KAPITOLA ČTVRTÁ / TENHLE SVĚT NEZNÁM - ČÁST PRVNÍ
Kyle jen koukal..poprvé za život jel limuzínou..poprvé v životě viděl tu „lepší" část Los Angels..poprvé v životě se o něj někdo zajímal..poprvé v životě neměl pocit beznaděje..
„Děkuju.."
Řekl Kyle a usmál se na Miley,která seděla na sedačce vedle něj.
Miley se na něj podívala a taky se usmála a řekla „To je maličkost"..
To bylo všechno co si za celou dvou hodinovou jízdu limuzínou řekli..občas jen někdo něco plácnul a ten druhý zareagoval,ale to bylo asi tak všechno..
Až pak najednou
„Eh ty..Kyle..můžu se na něco zeptat?" řekla zvídavě Miley.
Kyle se na ní podíval a jen přikývnul.
„To si celý ty roky žil na ulici..sám?.."
Kyle se nadechnul a položil si hlavu do dlaní..pak jí zase zvedl a řekl tónem jako by se mu chtělo brečet „Ne."
„Vážně?..a s kým?" Miley se vyptával čím dál tím víc zvědavěji.
Kyle se opět nadechnul a spustil
„Ano..nežil jsem sám..teda,alespoň na chvíli..byl tam se mnou ještě někdo..někdo,pro koho jsem vyplakal snad nejvíce slz..víc než pro svojí rodinu..protože svojí rodinu,tu jsem skoro neznal,ale tohle..to byl osudový „parťák"..možná ti to bude znít divně,ale nejde tu o člověka..ale o psa..byla to fenka kolie..jmenovala se Jessie..byl to nejvěrnější pes,kterýho jsem kdy viděl..strašně moc mi chybí..ona jediná tu se mnou byla..pomáhala mi překonat všechny ty rány co mi osud přichystal..a když ..když..když umřela,bylo to jakoby zemřela jedna moje půlka..můj život nebyl jako byl předtím..chybí mi..nebyl by den kdy bych si na ní nevzpomněl.."
A bylo to tu zase..Miley i Kyle..oba opět brečeli..
„Kyle..to je mi strašně líto..omlouvám se že jsem se zeptala..ale proč si se nezmínil už předtím když si mi vyprávěl ten příběh..?"
řekla Miley a utřela si slzy.
„Nechtěl jsem na to zase myslet..když vyprávím cokoliv ze svojí minulosti..je to jakoby do mě bodali tisíce nožů..a tahle vzpomínka..je vážně silně emotivní..dal bych cokoliv za to aby tu Jessie stále byla mezi námi.."
Kyle už nechtěl dál mluvit a tak jak dopověděl příběh o Jessie,tak se otočil a koukal z okénka limuzíny..ale po tvářích mu stále tekly slzy..
..po chvíli, když už přestal myslet na svojí minulost, si uvědomil, že dojeli ke čtvrti kterou vůbec nezná...„Teď jsme na Rosewelt Street, tohle je ta 'bohatší' část Los Angeles" oznámila Miley Kylovi když zahlídla jeho tázavý výraz na tváři. Bylo to úplně jiný než to co znal..a než se stačil vzpamatovat limuzína už zajížděla do obřího dvora. „Wau.." vydechl Kyle když vystoupil a rozhlídl se kolem sebe..„připadám si jako..já ani nevím kde, tohle je tak ohromující, prostě nemám slov" koktal a nestačil se divit. Dům který stál před ním vypadal spíš jako palác. „Pojď dovnitř, ukážu ti kde teď budeš trávit většinu času..se mnou, pokud ti to nebude vadit" vyzvala ho Miley a vyšla po schodech, které vedli ke dveřím..otevřela je..Kyle jenom zíral, nic neříkal, vypadalo to jako by ztratil řeč.
„Děkuju.."
Řekl Kyle a usmál se na Miley,která seděla na sedačce vedle něj.
Miley se na něj podívala a taky se usmála a řekla „To je maličkost"..
To bylo všechno co si za celou dvou hodinovou jízdu limuzínou řekli..občas jen někdo něco plácnul a ten druhý zareagoval,ale to bylo asi tak všechno..
Až pak najednou
„Eh ty..Kyle..můžu se na něco zeptat?" řekla zvídavě Miley.
Kyle se na ní podíval a jen přikývnul.
„To si celý ty roky žil na ulici..sám?.."
Kyle se nadechnul a položil si hlavu do dlaní..pak jí zase zvedl a řekl tónem jako by se mu chtělo brečet „Ne."
„Vážně?..a s kým?" Miley se vyptával čím dál tím víc zvědavěji.
Kyle se opět nadechnul a spustil
„Ano..nežil jsem sám..teda,alespoň na chvíli..byl tam se mnou ještě někdo..někdo,pro koho jsem vyplakal snad nejvíce slz..víc než pro svojí rodinu..protože svojí rodinu,tu jsem skoro neznal,ale tohle..to byl osudový „parťák"..možná ti to bude znít divně,ale nejde tu o člověka..ale o psa..byla to fenka kolie..jmenovala se Jessie..byl to nejvěrnější pes,kterýho jsem kdy viděl..strašně moc mi chybí..ona jediná tu se mnou byla..pomáhala mi překonat všechny ty rány co mi osud přichystal..a když ..když..když umřela,bylo to jakoby zemřela jedna moje půlka..můj život nebyl jako byl předtím..chybí mi..nebyl by den kdy bych si na ní nevzpomněl.."
A bylo to tu zase..Miley i Kyle..oba opět brečeli..
„Kyle..to je mi strašně líto..omlouvám se že jsem se zeptala..ale proč si se nezmínil už předtím když si mi vyprávěl ten příběh..?"
řekla Miley a utřela si slzy.
„Nechtěl jsem na to zase myslet..když vyprávím cokoliv ze svojí minulosti..je to jakoby do mě bodali tisíce nožů..a tahle vzpomínka..je vážně silně emotivní..dal bych cokoliv za to aby tu Jessie stále byla mezi námi.."
Kyle už nechtěl dál mluvit a tak jak dopověděl příběh o Jessie,tak se otočil a koukal z okénka limuzíny..ale po tvářích mu stále tekly slzy..
..po chvíli, když už přestal myslet na svojí minulost, si uvědomil, že dojeli ke čtvrti kterou vůbec nezná...„Teď jsme na Rosewelt Street, tohle je ta 'bohatší' část Los Angeles" oznámila Miley Kylovi když zahlídla jeho tázavý výraz na tváři. Bylo to úplně jiný než to co znal..a než se stačil vzpamatovat limuzína už zajížděla do obřího dvora. „Wau.." vydechl Kyle když vystoupil a rozhlídl se kolem sebe..„připadám si jako..já ani nevím kde, tohle je tak ohromující, prostě nemám slov" koktal a nestačil se divit. Dům který stál před ním vypadal spíš jako palác. „Pojď dovnitř, ukážu ti kde teď budeš trávit většinu času..se mnou, pokud ti to nebude vadit" vyzvala ho Miley a vyšla po schodech, které vedli ke dveřím..otevřela je..Kyle jenom zíral, nic neříkal, vypadalo to jako by ztratil řeč.