@Truhel

Kateřina Dahmirez

Ask @Truhel

Sort by:

LatestTop

Previous

Když příjdu za obvoďákem a budu chtít napsat neurol,nebude se mě na nic vyptávat? Může mi to vůbec předepsat bez jakéhokoliv doporučení od psychologa?

A pokud se bude vyptávat, máš dobrej důvod, proč chceš neurol? A taky, jestli ještě chodíš k dětskýmu, tak ten do tebe možná nebude chtít cpát takový sračky a doporučí ti psychologa. Idk. Každopádně na neurol doporučení nepotřebuješ, když můj táta umíral, Neurol nám předepsala jak onkoložka, tak i obvoďák.)

Related users

Antidepresiva jsou na předpis? A co by se stalo, kdybych si vzala od někoho kdo je bere?

Samozřejmě, že jsou. Bez předpisu seženeš akorát věci z bylinek a podobně, ale to je celkem k hovnu.
Nestalo by se nic, ale přijde mi to jako píčovina, prostě si skoč za psychiatrem, nebo pokud potřebuješ například neurol, může ti ho napsat i obvoďák. Tyhle věci nejsou na předpis bezdůvodně, taky ti z mozku můžou úplně zbytečně udělat polívku.))

Kdo máš zrovna teď raději: maminku nebo tatínka?

Mám nutkání říct, že tatínka, jenže tatínek umřel a znáte to, když někdo umře, zapomenete i na to, že jste ho nesnášeli a začne vám chybět, protože si najednou vzpomínáte na ty úžasný věci, zatímco matka na vás řve, nervuje a kazí vám náladu, ale víte, že byste se bez ní asi zbláznili.
Vlastně, asku, tohle je pěkně debilní otázka, na kterou se nedá odpovědět a jdi do píči.

Máš ráda česnek, cibuli, křen, pepř a další takové ostré smrťáky, čerstvé nebo tepelně upravené?

Miluju česnek, ten si i pěstujeme - protože ten kupovanej je celkem shit - a obvykle ho máme tolik, že krásně vystačí na celej rok. :-D Cokoliv, do čeho nacpu česnek, je najednou milionkrát lepší, hh. Pepř taky používám často, to je taky boží věc. A pak chilli, fakt miluju chilli, i když si ho do jídla nedávám moc, je to s ním vždycky prostě lepší. A to už jsme si začali pěstovat taky! :-D A třeba s cibulí je to zvláštní. Obyčejná žlutá se mi doslova hnusí, čerstvou bych ji nesnědla, vadí mi, když ji najdu kousek v jídle, ale s chutí sežeru třeba cibulovou omáčku, jenom tam nesmim mít kousky cibule. Na druhou stranu mám ráda šalotku, dobře se mi krájí na jemno, nesmrdí mi a nevadí mi ani čerstvá. :-D A pak ta červená cibule, ta mi taky nevadí, jen jí nesmí bejt moc.))

Chtěla jsem si vysadit co nejvíce máty,ale ta by neměla být moc na přímym sluníčku, že? Snažila jsem se jí dát tak do polostínu,ale bohužel.

Já jsem zase četla, že pro mátu je fajn nějaký slunný místo, hehe. A taky pravidelně zalejvat. Nám roste jako blázen a dusí ostatní bylinky, a to se o ni přitom nijak nestaráme, jenom tu vodu dostává. ?

jaké bylinky pěstuješ? já na to mám smůlu a hrozně mi umíraj :(

Hodně šalvěje, hodně levandule, měsíček, rozmarýn, tymián, koriandr, meduňku, mátu, mateřídoušku, dobromysl, petrželku, pažitku, bazalku a libeček. ? Já mám furt smůlu s levandulí, asi tři roky mi pořád umírala, ale tenhle rok to vypadá, že se i hezky rozrůstá, začala kvést a tak.. Mám šest rostlinek, tak za pár let snad budu mít hroudy levandule. ? jaký jsi zkoušela pěstovat? ? je dobrý si zjistit, kde se jim nejvíc daří, třeba levandule miluje sluníčko, málo zalejvání a písčitou půdu.. :-)

1) Ahoj Kateřino, mám takovej, no, trochu divnej dotaz. Prostě, dřív jsem se celkem dost řezala, potom jsem byla hospitalizovaná. Od té doby je mi líp, už jsem to nedělala. Teď je toho na mě ale hrozně moc, doháním školu a pořád ještě nejsem 100% ok. A, emh, prostě vím, že by mi to pomohlo

