebuju prachy, potřebuju Lush, všechno z Lush, nastěhovat se tam kurva, omg ta boží kočka spí, prej bych měla jít do školy, já radši půjdu pod metro, boží kočka odešla, teď tu něco klaplo, heeeeeeeeeeeeeeeeelp

Znáte ten pocit, kdy jste naprosto naštvaní, ale snažíte se být flegmatickými?

natalie
Ne. Když se naseru, jsem prostě nasraná a ani mě nenapadne se tvářit, že nejsem. Proč taky, žejo. Každej, kdo mě nasere, si zaslouží pocejtit sílu mýho nasrání. Nebo tak něco. Ale občas vím, že bych někoho svým vztekem mohla potěšit. Tak se mi přestane chtít vztekat a začnu se místo toho smát.

Next

Language: English