Já : Byla jednou jedna holka, co se po večer z okna kouká. Když jednoho dne koukla se zas viděla kluka co líbil se jí víc jak její zlatý vlas.
Pavlínka: Když po večerech plakala Lásku od něj si slibovala. Nikdy šťastná nebyla, city k němu pohřibla.
Já : Myslela si, že spolu nikdy nemůžou být. Nenašli k sobě ten správný klíč.
Pavlínka: Jenže jednoho dne se náhodně potkali. Jejich cesty se na rozcestí setkali. Věděli, že už nemůžou být bez sebe, jejich společná cesta teď rovně vede.
Já: V tu chvíli řekl jí pár slov. Bez tebe já lásko neudělám už ani krok. Takže nakonec ta holka co se jen tak z okna kouká našla lásku plnou štěstí věděla že na světě už není lepší.
Pavlínka: Od první chvíle, co jsem tě viděl, zamiloval jsem se do tebe, už nedám ani ránu bez tebe. Jsi moje láska, jak rozkvetlá sedmikráska.
Já: A tak skončil příběh celý, ty dva už nikdo nikdy nerozdělí.
:')):*