co nesnasis na klukach ve vztahu?nebo proste ve vztahu
fuuuu :D myslim ze ja jsem docela náročná holka, co se tohohle týče
- Jsem prostě taková, že se upnu na toho svýho kluka tak, že mě ostatní nezajímaj jsou jako vzduch, když mi kámoška řekne "Hele ten je hezkej", tak ji na to řeknu, že se mi nelíbí, nebo že je mi to fuk, ne, že bych lhala, prostě mě tohle nezajímá a očekávám to i od protějšku, a to občas bývá problém :-D a vrchol je, když někdo před svou slečnou mluví o jiných, nebo je očumuje, já bych za tohle zabíjela :D chci kluka, kterej mi na to, že o holce, o které řeknu že je pěkná, řekne, že se mu líbím já.
- z celýho vztahu je vždy nejhezčí ten úplnej začátek, ten stav těsně před chozením, na to se rádo vzpomíná pořád :-) ale úplně nesnáším, když se pak kluk začne chovat jinak a začne brát svou přítelkyni jako samozřejmost, nevidí důvod ji udělat radost něčím hezkým, říct ji něco pěknýho apod. tohle je pro mě věc, se kterou se nikdy nesmířím :D to samý, že se po půl roce, po roce, po 5ti letech někdo chová úplně jinak, než dřív, nesnáším tohle :D
- upředňostňování kamarádů před vztahem, neříkám furt, ale nesnáším, když je vidět, že mu je cennější čas s kamarádama:) a ani to nechápu
- lhání, podvádění a když si dva neříkají věci na rovinu . nebo takový ty řečičky před kamaráda, jakože "jéžiš, zas otravuje" , "v patek musim bejt s ni, byla by nasrana, musim to přežít" :-) . to samý se chovat jinak před kámošema, nez kdyz si s holkou sám
- přehnaný důvody k žárlivosti, někdy ze srandy se to patří v nějaký míře, jinak by to byla nuda, ale nepřehánět to, ujišťování o tom, že by kluk svou holku nikdy nepodvedl a že všecky okolo pošle někam je daleko hezčí, než nějaký naschvály :-)
- a asi poslední bod, oba by si měli důvěřovat v tom, že s nikým ten druhý nebo něco někde mít, nějaký podezřívání, to uplně nesnáším
Asi vše, po tomhle ode mě všichni kluci utečou:-D.ale tak co, asi jsem naivní, když si myslím, že někdy budu mít někoho takového :D
- Jsem prostě taková, že se upnu na toho svýho kluka tak, že mě ostatní nezajímaj jsou jako vzduch, když mi kámoška řekne "Hele ten je hezkej", tak ji na to řeknu, že se mi nelíbí, nebo že je mi to fuk, ne, že bych lhala, prostě mě tohle nezajímá a očekávám to i od protějšku, a to občas bývá problém :-D a vrchol je, když někdo před svou slečnou mluví o jiných, nebo je očumuje, já bych za tohle zabíjela :D chci kluka, kterej mi na to, že o holce, o které řeknu že je pěkná, řekne, že se mu líbím já.
- z celýho vztahu je vždy nejhezčí ten úplnej začátek, ten stav těsně před chozením, na to se rádo vzpomíná pořád :-) ale úplně nesnáším, když se pak kluk začne chovat jinak a začne brát svou přítelkyni jako samozřejmost, nevidí důvod ji udělat radost něčím hezkým, říct ji něco pěknýho apod. tohle je pro mě věc, se kterou se nikdy nesmířím :D to samý, že se po půl roce, po roce, po 5ti letech někdo chová úplně jinak, než dřív, nesnáším tohle :D
- upředňostňování kamarádů před vztahem, neříkám furt, ale nesnáším, když je vidět, že mu je cennější čas s kamarádama:) a ani to nechápu
- lhání, podvádění a když si dva neříkají věci na rovinu . nebo takový ty řečičky před kamaráda, jakože "jéžiš, zas otravuje" , "v patek musim bejt s ni, byla by nasrana, musim to přežít" :-) . to samý se chovat jinak před kámošema, nez kdyz si s holkou sám
- přehnaný důvody k žárlivosti, někdy ze srandy se to patří v nějaký míře, jinak by to byla nuda, ale nepřehánět to, ujišťování o tom, že by kluk svou holku nikdy nepodvedl a že všecky okolo pošle někam je daleko hezčí, než nějaký naschvály :-)
- a asi poslední bod, oba by si měli důvěřovat v tom, že s nikým ten druhý nebo něco někde mít, nějaký podezřívání, to uplně nesnáším
Asi vše, po tomhle ode mě všichni kluci utečou:-D.ale tak co, asi jsem naivní, když si myslím, že někdy budu mít někoho takového :D