2) Trochu se pořezat, dostat to ze sebe. Jenže mé okolí to nechápe a třeba mamka by to brala tak, že už zase padám do deprese. Tak se na to ptám tebe, co si o tom myslíš. Moc děkuju za případnou radu a omlouvám se, že tě zatěžuju takovýma blbostma, eh, vím, že je to debilní dotaz.
--------------------
Já to úplně chápu, taky jsem přestala, možná už před dvěma a půl lety, jenže problém je v tom, že já jsem řezání nikdy nepovažovala za problém, nikdy jsem v tom neviděla nic horšího, než že bych zas tak dva tejdny musela nosit něco s rukávem. A proto nejsem zrovna ten člověk, co ti řekne, že to je špatný a že bys to neměla dělat. Řeknu ti jenom, že rukávy v létě jsou kurva na hovno a nevyhneš se bez nich těm otravnejm, přehnanejm reakcím od některejch lidí. Ale samozřejmě, jestli je cokoliv, co ráda děláš, co tě baví, dělej to místo řezání. Věřím, že se toho časem dá zbavit úplně, jenom se k tomu nesmíš nikdy vracet, musíš najít něco, co pro tebe bude větším potěšením. I když je to těžký. Já sama to neumím. Jsem blbej příklad. Blbej rádce. Co dobrýho ti k tomuhle může říct člověk, co se poslední dva tejdny těší na podzim, kdy se v rukávech konečně nebude vařit a může si tak naplno užít svůj druh potěšení? Ať už se rozhodneš jakkoliv, jen to nepřeháněj a dávej pozor na mamku, ať jí z toho neni na hovno.) Dávej pozor i na sebe, jsi to jediný, co máš a vždycky budeš mít.

View more

Čím tě ostatní nejvíce potěší?

Tím, že jsou ke mně hodní a klidní. Jsem prostě psychicky hrozně unavená a mám dost všech nepříjemnejch lidí a věcí, takže když je někdo hodnej a klidnej (tím myslím, že chápe všechny ty pomatenosti způsobený antidepresivama a řekne mi, že to je v pohodě a chová se ke mně stejně zlatě, jako se my chováme k těm našim "slabším" kočičkám a nestěžuje si a nenervuje a prostě chápe, že se každou chvilkou můžu rozbrečet a dělá všechno pro to, abych k tomu neměla ani jedinej z těch mejch nesmyslnejch důvodů), jsem pak šťastnej člověk. Smutný je, že takovej je jenom Johnny. Úžasný je, že takovej člověk je v mym životě.

Ahoj Katerino) prosim ta ake bolo pre teba ked si prvy krat zacala brat antidepresiva? Mne teraz prvy krat predpisali, a bojim sa toho, som vystrasena z vedlajsich ucinkov a tak. Ako si to zvladla ty? A nemas daku skusenost so Sertralinom? Dakujem za odpoved

Ahoj. ^^ Podle mě se vůbec nemusíš bát, když jsem začala brát první AD, popravdě mě na nich nejvíc sralo to, že vůbec nezabíraly. Jediná podivnost, co se u mě projevila, bylo občasný brnění zubů v prvním měsíci. ? Potom jsem zkoušela ještě další čtyři. Je pravda, že u jednoho (Aurorix) se tak po dvou měsících stalo, že jsem začala bejt šíleně přecitlivělá a brečela jsem v podstatě kvůli všemu, ale ani to nevidim jako něco, čeho by ses měla bát - prostě je přestaneš brát a doktor ti dá jiný. Navíc tenhle vedlejší účinek zmizel hned, jak jsem ty léky přesrala brát. U všech ostatních léků se nic hroznýho neprojevilo, jen z toho posledního jsem taková občas popletená, zmatená a zbržděná, ale opravdu konečně fungujou, takže jsem spokojená a dokážu normálně fungovat. :-) Horší na antidepresivech je, že to prostě trvá, než se najdou ty správný pro tebe. Já mám to štěstí, že mi to trvalo jenom dva a půl roku.. ?

View more

Jakou nejdelší dobu bys vydržela být bez svého přítele? (je to myšleno tak, že by jste se neviděli a nebyli by jste v žádném kontaktu)

Bez jakýhokoliv kontaktu? Maximálně tak jeden den, a ani tím si nejsem jistá, protože spolu vždycky jsme v kontaktu aspoň přes smsky. A já hlavně potřebuju vědět, že je v pohodě.. Takže jeden trochu proslzenej den. :-D

Myslíš si že jsi závislá na sebepoškozování ?

Eh.. Byla jsem. A je to furt znát, tohle prostě z hlavy nikdy nezmizí, ta myšlenka na několik pořádnejch řezů a kapky krve stejkající po ruce tu bude vždycky, když můj mozek půjde do hajzlu. A já nemůžu říct, že to neudělám a nechci udělat, protože kurva chci, i ve chvíli, kdy mi neni úplně na chcípnutí. Ta myšlenka se vždycky zdá jako kopec srandy. Ale jsem teď lepší, to jo, heh.

