Ahoj chtěla bych se te prosim zeptat..trpím velkými depresemi a doktor mi pravděpodobně brzo napíše nějaký prášky.. Mám z nich dost strach tak jsem se chtěla zeptat tebe jak na tebe působily? Respektive cítíš nějakou změnu?
Abych byla upřímná, nepřipadalo mi, že by se něco změnilo. Akorát jsem byla rozklepaná a často se mi motala hlava, ale že by mi bylo líp? Ne, měla jsem jeden desetiminutovej bezdůvodnej záchvat radosti po dvou měsících užívání o polovinu zvýšený dávky a to byla asi tak jediná změna. Ten fajn pocit zmizel tak rychle, jako se objevil. No a jelikož jsem jenom blbej puberťák, připadalo mojí cvokařce jako nesmysl, že by mi to nezabíralo. Takže jsem se na celý antidepresiva vysrala a pořád mi je stejně, jen se už bezdůvodně neklepu a nemotá se mi hlava. Ale tohle neber tak vážně, když tvůj doktor zvolí vhodný léky, určitě ti to pomůže, jen to nesmí bejt arogantní idiot, jako moje cvokařka, GL.
Trapi me ma vaha,Katerino,pomuzes mi?Mam 164 cm,15 let a vazim hnusnych 56kg,co mam delat,abych byla jako normalni holka?Nezlob se,jestli te otravuji..
Tyvole běž se nažrat a neotravuj lidi s vysokou nadváhou, díkyčau.
Lidská hloupost, myšlení na školu, vzpomínky na babičku, moje oblíbený filmy, smutní lidé, přemýšlení o životě a mojí budoucnosti třeba jen na 5 sekund, smutný písničky, to že nemám prachy, já, smutnej pohled zvířete, když něco poseru nebo rozbiju, když si stoupnu na váhu a zjistím, že jsem nezhubla, když nemůžu zrealizovat svoje nápady, zrušený události, na který se těším, vánoce, moje narozeniny, rakovina, zjištění, že se bavím s debilem a nevěděla jsem o tom, Sammael, vzpomínky - jakýkoliv, psaní téhle odpovědi, když mě zase někdo odkopne, uvědomění si vlastní bezcennosti, pohled do zrcadla, často nevím co, a hromada dalších věcí.
Vadi ti kdyz se ti nekdo hodne a proste casto sveruje? Jak na to reagujes?
Naopak, těší mě to, protože tak vím, že mi ten člověk asi důvěřuje, navíc jsem ráda, když aspoň na chvilku nejsem úplně k hovnu. Ale tak jasně, že kdyby si někdo neustále stěžoval na úplný blbosti, asi by mě to už sralo, stejně tak kdyby ten člověk furt fňukal, ale nesnažil se s tím něco udělat.
Když to vezmu čistě jako film, tak se mi líbil, je to kvalita. Ale ten příběh, no, bylo by divný říct, že se mi líbil. Líbit se mi může pohádka nebo tak, ne příběh o drogách. :-D
Vadi ti kdyz je nekdo precitlively nebo vice citlivy? Vychazis s takovymi lidmi?
Kurva, jo, sere mě to, s takovýma lidma neni žádná prdel, navíc jsou často vztahovační a každý hovno co plácnu berou na sebe, hned se urazej a skoro brečej, ty bych zabila. :-D
Jak se cítíš, když projdeš okolo bezdomovce, cítíš lítost, nebo je ti to jedno? Cítíš vůbec něco?
Záleží na tom, jak se chovaj. Na Masarykovo nádraží jsou bezdomovci, kteří se zajímají jen o to, aby měli cigára a chlast, když jim odmítneš něco dát, začnou na tebe řvát a nadávat a jeden je schopnej tě přejet kriplkárou. Pak jsou tu ti, kteří se snažej z tebe něco vytáhnout předstíráním, že nemaj nohu nebo opileckým brbláním. Na všechny tyhle seru, jsou mi u prdele. Ale pak tu jsou ti, kteří se snažej na něco hrát, ať už špatně nebo dobře, nebo ti, kteří třeba jen někde klečej, neotravujou kecáním, nesmrděj chcankama (já nečekám, že bezdomovec bude vonět, ale snad se doprdele může jít vychcat jinam, než do svejch kalhot), třeba u sebe maj psa s miskou, těchhle pak lituju, jednou jsem dokonce potkala kluka, kterýmu bylo tak dvacet, hrál krásně na kytaru a před sebou měl čepici s pár drobákama. Bylo mi fakt líto, že jsem u sebe neměla ani korunu. Stejně tak mě sere, že s sebou netahám psí granule nebo piškoty, protože fakt často potkávám bezdomovce se psem a víc lituju toho psa, než člověka. :-D
Jaký máš nejradši čaj? Nejspíš je to špatně položená otázka, ale snad chápeš :-)
Černej s bergamotem, karamelovej, irish cream, jasmínovej, citronovej, taky se vyráběl jeden od Pickwicku, jmenoval se Flower garden a ten jsem milovala, a pak takový různý kombinace, jako třeba maliny s vanilkou. ^^
Kino - buď zbytečně platíš film, nebo na něj čumíš a ani si neužiješ přítomnost toho člověka, nemůžeš s ním mluvit a podobně. Luxusní restaurace - jsem člověk, co si občas po jídle krkne a ani si to neuvědomí, často zapomínám, jak se drží příbor, neumím se chovat slušně, někdy smíchy vyprsknu pití, občas mi z vidličky spadne jídlo a já si pak strkám prázdnou vidličku do držky, máchám si v jídle vlasy, utírám si ruce do oblečení, někdy smíchy zachrochtám a nesnáším, když za mě někdo moc utrácí a nemám prachy na to, abych za sebe to žrádlo zaplatila sama, takže luxusní restaurace je jedno z nejhorších míst. :-D Domov dotyčného - rozbíjím věci, nevěřím lidem, zkrátka mě to děsí. Jakýkoliv podniky v nákupních centrech - moc hluku, moc lidí, moc očí a pohledů. Ideální jsou parky, zapadlý čajovny, knihovny, klidně fast foody, nebude mi ani vadit posedávání někde na chodníku, nebo tak. :-D
No, ještě je prej o autismu Rain Man, ale ten jsem neviděla, máme štěstí, že asi v pondělí večer bude na Nova cinema! :-D Jinak, umm, nic víc přímo na tenhle způsob neznám, ale myslím, že když se ti líbil Ben X, určitě si oblíbíš Two Thirty 7, navíc je to taky film, co Ti i něco dá. ^^