Shaheen

Jsem tu skutečně já a nebo stále jen sním?

---

Nejednou jsem si přál aby ten sen se stal skutečností, nejednou jsem prosil, nejednou jsem chtěl prodloužit svůj spánek..a vždy to krásné..ten ideál, ta vidina lepšího zítřku...zhatilo probuzení, odmítnutí a nepochopení. Představa že bych měl život jako z pohádky, mít krásnou a úžasnou přítelkyni, slušnou práci a bydlení, mít to Ferrari 550 nebo Shelby GT, procestovat půl světa a umět další dva jazyky...to vše bylo v jeden moment tak na dosah, že bych se nejraději už nikdy neprobudil...místo toho čelím té kruté realitě.

---

Svět který je chladný, krutý a nepřívětivý. Svět kde hledí všichni k ideálům a kašlou na ty, kteří by je k nim dříve či později dovedli. Svět kde vládne myšlenka mít toho co nejvíce, mít to nejlepší, být tím králem. Svět kde je pravidlem lež a ne pravda, kdy myslíme jen na sebe a ne na druhé. Svět kde lidé přestávají poslouchat své srdce a jednají chladně jako stroje.

---

Vědomí, že zde mám prakticky nulovou hodnotu, kdy každá má myšlenka může být snadno nepochopena. Žít ve strachu, kdy i ta sebevětší snaha jednat srdcem muže shořet jako papír, kdy stačí tak málo k tomu aby se vám za názory smáli a pomlouvali. Žít odstrčen protože nejdete s dobou, protože mám své názory, svůj svět, že nemám Iphone a Ipad, že neposlouchám Justina a další slátaniny součastnosti. Že se neoblíkám jako belieber ale jako normální člověk, neprochlastám kapesný potažmo výplatu z brigády za jeden víkend někde v klubu. Že se k holkám potažmo slečnám nechovám jako namyšlenej zmrd s velkým egem, kterej ohne každou, bere je jako trofeje ale naopak se k nim chová slušně a mile, otevře jim dveře nebo je pustí sednout, kdy mi nedělá problém ji koupit květinu protože ji mám rád a vážim si jí. Bát se vyjádřit někomu city protože to prostě nejde, nesplňuju ten ideál, přitom člověk za zkoušku nic nedá a kdo ví, třeba potká to nejlepší v životě...

---

Sny jsou krásné ale nemůžu je mít hned, na cestě za nimi je dlouhá, krutá a trnitá cesta. To by nebyl život bez bolesti a neustálých pádů.
Říká se, že dokud dýcháme - můžeme bojovat. A já chci se jednou vzepřít tomu zavedenému systému a žít volně bez výčitek, nebát se říct naplno své názory i za riziko nenávisti, poslouchat to co mám rád, oblékat se tak jak mám rád, chovat se slušně s trochou toho gentlemanství které jsem se naučil, najít slečnu pro kterou bych nedal jednu květinu ale rovnou kytici, byl jí věrný, chránil ji a ještě bych ji odnesl v náručí.
Chci žít své sny ale proto musim obětovat čas, krev, slzy a pot..nejeden pád do temnoty a deprese...nejedno zklamání a prohru..to co jsem napsal jsem SKUTEČNĚ JÁ..

---

Takový já jsem, jen lidé ze mě mají strach...strach mě lépe poznat a ti co mě znají mě mají i docela rádi a ví, že jsem úplně v pohodě. A i když teď jsem trochu na dně, nemám moc přátel a už vůbec ne tu která by při mě stála a dala mi to srdce...bojuju stále...

---

Žít ve snu je tak snadné..ale ve skutečnosti je lepší na ten sen dosáhnout a cítít to vítězství, tu dřinu..

View more