Jaký jsi dnes měl/a den? :)

Probudila jsem se utlumená, zpomalená, všechno okolo bylo jakoby zamlžený, díky mojí včerejší kombinaci hypnogenu, neurolu a vína.. Pamatuju si akorát to, jak se Johnny vrátil z práce, objali jsme se, já jsem se ho myslím ptala, jak bylo v práci.. Přitulila jsem se k němu a spala jsem. To bylo příjemný, krásný. Podruhé, furt ve stejnym stavu, mě vzbudila matka, že jedeme na nákup. Pamatuju si to hodně slabě, ale pořád mám před očima pohled do sluncem prozářenejch listů líp kolem auta, ve kterym jsem dlouho čekala, než matka zařídila něco na poště. Johnny mi řekl, ať použiju jeho peníze na věci, na který dostanu chuť.. Tak jsem nám nakoupila něco dobrýho, vypadal, že je rád, a já jsem taky ráda. Po probuzení byl jako sluníčko, tím rozespalým tónem řekl ,,ahoj", otočil se a usmíval se na mě. Dělala jsem mu k jídlu před odchodem do práce salát Caesar, jsem fakt ráda, že mu tak chutnal.. V tu dobu moje mlha začínala trochu mizet, a já jsem si zase začínala uvědomovat, že Johnny brzo odjede do práce. Z toho jsem byla smutná. Udělala jsem mu culík, loučila se s ním a pak mu přijel odvoz.. Psali jsme si ještě smsky, než mu začala práce, to bylo hrozně příjemný, miloučký.. Ale pak už musel jít, takže od té doby zase smutňákuju. Připravovala jsem si večeři, matka a sestra kolem mě zase začaly nervovat, takže mi moje milovaný tortily nakonec ani tak nechutnaly..
Já nevim, hrozně mě hřeje u srdce Johnny a jeho milý slova, jeho láska, vědomí, že mě umí milovat.. Ale když tu neni, je mi hnusně, jako bych byla celá od slizu, furt mám pocit, že se potřebuju něčeho zbavit, utéct před tím pryč.. Ale vím, že ráno přijde a zase se všechno bude zdát v pohodě, a já nebudu muset nikam utíkat. Budu doma.
Měla jsem, eh, mám zmatenej den.

View more

Do odpovědi na tuhle otázku napište nějaký vzkaz nebo dopis člověku, který váš život nějak ovlivnil. Ať už pozitivně nebo negativně. Napište mu všechno, co chcete a třeba i to, co se bojíte říct ve skutečnosti.)

NancyWinchesterBlack’s Profile PhotoChronický Masturbátor ♎
Nenavidela jsem te, fakt jsem te kurva nenavidela a cast myho ja ti prala, abys umrel, ale ne takhle. Ne takovym zpusobem, tim zpusobem, co te zmeni a najednou je z tebe ten clovek, kteryho jsem v tobe hledala, clovek, kteryho bych hrozne rada znala uz driv. Docasnej clovek. Clovek, kteryho mam zase brzo ztratit.
Vzal jsi nas do kina a byl jsi na nas hodnej a pripnul jsi mi krk do zipu a ta nejbolavejsi vec byla tvoje litost, zahanel jsi slzy, ktery jsi nezpusobil a i kdyz jsem chtela brecet jeste o chvilku dyl, s tebou to neslo, ale pak jsi ty slzy zpusobil sam, nenavidel jsi me? Nevedel jsi? Nikdo z nas nic nevedel, ale ja ted vim, a taky vim, ze je kurva pozde, a ze te fakt mam rada a ty to nevis, protoze jsem ti to nikdy nerekla, nikdy jsem to nedala najevo a ty rikas, ze jsem ti zachranila zivot, ale co bylo po tom? Nic jsem nezachranila, opravdu jsem te zachranila? Na jak dlouho, a stalo to za to? Porad te vidim placiciho a ptam se, padla jedina slza kvuli mne? Vis, ze jsem te mela..mam rada? A ze mi kurva chybis? Vsichni jsme ti odpustili a ty uz nemusis brecet v tramvaji, dal jsi mi kurva moc, vsechny ty sileny roky s tebou za to kurva staly, nereknu, ze jsi ten nejlepsi tata, ale jsi ten, kdo ma nejvetsi cast zasluhy na tom, ze jsem ted clovekem, kteryho mam rada. A tam v nemocnoci, kde jsem te poprve objala, chtela jsem do tebe vmacknout ten pocit, ze te prece do hajzlu mam rada; ty jsi prece neumrel sam..
Nepochopili jsme to. Nikdo z nas to nepochopil.

View more

Next

Language: English